Recenze: Austin Butler má pod vedením režiséra Rekviem za sen nepřekvapivě Život v hajzlu. Být u toho je ale fajn

Darren Aronofsky nám dal některé z nejtěžších a nejintenzivnějších filmů, jaké jde vidět. Od Rekviem za sen po Černou labuť. Pro některé je génius, pro jiné vyumělkovaný kýčař, což nejvíce reprezentuje asi jeho Fontána, považovaná buď za jedno z nejhlubších děl, co jste viděli, nebo za dětinský veletrh sebedůležitosti – málokdy za něco mezi. A to ani nemluvíme o agresivní biblické alegorii matka! nebo kontroverzní Velrybě s Brandonem Fraserem ve fat-suitu. Ať už si o tomhle newyorském režisérovi myslíte cokoliv, nejspíš byste si netipli, že jeho novým filmem bude kriminální thriller se smyslem pro humor Život v hajzlu s Austinem Butlerem v čele. Ať ho však k téhle volbě přimělo cokoliv, my ji vítáme.

Hank málem králem

Hank (Austin Butler) je třeskutě obyčejný chlápek, který žije v New Yorku konce 20. století, vydělává si jako barman a po večerech teskní nad ztracenou budoucností. Na střední byl špičkovým hráčem baseballu, tragická autonehoda a zranění kolene ho však připravily o kariéru. Zůstává obsesivním fanouškem sportu, o němž si pravidelně telefonuje se svojí stejně zapálenou mámou, sny o vlastní účasti se ale dávné rozplynuly.

Místo celebrity je tedy tím nejnudnějším chlápkem, jakého si jde představit. I s mírným problémem s alkoholem pořád platí za ty rozumnější chlápky, které jde na ulici potkat, což je asi jeho největší plus. Stále se mu navíc daří těžit ze zbytků chlapeckého šarmu, díky čemuž zrovna randí se sympatickou zdravotnicí Yvonne (Zoë Kravitz).

Připlete se však k něčemu, čehož závažnost si zprvu neuvědomuje. Postaví se do cesty dvěma týpkům s východoevropským přízvukem, kteří se snaží vloupat do bytu jeho punkerského souseda a skoro-kamaráda Russe (Matt Smith). Než se naděje, skončí v nemocnici s vyoperovanou protrženou ledvinou, zákazem pít a ruskou mafií i policejní stanicí na krku. A zjišťuje, že Russ si u něj doma schoval klíč, který vede k malému pokladu drogového kartelu. O jeho získání teď usilují soupeřící zločinecké buňky Rusů a Hebrejců a detektivka Roman (Regina King).

Zajímavě nezajímavý

Kriminálek vyprávěných z pohledu chlápka, co se náhodou octnul v nesprávnou dobu na nesprávném místě, je rozhodně slušná řádka. Život v hajzlu ale na rozdíl od většiny z nich tuhle rovinu neopouští a Hank (možná s výjimkou úplného konce) nikdy nezačne působit jako akční hrdina. Většinu stopáže vyznívá jako týpek, který se v jiných filmech objevuje jen proto, aby ho mohl protagonista zmlátit, rychle z něj dostal potřebné informace a odhodil ho někam do kouta, kde pro nás přestane existovat. Hank zmatkuje, Hank má strach, Hank se snaží volit nejsnadnější cestu, aby byl klid – a vše se mu rozpadá pod rukama. Když nedává jeho chování smysl, jde pochopit proč.

Druhou devizou je, že scenárista Charlie Huston, jenž tu adaptuje vlastní román, příběh osázel nečekanými a často brutálními zvraty, které publikum skoro určitě překvapí svou hrou s očekáváními a žánrovými jistotami. Život je v hajzlu se také nebojí velmi výrazných tonálních skoků, evokujících skoro východoasijskou tradici. Najdeme zde vše od brutálních likvidací mžikem oka po komickou figurku Matta Smitha, zase jednou ždímajícího své charisma a posouvajícího každý okamžik k absurdní komedii.

