Recenze: Nebezpečné sny jsou zdrcujícím obviněním západního šovinismu

Michel Franco už patří ke stálicím karlovarského festivalu, ale nejen jeho. Mexický režisér opětovně zaujímá internacionálními filmy, které tím nejsyrovějším způsobem zobrazují ty nejméně příjemné aspekty společnosti, ale i individuální lidské povahy. Do stejného ranku jde zařadit i Nebezpečné sny, které se krom uvedení na festivalu dočkají i distribuce v českých kinech. Režisér v nich opět pojí síly s Jessicou Chastain, aby představil portrét jednoho toxického vztahu.

Je to úplná světice

Jennifer (Jessica Chastain) je jednou z dědiček amerického finančního impéria a jako mnoho jiných v její pozici tráví velkou část svého času filantropií. Předním zájmem je pro ni Latinská Amerika, především pak Mexiko, kde blahosklonně financuje několik bohulibých programů na podporu místních obyvatel. Její rodina jí dokonce vyčítá, že se stará až příliš. No nezní ta Jennifer jako hotová světice?

Snímek však nezačínáme s ní, ale s mladíkem, který právě ilegálně překračuje hranice. Fernando (Isaac Hernández), přežije traumatizující cestu v nákladním prostoru kamionu a následně se přesune stovky kilometrů pěšky a stopem do San Francisca. Končí u dveří Jennifer, která je jeho milenkou. Zdá se vám podivné, že by multimilionářka nenašla způsob, jak k sobě svého milého dostat buď legálně, nebo alespoň pohodlněji? Inu… Jennifer má Fernanda ráda, ale nemá ho zase TAK MOC ráda. A brzy si uvědomíme, že tak je to zhruba s celým jejím vztahem k dobročinnosti a světu mimo vlastní zájmy.

Jennifer je nejspíš sama přesvědčená, že Fernanda miluje, nicméně je pro ni nepředstavitelné, že by se stal jejím veřejným partnerem. Tvrdí, že „to není možné“, jako by byla jeptiška podřízený řeholnímu slibu, nebo aristokratka povinovaná uzavřít aranžovaný sňatek. Když její milenec po pár dnech schovávání v jejím bytě pochopí, že se přepočítal, opět si balí svých pět švestek a vydává se do ulic na vlastní pěst. Protože je nesmírně talentovaným tanečníkem, ve skutečnosti to pro něj vůbec není těžké a brzy se ho ujímá prestižní taneční soubor, který pro něj plánuje velkou budoucnost. Když Jennifer konečně zjišťuje, kde se Fernando nachází, plně se jí zmocňuje posedlost po ztracené boy toy a vymýšlí, jak ji přilákat zpět. Ovšem jen v míře, jaká jí vyhovuje.

Jen můj!

Nebezpečné sny jsou bodavým obviněním liberálního pokrytectví a performativní dobroty, za jimiž se skrývá arogance a pocit privilegia. Jennifer si v důsledku své filantropie (kterou lze samozřejmě odepsat z daní) hýčká představu sebe sama jako paragonu ctnosti, nicméně její zájem o lidi je tak malý, že po letech pendlování mezi USA a Mexikem neumí ani slovo španělsky. Když ji Fernando opustí, veškeré její fantazie směřují k divokému sexu, jaký by spolu mohli mít.

Představa, že by ve Spojených státech mohl začít nový a úspěšný život, který se jí netýká, ji vyloženě děsí – Fernando pro ni má hodnotu jen tehdy, když je na ni zcela odkázaný a musí se chovat podle jejích pokynů. Chudák kluk, výrazně mladší a nezkušenější, se jen marně snaží vymanit z jejích pavučin. Přestože si alespoň v některých chvílích uvědomuje, že ho s Jennifer nečeká budoucnost, nechápe plně rozměr vlastní bezvýznamnosti a postradatelnosti – neumí si ani představit, s jakou samozřejmostí může údajně po uši zamilovaná byznysmenka obléknout pracovní oblek, a kam až sahá její bezohlednost.

Další projekce Nebezpečných snů na KVIFF:
Pátek 11. 7. v 18:00 – Malý sál

Ani víc, ani míň

Jde o povážlivě minimalistický film. Začíná jako série scén, jejichž smysl a vzájemný vztah nám není jasný. Franco nás nechává si postupně poskládat celý příběh a nakonec i motivace a postoje přítomných. Přes melodramatický námět tu nikdo nikomu nevysvětluje své emoce, a pokud ano, tak lže. Přesto máme vždy dost informací a indicií k tomu, abychom nikdy nemuseli pouze hádat. Právě proto může být sledování tak uspokojivé. Franco nenabízí ani víc, ani míň, než je potřeba k tomu, aby jeho pointa zcela vynikla a aby k ní divák mohl dojít bez zbytečných nápověd.

Jedná se o ten typ vyprávění, jež postupně buduje atmosféru a nakonec exploduje v jednom finálním gestu, během nějž vše zapadne dohromady. Franco je v tomto ohledu míň šokující než v některých svých předchozích filmech, tím úderněji ale závěr vyznívá – režisér nemusí unikat k extrému a uchyluje se k východisku, jaké si jde dost dobře představit v realitě – tím víc zdrcující dojem zanechává.

Máme tu tedy chladný, nekomfortní a velmi metodický snímek, který se ani náhodou nesnaží přichystat příjemně strávených 95 minut v kině. Pokud ale chcete trefnou a emocionálně rezonující studii západního šovinismu, Jennifer je holka pro vás. Divák nemá nikdy příležitost jejímu (sebe)klamu propadnout – film jí odtažitým záběrováním a chladnými barvami znemožňuje ovládnout narativ. (Pokud je někdo občas enigmou, tak Fernando, byť se na něj film soustředí o kus méně.) Chápeme, že s Jennifer je něco v nepořádku. Můžeme jen hádat, kam až bude ochotná zajít, aby svou fantazii udržela pohromadě, a co by se muselo stát, aby se jí vzdala a ukázala upíří tesáky. To všechno se nakonec dozvíme a není to pěkné pokoukání. Rozhodně ale nesmírně podnětné a intenzivní.

Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: KVIFF © 2025

Nebezpečné sny
Dreams
Drama
Mexiko / USA, 2025, 95 min
Česká premiéra: 10. 7. 2025, Aerofilms
Režie: Michel Franco
Scénář: Michel Franco
Kamera: Yves Cape
Hrají: Jessica Chastain, Rupert Friend, Marshall Bell, Isaac Hernández, Nessa Dougherty, Sedrick Cabrera
Produkce: Michel Franco, Eréndira Núñez Larios, Alexandr Rodňanskij
Střih: Óscar Figueroa, Michel Franco
Scénografie: Alfredo Wigueras
Kostýmy: Mitchell Travers