Jedna z nejsofistikovanějších operací Státní bezpečnosti na začátku studené války dostává filmovou podobu v podobě dokudramatu AKCE MONACO. Tak zněl i krycí název celé operace. Začíná nenápadně – v roce 1948 je na hranici s Rakouskem zadržen mladý muž, který se snaží o útěk z republiky. Vyšetřovatelé záhy zjistí, že jde o syna správce francouzského konzulátu v Bratislavě. Místo trestu přichází nabídka ke spolupráci, kterou otec i syn přijímají – a rozjíždí se špionážní operace, jež skončí popravami, zatýkáním a diplomatickým skandálem.
Obraz doby
Režisér Dušan Trančík ve své filmové rekonstrukci sleduje příběh francouzského konzula Étienna Manac’ha, levicového intelektuála, který musel z Československa uprchnout, zatímco jeho spolupracovníci byli obviněni z vyzvědačství. Mezi popravenými byli tajemník konzulátu Juraj Dlouhý a odbojář Vladimír Velecký. Doživotní tresty pak padly například pro lékaře Karla Kocha či člena exilové Státní rady Viliama Radakoviče. Veleckého manželka byla odsouzena k osmi letům vězení za to, že svého muže neudala.
Film propojuje dvě roviny – dokumentární a hranou. Archivní záběry a výpovědi přímých i nepřímých svědků doplňují stylizované hrané scény, které působí, jako by skutečně vznikly ve sledované době. Výsledkem je působivý obraz doby, která se zapsala do historie krutými politickými manipulacemi, nelítostným tlakem na jednotlivce a zneužíváním důvěry k účelovému ničení životů.
Klíčovou postavou filmu je Bérénice Manac’h, dcera generálního konzula, která se s režisérem vrací na místo tehdejších událostí – do vily v Bratislavě, která dnes slouží jako rezidence francouzského velvyslance. Její pohled nabízí osobní rovinu tragédie, která se dotkla nejen politiky, ale i konkrétních lidských osudů. Akce Monaco tak není jen filmem o historii – je to svědectví o zradě, odvaze i tichém hrdinství ve stínu moci.
Režisér přiznává, že k tématu měl velmi osobní vztah: „Akce Monaco, která je podrobně vylíčena ve jmenované knize, se týkala i mé rodiny, o to byl můj zájem osobnější.“ Kromě historického významu vnímá příběh i jako znepokojivě aktuální paralelu k dnešní době: „Snad nejtěžší bylo zpřítomnění příběhu, který výrazně koresponduje s dneškem.“ Upozorňuje také na to, jak málo se o těchto událostech ví: „Tu historku z let 1948–51 na půdě francouzského konzulátu v Bratislavě zná málokdo. Spíš bych řekl, že je víceméně neznámá.“ A s určitou dávkou hořkosti zmiňuje i náročnou cestu k samotnému natáčení: „Jsem rád, že jsem dostal vůbec nějaké peníze natočit dokudrama. Na Slovensku to bylo podpořeno až na čtvrtý pokus, i když se ta akce odehrála v Bratislavě.“
Do českých kin snímek vstoupí 19. června. Za českou stranu ho produkoval Viktor Schwarcz ze Cineart TV Prague, za slovenskou stranu pak Zuzana Mistríková z PubRes. Film distribuuje CinemArt.
-red-
foto/video: © CinemArt 2025
