Nejhorší filmy a největší zklamání roku 2014 podle Total filmu

A je tu přehled toho nejhoršího, co jsme letos v kinech viděli. V žebříčku najdete jednoznačné filmové hrůzy i největší zklamání, tedy filmy, které měly dobře našlápnuto, ale svou šanci vytěžit námět a tvůrčí potenciál promrhaly. Polovinu nelichotivého žebříčku okupují (bohužel) zástupci domácí kinematografie.

Nejlepší filmy roku 2014 – čtěte zde

Žebříček nejhorších filmů roku 2014

1. místo – Bony a klid 2

Pokus Víta Olmera navázat na úspěch prvního dílu podle očekávání nevyšel. Naprosto šílený scénář i zoufalou filmařinu zachraňuje místy jen výkon Romana Skamene. Škoda, že nám tento malý-velký herec musel svůj potenciál připomenout v největší hrůze letošního roku. Několik nevkusných rýpanců ve scénáři, kterými si režisér vyřizuje osobní účty jsou jen trapným dokladem toho, že Vít Olmer patří od brzkých devadesátých let ke sporným tvůrcům.icon_csfd

2. místo – Modelky s.r.o. a Šťastná

Dva filmy s potenciálem v námětu. První vypráví o zákulisí modelingu, druhý o mladých studentkách herectví. Tituly mají i další společnou věc. Oba natočili debutanti, kteří jsou zároveň autory scénáře. Modelky s.r.o. mají dva originální vtipy. Jinak ale převládá pocit trapnosti za scénáristu. Celé to trvá předlouhých 90 minut, které jsou v tomto případě třikrát delší než obvykle.icon_csfd

Film Evy Toulové měl větší ambici než pouze pobavit. Baví shodně opět jen na dvou místech, zbytek je naprosto nesnesitelný. Rádoby psychologická studie mladé herečky s nesmyslnými zvraty v chování hlavních postav a šílenou technickou kvalitou filmu. To je v kostce výsledek několikaleté práce režisérky. K dobru filmu přičtěme evidentní snahu o jakési vyšší sdělení. Posílat ale do kin film s deseti nesmyslnými zatmívačkami, s ničím nesouvisejícími záběry na město či projíždějící vlaky nebo scénámi se špatně natočeným kontaktním zvukem – to je opravdu velká odvaha.icon_csfd

3. místo – Herkules: Zrození legendy (recenze zde)

Zbytečnost. Hlavní představitel, kterému ještě teče mlíko po bradě není největším problémem. Zbláznit se musel Renny Harlin. Své nejlepší filmy natočil v devadesátých letech (Smrtonosná past 2, Cliffhanger). Od té doby to s jeho tvorbou jde od desíti k pěti. To, že je Herkules posílán do gladiátorských arén období římské říše už je jen drobnůstkou v nekonečných chybách a hlouposti této nové verze příběhů dávného reka.icon_csfd

4. místo – Dědictví aneb Kurva se neříká (recenze zde)

Další zbytečnost. Pošramotit pověst legendy se letos tvůrcům evidentně dařilo. V tomto případě je to ještě horší. Za scénářem a režií stojí jinak velmi renomovaní tvůrci. Bolek Polívka a Robert Sedláček.
Ve filmu není žádný cíl, za ničím ani nikým se nejde. Nikam nemíří. Snůška nijak vzájemně nesouvisejících scének by možná mohla fungovat, kdyby v nich byl humor. A právě humor pokračování příběhu Bohuše Stejskala chybí. Samozřejmě nelze pominout skvělé schopnosti Bolka Polívky a tu a tam se nějaký špek objeví. Třičtvrtě filmu je pouhá vata, doplněná občas product placementem. Třešničkou reklamního dortu je opravdu trestuhodná reklama na bezpečnostní dveře, uvedená Bohušovou větou: „Tak tu instaluješ té bezpečnostní dvéře, to si ještě Vlastička přála…“.icon_csfd

5. místo – Angelika (recenze zde)

A nelze jinak než další hodnocení opět uvést zvoláním zbytečnost! A v tomto případě ještě mnohem zbytečnější než předchozí díla. Legendární Angelika dostává v českých kulisách a francouzské produkci nové zpracování. Příjemné překvapení se nekoná a nová Angelika je ještě horší, než to vypadalo v trailerech. A to ve všech směrech. Kdo neviděl původní filmy nebo nezná knihy, bude se v ději jen velmi těžko orientovat. Scénář nemá ani 10% emocí, vtipu a romantiky jako původní filmy ze šedesátých let. Angelika rozhodně nebyla levný film. Ale kvůli neschopnosti režiséra Ariela Zeitouna levně vypadá. Druhou stranou mince a nikoliv nepodstatnou, jsou chybějící a uvěřitelné emoce. A to je u romantiky docela problém.icon_csfd

