Francouzsko-americká novinka Čaroděj z Kremlu nás vezme do divokých devadesátých let, kdy se Rusko po rozpadu Sovětského svazu mění rychleji, než by se vůbec kdy předtím zdálo možné. Režisér Olivier Assayas se v rozhovorech netají tím, že chtěl zachytit dynamiku doby, v níž se všechno teprve tvoří. Do této nejasné a nečitelné historické dekády zasazuje postavu Vadima Baranova, mladíka z uměleckého prostředí, který díky svému talentu pro komunikaci pronikne až do samého centra vznikající politické struktury. Pojďme se u příležitosti zveřejnění traileru podívat, jak režisér o filmu přemýšlel.
Kdo vytvořil Putina?
Vadim v podání Paula Dana postupně zjistí, že výsledky jeho práce jsou pro něj mnohem cennější než jakékoliv ideály. Stává se neoficiálním poradcem Vladimira Putina, nenápadného muže z KGB, kterého ztvárňuje Jude Law. Assayas k tomu říká: „Putin mě zajímal ne jako figura moci, ale jako projekt. Někdo ho musel vystavět, naučit ho mluvit, pohybovat se, existovat před kamerou.“ Vadim tento úkol přijímá s fascinací i rostoucím cynismem – učí Putina, jak z obyčejného gesta udělat symbol a jak přetavit nejistotu v autoritu.
V zákulisí Kremlu se z Vadima stává architekt nosných politických proklamací, které začínají formovat podobu celé země. „Manipulace není jen lež. Je to způsob, jak poskládat realitu tak, aby působila přirozeně,“ říká Assayas v jednom ze zveřejněných rozhovorů. Vadim vytváří realitu, kterou lidé touží slyšet i vidět, a s každým dalším úspěchem se vzdaluje sám sobě.
Ženská síla
Protipól představuje Ksenia v podání Alicie Vikander, která do filmu vnáší trochu citu a lidského přístupu. Je jediným člověkem, vůči němuž Vadim ztrácí kontrolu. „Ksenia je připomínka života mimo mocenské struktury. Je to hlas svědomí, ale není sentimentální – je nebezpečná právě tím, že je skutečná,“ říká režisér. Její přítomnost otevírá Vadimovi otázky, na které si dosud netroufal odpovědět: co vlastně zůstane z člověka, který léta pracuje se lží?
Důležitou roli hraje podle tvůrců samotná struktura vyprávění. Film sleduje Vadimovu zpověď po patnácti letech mlčení. Tím vzniká rámec, ve kterém se osobní vzpomínky střídají se scénami z politického zákulisí. Assayas vysvětluje: „Chtěl jsem, aby divák pochopil, že pravda se v takovém světě rodí až zpětně. Postavy žijí v permanentní přítomnosti, nikdo neví, jestli právě tvoří historii, nebo jen improvizuje.“
Čaroděj z Kremlu byl natočen jako temný thriller o mechanismech, které dokážou přetvořit celou společnost, aniž by si toho většina lidí vůbec stačila všimnout. Assayas nechává diváka nahlédnout do míst, kde se rodí politická moc a rozhodnutí. Ty samozřejmě nevznikají před televizními kamerami.
Do českých kin film uvede Bioscop od 26. února.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Bioscop, DeA Planeta 2026
