Takhle smutné téma zpracované s nebývalou lehkostí, to se v hollywoodské produkci jen tak nevidí. Adaptace knihy Johna Greena Hvězdy nám nepřály mohla dopadnout stejně unyle a sladkobolně jako řada jiných filmů na jímavé a bolavé téma. Režisér Josh Boone naštěstí vše uhlídal a knihu na plátna kin převedl nebývale citlivě a přesně. Včetně atmosféry a fluida, které okupují obě hlavní postavy. Zodpovědně to mohu prohlásit, knihu jsem jedním dechem přečetl tuto sobotu.
Hazel a Gus jsou dva nekonvenční teenageři. Seznámili se na podpůrné skupině lidí bojujících s rakovinou. Gus má svůj boj za sebou, ale přišel o nohu. Hazel Grace je v posledním stádiu a bez pomoci masky a kyslíkové bomby, kterou si nosí v batohu, nemůže ani sama dýchat.
Ze strany Hazel to není láska na první pohled. Ke Gusovi si svou cestu hledá. Ale není těžké ji najít. Osmnáctiletý mladík je velký vtipálek a svým pozitivním přístupem ke všemu a všem nakazí spolehlivě každého, s kým se potká.
Není to obyčejná lovestory. Tihle dva mladí lidé neřeší běžné starosti – nestarosti svých vrstevníků. Kromě jiskření a vzájemného poznávání musí řešit i obavy, které plynou z jejich zdravotních problémů. Mají ale i jedno téma, které je spojuje – lásku k literatuře. Hazel miluje román od oblíbeného autora Petera Van Houtena (Willem Dafoe). Sžírá ji ale, že neví, jak postavy v románu dopadnou, spisovatel svůj příběh ukončil v nejlepším a pokračování nikdy nenapsal. Gus ví, jak na tom Hazel záleží a podaří se mu Van Houtena zkontaktovat. Spisovatel je oba nečekaně pozve k sobě domů, do Amsterdamu. Může ale nemocná Hazel cestovat tak daleko?
Předloha je velmi čtivá, dialogy v knize jsou jednoduché, Green se nám nesnaží vecpat do hlavy žádná poučení ani s námi nemanipuluje. Nechává vše přirozeně plynout. Toho se držel i režisér filmového zpracování. Nic tu nepůsobí nepřirozeně. Herci plně využili potenciál postav rozehraných už v knize. Scénář je přesně a smysluplně napsán. Vše je výborně načasováno. Oba ústřední hrdinové působí dojmem lidí od vedle. Nejsou nijak odtrženi od reality. Ať už hodnotíte jejich povahu nebo jednání, reakce na rozehrané situace.
Shailene Woodley a Ansel Elgort jsou výborní. Asi se dá říct, že dobrý scénář může herci pomoci. Tady se ale zdá, že oba charismatičtí herci svoje knižní předobrazy povýšili a přesná režie a úspornost adaptace tomu všemu jen prospěla.
Nakladatelství Yoli znovu vydává román Johna Greena, tentokrát s filmovou obálkou.
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vypravěčskému talentu vyznívá velmi působivě.
240 stran | Yoli | Euromedia Group
Jak jsem předeslal, příběh téhle neobvyklé dvojice má už v knize nádech tragiky, která ale ustupuje humoru, nekonvenčnosti a síle ústředních hrdinů. Od začátku víme, kam tohle všechno směřuje. K nevyhnutelnému konci. Ale spisovatel, potažmo tvůrci filmu nám ukazují, jak se dá i krátký nebo jasně ohraničený život prožít naplno. Že ho nemusí jen ovládat smutek a bezmoc, ale i přátelství, láska a naplnění.
Černý humor, ironie, láska, bolest i naděje. Tohle všechno dělá ze smutno – veselého filmu zážitek, na který nebudete vzpomínat s depresí, ale smutným úsměvem. Možná dostanete i chuť proměňovat své všední dny v neobyčejné a nezapomenutelné…
[usr 9]
Martin Staněk, totalfilm.cz
foto/video: Cinemart © 2014