Celovečerní dokument režisérky Ester Geislerové Dvě deci tuše bude mít světovou premiéru na 60. ročníku MFF Karlovy Vary. Nový snímek je o potřebě zmapovat, obsáhnout a pochopit život a osobnost jejího předčasně zesnulého otce. Petr Geisler byl významný český japanolog, novinář, překladatel, kaligraf a fotograf. Film byl zařazen do programu Zvláštní uvedení. Do české distribuce novinka pak zamíří na začátku srpna.
Dvě deci tuše je pokusem doplnit a proměnit jeho obraz i způsob, jakým je vnímán Petr Geisler svým okolím. Představuje ho v celé šíři jeho lidských kvalit i pochybení, profesních úspěchů i selhání. Z kaligrafií, fotografií, novinových článků, překladů, básní a dopisů sesbíraných v archivech a soukromých sbírkách i ze vzpomínek žen, přátel, dětí, studentů a kolegů se skládá mnohovrstevnatý portrét. Kontrast mezi realitou totalitního Československa a Tokiem osmdesátých let ilustruje rozpor mezi touhou po svobodě, vzhlížením k ideálu a ubíjející každodenností.
Ester Geislerová otce hledá mezi tahy štětce, na dně sklenky, v Tokiu, které zásadně formovalo jeho vnitřní svět, ve vzpomínkách jeho přátel i v nejosobnějších rodinných archivech. Je dcerou, pro niž vztah k otci jeho smrtí neskončil. Její film mu vzdává živý, bolestně upřímný hold a potvrzuje, že smrt je „jen jiná forma života“.
Mluvil dokonale japonsky, učil kaligrafii v Jokohamě
„Chceme poukázat na zvláštní a téměř neuvěřitelný jev: že se v Praze, v srdci Evropy, objevil a rozvinul talent našeho otce Petra Geislera, člověka, který mluvil japonsky tak dokonale, že rodilí mluvčí neslyšeli žádný přízvuk. Přestože v Japonsku strávil za celý život dohromady jen několik měsíců, dokázal proniknout hluboko do jeho jazyka, kultury i způsobu myšlení. Ve svém volném čase se věnoval psaní kaligrafií ve staré japonštině a klasické čínštině, a to na takové úrovni, že byl později pozván učit kaligrafii na univerzitu v Jokohamě,“ říká režisérka Ester Geislerová.
Film Dvě deci tuše je obrazem muže, který byl pro své okolí výjimečný, okouzlující a svobodný, ale zároveň křehký, rozporuplný a pro vlastní rodinu v mnohém záhadný. Je to lyrická pocta otci, umělci a člověku mezi dvěma světy. Je to film o paměti, dědictví, svobodě gesta a o touze dcery vstoupit do otcova vnitřního světa dřív, než se jeho stopy definitivně rozplynou.
Dvě deci tuše na MFF Karlovy Vary:
út – 7. 7. v 12:00 Malý sál
út – 7. 7. v 13:00 Městské divadlo
so – 11. 7. v 10:00 Císařské lázně
Jedním z důležitých momentů na cestě ke vzniku dokumentu byla osobní potřeba Ester Geislerové vrátit se k dílu a osobnosti jejího otce Petra Geislera. Po jeho smrti začala procházet rodinný archiv a objevovat jeho kaligrafie, fotografie, diapozitivy, dopisy i další stopy jeho tvorby. Původně chtěla otcův svět znovu otevřít prostřednictvím výstavy; postupně však bylo stále zřejmější, že z tohoto hledání může vzniknout i film.
„Tátova tvorba se pro mě stala světem, do nějž jsem ráda utíkala,“ vzpomíná Ester Geislerová.
„Táta byl nakombinován z mnoha protichůdných prvků. Měl talent na tolik věcí a zároveň tomu nepřikládal žádný větší význam. Uměl všechno, pro co se rozhodl – od jazyků přes hru na hudební nástroje a řezbářství až po umění kaligrafie -, a přesto asi v ničem netoužil prorazit. Byl krásný a měl kolem sebe spoustu dětí i lásky, ale ani to ho nezastavilo před sebedestrukcí,“ říká producentka filmu Aňa Geislerová.
Film uvede Aerofilms do kin 6. srpna.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Aerofilms 2026
zdroj: Uljana Donátová