Aronofsky se zřejmě pokouší o něco jako bratři Coeni nebo Martin McDonagh, byť v tlumenější podobě. I zde je možné, aby v jakýkoliv okamžik zemřela kterákoliv postava a šok se přitom mísil se samozřejmostí, stejně jako tíseň s humorem. Darren je v tom o kus slabší a méně nonšalantní než jeho zmínění kolegové, jistě i proto, že jde pro něj o první pokus o podobný žánrový mix. Je vskutku bizarní sledovat film Darrena Aronofského, který nepůsobí, že se každou vteřinou bere smrtelně vážně – něco takového jsme tu rozhodně ještě neměli. Když si to uvědomíme, dopadá výsledek nejspíš mnohem lépe, než by se dalo předpokládat. Režie občas působí maličko mechanicky, třeba když začne automobilová honička a najednou spustí povinně cool hitovka, ale není to zase takový problém.

Aronofsky (se) umí bavit?

Samozřejmě, že dojem maličko narušuje hollywoodské obsazení, kdy si filmaři prostě nemůžou odpustit než vybrat hot herce v módě a nechat ho promenádovat se dostatečně často bez trička. Hank by měl být chlápek za zenitem, jehož sportovní kariéra skončila před minimálně deseti lety. Je sice hezké, že má doma pár činek, ale když jeho lednička neobsahuje nic jiného než lahve s alkoholem, je přece jenom trochu legrační, jak moc se film chlubí Butlerovým tělem. Butler sám přitom svou roli jakožto zaměnitelného chlápka umí prodat, jen Aronofsky mu aktivně hází klacky pod nohy ve formě scén, jejichž jediný smysl je hrdinu vysvléct a správně nasvítit.

Naštěstí tu máme co do činění s otevřeně žánrovým filmem, který nebuduje realistický fikční svět. I když úroveň nadsázky je poměrně proměnlivá, její přítomnost je jasná. Hrdinu trápí autentické trauma a vždy, když se k němu film přiblíží, zvážní. Jakmile se ale karikatury hláškujících ruských a židovských zabijáků pustí do přestřelky, máme tu najednou značně nadnesenou podívanou, při níž se střetávají postavy větší než život. Nemluvě o tom, že město New York je v podání Aronofského v roce 1998 zjevně místem absolutního policejního bezvládí, kde je možné zlikvidovat městskou čtvrť, aniž byste alespoň zaslechli houkat blížící se sirény.

Vzhledem ke jménu režiséra máte možná tendenci v případě Života v hajzlu vyhlížet „elevated“ podívanou, která pod pozlátkem zábavy skrývá „něco víc“. My sice nevidíme do srdce Darrena Aronofského, takže netušíme, jestli se takový film pokoušel natočit, za nás je ale tenhle kousek především uvolněnou zábavou, která sice obsahuje pár nečekaně tvrdých momentů, před vším ostatním ale baví jako krimi thriller, kde je každý proti každému, lidi se navzájem zrazují a přechytračují a jednomu týpkovi pomalu roste páteř. A to je nakonec to nejlepší, co se Aronofskému mohlo stát, vždyť obzvlášť poslední dobou už jeho filmy byly maličko v tvůrčí křeči a je fajn, že jde z nějakého jeho filmu cítit prostě radost z toho dát publiku dobrou podívanou.

Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2025

Život v hajzlu
Caught Stealing
Krimi / Thriller / Komedie
USA, 2025, 107 min
Režie: Darren Aronofsky
Předloha: Charlie Huston
Scénář: Charlie Huston
Kamera: Matthew Libatique
Hudba: Rob Simonsen
Hrají: Austin Butler, Zoë Kravitz, Matt Smith, Griffin Dunne, Liev Schreiber, Vincent D’Onofrio, Regina King, Carol Kane, Bad Bunny, D’Pharaoh Woon-A-Tai
Produkce: Darren Aronofsky, Ari Handel, Jeremy Dawson
Střih: Andrew Weisblum
Zvuk: Craig Henighan, Drew Kunin
Scénografie: Mark Friedberg, Lisa Scoppa
Kostýmy: Amy Westcott