Na Oneplay je od 17. července dostupná čtyřdílná dokumentární série Případ Rigo: Ponožkový vrah, která se vrací k jednomu z nejděsivějších kriminálních případů porevolučního Československa. Režisér Peter Bebjak a scenárista Jakub Režný se však nesoustředí pouze na osobnost sériového vraha Ondreje Riga a popis jeho činů. Do středu vyprávění staví rozsáhlé pátrání, spolupráci policistů s vědci a průlomové využití analýzy DNA, které významně ovlivnilo další vývoj československé kriminalistiky. Všechny čtyři epizody uvedla platforma současně.
Za oběťmi pronikal oknem
Ondrej Rigo v letech 1990 až 1992 zavraždil nejméně devět lidí na Slovensku, v Německu a Nizozemsku. V Bratislavě si vybíral především osamělé ženy žijící v přízemních bytech, do nichž v noci pronikal oknem. Oběti napadal kovovou tyčí nebo kamenem, po smrti je sexuálně zneužíval a okrádal. Aby na místě nezanechal otisky prstů, nasazoval si na ruce ponožky, podle nichž získal přezdívku Ponožkový vrah. Jeho útoky se odehrávaly v chaotickém období začátku devadesátých let, kdy se po pádu komunistického režimu prudce zvyšovala kriminalita a přetížená policie se musela vyrovnávat s novými druhy závažných zločinů.
Série sleduje vyšetřování perspektivou lidí, kteří se na Rigově dopadení a usvědčení skutečně podíleli. Jednou z hlavních vypravěčských postav je detektiv Jozef Vachálek, jehož pohled doplňují prokurátorka Iveta Gorčíková-Kopáčová, soudce Juraj Kliment, policejní profileři, forenzní psychologové a genetici vedení Vladimírem Ferákem. Jejich tým patřil mezi první v Evropě, kdo dokázal přizpůsobit metodu analýzy DNA praktickému policejnímu vyšetřování. Vědci přitom pracovali v improvizovaných podmínkách, část vybavení si vyráběli sami a testy museli opakovat, aby měli jistotu, že jejich výsledky obstojí jako důkaz. Zásadní roli sehrála také Jana Bartošíková, jediná žena, která Rigův útok přežila, dokázala se mu ubránit a později ho identifikovala.
Tvůrci vycházeli z policejního spisu čítajícího přibližně 5500 stran, autentických svědeckých výpovědí, fotografií a dochovaných dobových záznamů. Dokument kombinuje rozhovory s kriminalisty, odborníky a pamětníky se stylizovanými hranými rekonstrukcemi. Pachatelova identita přitom není divákovi odhalena hned na začátku, ale postupně se skládá spolu s jednotlivými stopami až v průběhu třetí epizody. Rekonstrukce zachycují atmosféru noční Bratislavy i perspektivu vraha, jeho tvář však zůstává skrytá. Druhou rovinu představují výpovědi lidí zasažených jeho činy, které mají příběhu dodat emocionální rozměr, aniž by překročily hranici respektu vůči obětem a jejich pozůstalým.
Nejde o portrét zločince, ale vyšetřujících
Peter Bebjak zdůrazňuje, že výsledkem nemá být další portrét známého zločince, ale především obraz lidí, kteří dokázali jeho vraždy propojit, pachatele dopadnout a přesvědčivě usvědčit. Případ Rigo: Ponožkový vrah proto funguje současně jako napínavá detektivní rekonstrukce, příběh o zrodu moderní kriminalistiky i svědectví o společnosti procházející prudkou proměnou. Série připomíná nejen význam vědeckého pokroku, ale také odvahu přeživší ženy, všímavost svědků a odhodlání kriminalistů, kteří se museli učit využívat metody, jež dnes při vyšetřování závažných trestných činů považujeme za samozřejmé.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Skupina Nova, Oneplay
zdroj: J. Fürst
