Zatímco se o pozornost přetlačují hypermaskulinní blockbustery Avengers, Duna a Odyssea, je dost dobře možné, že mezi nejúspěšnější tituly roku budeme zařazovat i ten, o němž se alespoň v Česku mluví o pořádný kus méně. A to přestože úspěch mediální kampaně značí takřka bezprecedentní zájem „mlčící většiny“ publika, která nakonec o úspěchu a neúspěchu rozhoduje v první řadě. Ďábel nosí Pradu 2 finálním trailerem připomíná, že vstupuje do našich kin už na konci dubna a kinaři by měli zpozornět – dost možná to bude dost velké!
Postupně vznikající legenda
V době premiéry, a je tomu už nekompromisních dvacet let, se film Ďábel nosí Pradu nesetkal s kdovíjakým nadšením. Skromný hit vydělal celosvětově 326 milionů, což není v žádném případě málo, ale v předcovidových dobách ani terno. Kritické reakce se až po letech vypracovaly na 75 % kladných recenzí na metakritickém serveru Rotten Tomatoes, v roce 2006 ale mnozí kladli stylizovanému exposé Anny Wintour o kus větší odpor.
Nostalgie a větší vstřícnost k „ženské“ popkultuře ale vedly k tomu, že během let se status adaptace literárního bestselleru z pera Lauren Weisberger konzistentně vylepšoval. A dnes tu máme milovanou klasiku, někdo by možná řekl kult. Dokonce v míře, kdy každá upoutávka na dvojku nyní trhá rekordy a překvapuje nás tím, kolik očí dokáže strhnout. Forbes dokonce překvapil tvrzením, že nejsledovanějším trailerem roku 2025 nebyl ten na Avatara ani Avengers, ale právě na návrat Meryl Streep v roli ikonicky nesnesitelné šéfredaktorky módního časopisu.
Můžeme pak potvrdit, že tento úspěch sahá až do české kotliny, vždyť Totalfilm zaznamenává napříč platformami zájem o snímek ve statisících a celkový dosah přesáhl milion zhlédnutí. Nakolik se tahle fronta přesune z internetu k pokladnám kin, samozřejmě s jistotou nevíme, bylo by ale pošetilé snímek podceňovat u nás i ve světě.
Za takový potenciál musíme děkovat filmařskému božstvu. Americké blockbustery se trápí s tím, že jejich bobtnající rozpočty vedou k trýznivé realitě, že i půlmiliardové hity končí jako propadáky. Produkce Ďábel nosí Pradu je nepoměrně šetrnější. 100 až 150 milionů je sice pořád zbytečná, absurdní a morbidní suma, z níž většina jde jistě na honoráře přeplaceného hvězdného ansámblu skládajícího se krom Streep i z Anne Hathaway, Emily Blunt a Stanleyho Tucciho. Pořád jde ale o schůdnější prostředky než v případě jiných vlajkových lodí Hollywoodu.
Pokud má komerční kinematografie přežít, musí se tyto „mid budget“ produkce vrátit a je třeba najít způsob, jak na ně lákat publikum. To by ale v tomto případě neměl být problém. Ďáblův otvírák se nyní odhaduje na rovině blížícího se životopisu Michaela Jacksona, od nějž se očekávají velké věci už dlouhou dobu (do kin vstupuje o týden dřív než Prada). Z finálního traileru už tato sebejistota celkem prýští.
Co do tuzemských dosavadních reakcí jsme u trailerů zaznamenali nedůvěru ohledně dabingu. Je však třeba myslet na to, že upoutávky jsou dabované zvlášť, nejde tedy o synchron a výkony, jaké uslyšíme v samotném filmu. U dabingu vznikajícím v kontextu celého díla lze zcela určitě očekávat vyšší kvalitu než v upoutávkách, kde se chudáci hlasoví herci musí vypořádat s tím, že vykřikují fráze bez znalosti jejich plného smyslu. Jak to dabérům šlo, vám shodou okolností brzy společně s distributorem filmu také ukážeme. Tenhle problém tedy jistě nebude tížit i samotný snímek, který vstupuje do českých kin už 29. dubna.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © Falcon, 20th Century Studios 2026
