Nový Bonnellův Saint Laurent zdaleka převyšuje předchozí film Jalila Lesperta

Nestává se často, že by v jeden rok vešly do kin dva životopisné filmy o jedné a též osobě. Fascinujícímu Yvesovi Saint Laurentovi se té pocty dostalo. Oba snímky vznikly ve francouzské koprodukci. A diváci Festivalu francouzského filmu měli jedinečnou možnost srovnat oba snímky v jeden den, krátce po sobě.

Saint Laurent (foto: HCE)

O filmové adaptaci životních osudů ale před časem uvažoval i Gus Van Sant. Shodou okolností i on, ještě před Bertrandem Bonellem nabízel hlavní roli Gaspardu Ullielovi. Nejen že je samotnému Saint Laurentovi velmi podobný, ale především je velmi schopný herec. K jeho výkonu se ještě vrátíme. Ale pojďme si připomenout, co kritici vyčítali filmu Jalila Lesperta Yves Saint Laurent z počátku tohoto roku.

Recenze filmu Yves Saint Laurent z března zde

Jalil Lespert se zaměřil především na vztah mezi Saint Laurentem a jeho životním partnerem Pierrem Bergém. Vše ostatní je pouze naznačeno a celek vůbec nedrží pohromadě. Žádnou z nabízených linek režisér plně nerozvíjí. Epizody jsou přeskakovány, některé zásadní momenty nevysvětleny. Možná se počítalo s tím, že se na film vypraví jen samí poučení diváci. Lépe řečeno: spíš ti, které slavný návrhář opravdu zajímá.

Nový Saint Laurent Bertranda Bonella naopak vůbec neklouže po hranách. Režisér si vybral nejzajímavější a nejdramatičtější roky života YSL. Ocitáme se mezi lety 1965 – 1976. Bonello dokázal narozdíl od svého konkurenta Lesperta přesně kombinovat psychologické drama (problémy s prášky, alkoholem, zálety) s velkolepou oslavou návrhářovy haute couture.
Jednoznačným šperkem filmu je Gaspard Ulliel. Mladý herec vytvořil fascinující studii komplikované ikonické postavy. Doslova s ní srostl a místy se divákovi až tají dech, když pozoruje drobné nuance jeho perfektního výkonu. Chůze, vyzařování i Saint Laurentův specifický klidný hlas. Sám herec k tomu říká:

„Snažil jsem se vyhnout napodobování, chtěl jsem najít vlastní rytmus Saint Laurentova specifického hlasu. Než jsme začali natáčet, poslal mi Bertrand rozhovory z národního archivu. Kladl důraz na Saint Laurentovu dikci. Říkal, že je v ní křehkost, aniž by však byla zženštilá. A to je těžké uchopit a reprodukovat. Yves byl vysoký, měl dlouhé ruce. Byl štíhlý, ale ne vyzáblý. Musel jsem zhubnout, abych měl podobnou postavu.“

Gaspard Ulliel (foto: archiv)

K životopisu má film Saint Laurent rozhodně blíž než konkurenční Yves Saint Laurent. Ale Bonello nabízí i skvělou a podmanivou kameru, silný artový zážitek, v bytových scénách skvělou hru se světly i lehce explicitní scénu, která v nejednom divákovi vyvolá údiv z tvůrčí otevřenosti a odvahy účastných herců.
Režisér využívá odvážného střihu, tu a tam přilepí drobný fragment, jež dotváří perfektně funkční celek. Je to možná divácky náročnější, ale skvělé. Mimochodem Saint Laurent je letošní francouzský posel do oscarového klání.
Recenze filmu v lednu (film vejde do kin 2. 1. 2015 v distribuci 35mm).

AC, totalfilm.cz
foto: 35 mm © 2014, archiv Totalfilm.cz