Filmový název Útěk, který můžete zahlédnout na aktuálních plakátech kin, vám možná zní povědomě. Původní film z roku 1967, který režíroval Štěpán Skalský podle scénáře Oty Hofmana, v sobě nesl syrovou autenticitu tehdejších dětských filmů. Vypráví o dvou chlapcích, z nichž jeden utíká z pasťáku a druhý se snaží očistit své jméno. Vzhledem k nadčasovosti tématu se nyní režisér David Laňka, specialista na rodinná dramata a těžká témata, pustil do jeho remaku, které opouští pevné zasazení do reálií 60. let, vše zásadní ale zachovává.
Doma není bezpečno
Je sychravo a mlha. Tři kluci se před hnusným počasím schovají ve stodole. Nejmladší z nich, citlivý Saša, se snaží obstát před staršími kamarády, kteří ho hecují ke kouření cigaret a vykládají si o holkách. Jejich machrování ale přeruší majitel stodoly… a tak malý hrdina, kterého hraje šikovný Jakub Barták, utíká do kostela. Modlí se, aby se o průšvihu nedozvěděl jeho otec.
Štěpán Kozub si po dvou vyšinutých postavách v hororech opět střihl vážnou roli. Nekřičí sice hned, ale už od prvních vteřin je jasné, proč je atmosféra u něj doma tak dusivá – obava visí ve vzduchu a jakýkoli přešlap tu evidentně má tvrdé následky. Když se pak druhý den při návštěvě policie ve škole ukáže, že stodola vyhořela a „kamarádi“ vinu svádí na Sašu, chlapec se ocitne uprostřed své noční můry a nemá jinou možnost, než vzít nohy na ramena.
Když kamera dýchá s postavami
Je to atmosférický úvod, a zásluhu na tom má i kamera Václava Tlapáka. Kameraman, který s Davidem Laňkou spolupracuje pravidelně, využívá dlouhých handheld záběrů a častých švenků místo klasických přestřihů. Umně tak drží diváka v napětí a nejistotě – místo pečlivě komponovaných scén ho vrhá přímo do dění a dodává filmu i prostředí Orlických hor syrovost. Kamera zároveň buduje intimitu mezi postavami a dává vyniknout jejich emocím, což je zásadní jak pro tísnivou atmosféru v rodinném prostředí, tak pro scény s chlapci na útěku.

Ve dvou se to… táhne
Prchající Saša totiž záhy potkává staršího parťáka, sedmnáctiletého Rudu, kterého ztvárnil Kanwar Šulc, dosud známý jen ze seriálových rolí. Jeho výkon působí mimořádně autenticky, což není náhoda. Stejně jako jeho postava i on sám vyrůstal v ústavní péči a dobře podle svých slov zná pocity samoty a touhy po útěku, což se mu podařilo přesvědčivě přenést na plátno. Když Ruda vezme Sašu jako rukojmí, jejich setkání se mění v napínavou cestu plnou nedůvěry, kontrastu dvou ostře odlišných mladých osobností a vzájemného se učení o životě a světě. Logika chování a rozhodování dětských hrdinů sice občas trochu drhne, tuhle nekonzistenci ale lze přičíst jejich věku a vnitřnímu zmatku.
Civilnost nad patosem
Už předchozí Laňkova tvorba zaujala citlivostí a pochopením vůči svým hrdinům, jejich pohnutým osudům, motivacím a těžkým životním zkouškám. Zaslouží si uznání za to, jak složitá témata si pro svou tvorbu vybírá. Občas ale jeho filmy sklouzávaly k melodramatu a kapku kostrbatým dialogům, případně si pro navození kýžené nálady nápadně pomáhaly hudební složkou. O to lepší zpráva je, že na Útěku je méně více. Jeho novinka působí civilně, vyváženě a uvěřitelně.
Melancholický soundtrack oscarové Markéty Irglové situace příjemně dokresluje, většina scén na něj ale nespoléhá. Funguje zasazení do bezčasí malého města a okolních lesů, ambivalentní vztah a kontrast obou postav i minimalismus ve formě i obsahu. Přestože je rytmus filmu pozvolný a v jeho středu sledujeme jen dva chlapce a jejich rozhovory v prostorách jedné chalupy, myšlenky Hofmanovy předlohy stojí za to si připomenout.
Útěk (2025)
David Laňka se ve svém remaku československé klasiky drží syrové autenticity původního příběhu, ale zasazuje ho do aktuálního vesnického bezčasí. Drama o dvou chlapcích na útěku, které nejprve spojuje strach a posléze přátelství, není jen napínavou cestou za svobodou, ale také komentářem k dnešní době. Laňka zdůrazňuje téma odlišnosti a nepřijetí – oba hrdinové bojují s očekáváními okolí, která neodpovídají jejich skutečné identitě, a hledají místo, kde mohou být sami sebou. Útěk tak přináší nejen strhující příběh, ale i důležitou výpověď o současné společnosti, která namísto tolerance stále častěji odmítá.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Bontonfilm © 2025
Útěk
Drama
Česko, 2025, 85 min
Premiéra: 13. 3. 2025 Bontonfilm
Režie: David Laňka
Předloha: Ota Hofman (kniha)
Scénář: David Laňka
Kamera: Václav Tlapák
Hudba: Markéta Irglová
Hrají: Kanwar Šulc, Štěpán Kozub, Jakub Barták, Kristýna Kociánová, Marta Dancingerová, Roman Skamene, Ivan Vyskočil, Miloš Vávra, Jan Novotný, Oliver Vyskočil