6. místo – Sex Tape (recenze zde)

Americká komedie s několika fungujícími vtipy a horou trapnosti. Unylý, nenápaditý a spíše trapný pokus s promarněným námětem. Navíc tu po dlouhé době máme chytře sestříhaný trailer, který na několika místech lže. Některé scény ve filmu nejsou nebo vyznívají přesně naopak. Zklamání léta.icon_csfd

7. místo – Parádně pokecal (recenze zde)

Absolventský film Tomáše Pavlíčka trpí mnoha nedostatky. Nelze mu upřít snahu o originalitu, ale bohužel režisérovi chybí dostatek soudnosti ve scénáři a poměrně dobrá hudba ani střih to nezachránila. Parádně pokecal obsahuje prazvláštní dialogy a velmi nešťastně zvoleného hlavního představitele. Nehodnoťme hercovo chybějící charisma, pouze výkon. A ten buď není nejlepší nebo doplácí na hrdinovu nesympatičnost vepsanou už do scénáře. Všem svým kolegům nestačí a ruší tak dojem z celku, který je už tak dost sporný. Pochvala vstříc Václavu Vydrovi, ale problematičnost vyvrcholení jeho charakterové linky je k nepřehlédnutí.icon_csfd

8. místo – Ouija (recenze zde)

Jessabelle, Annabelle a teď Ouija. Není to jedno? Opravdu není, protože i nejnovější hororový přírůstek je stejně zbytečný jako předchozí podzimní žánrové novinky, s tím rozdílem, že tady se duchové vyvolávají cíleně. Nudné a velmi předvídatelné. Neposlouží ani jako dobrý zabiják nudy. Bylo to tu už tisíckrát a brzy stejné schéma určitě zkusí i někdo další.icon_csfd

9. místo – Jak jsme hráli čáru (recenze zde) a Zejtra napořád

Oba filmy nejsou rozhodně tím nejhorším, co bylo v kinech v rámci české tvorby k vidění. V našem žebříčku jsou pouze jako trestuhodné promrhání potenciálu a ukázkoví zástupci největších zklamání roku.
Jak jsme hráli čáru by mohl mít podtitul aneb Jak jsme zabili film dabingem… Neexistující kontaktní zvuk a škrtnutí slovenských vlastních jmen? Jak tohle obhájit? České děti prostě slovenštině nerozumí, říká zástupkyně České televize. Ani se slovenským dabingem by film neobstál na plné čáře. Ale dostal by alespoň 60%. Vyšší známku, recenzent poslal slovenské verzi, která se v originále jmenuje Rukojemník.icon_csfd

Zejtra napořád je technicky a obrazově standardní film. I scénář drží celkem pohromadě, i když se postavy až příliš často chovají slušně řečeno hloupě. Sporné je obsazení hlavní role (Pavel Batěk má velmi příjemný hlas, ale prototypem moderního muže není svým vzezřením ani náhodou). V mnoha propagačních materiálech je zmíněn fakt, že se natáčelo v předaleké Asii. Ve výsledné verzi se to ale téměř neprojeví (5-10 min.).icon_csfd

10. místo – WTF (recenze zde)

Zástupce francouzské kinematografie. Jestli nějaký film v poslední době dokonale dostojí svému názvu, tak je to právě francouzský počin WTF (zkratka What the f*ck – Co to sakra je?) Často tuhle zkratku používají i filmoví recenzenti, když mluví o momentech, nad kterými se dá už jen nechápavě kroutit hlavou. Rémi Gaillard je francouzský komik a YouTuber a tenhle film je o něm. Odhlédněme od slaboučkého scénáře, který vlastně nemá téměř žádný dostatečný dějový oblouk. Od čeho ale odhlédnout nejde, jsou katastrofální herecké výkony hlavních představitelů. Sám Rémi Gaillard opravdu není herec. Část filmu, kde zřejmě trpí depresemi a jen tak tupě „žije“ s blbečkovským výrazem ve tváři, je vyloženě trapný. Snímek se navíc českým divákům bude jevit nudnější, než ve skutečnosti je. Obsahuje totiž nespočet ryze francouzských narážek a vtipů, které bez souvislostí prostě nejsme schopni pochopit. Poněkud vulgární anglická zkratka vám prostě v průběhu sledování filmu vytane na mysl až příliš často.icon_csfd

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.