Recenze | Komedie Wilsonov je Auschwitz humoru

„Je to čirý zlo!“ vykřikne v české komedii Wilsonov agent Food v podání Jiřího Macháčka, když pátrá po tajemném a bestiálním vrahovi. Nechtěně zároveň zhodnotí nový film režiséra Tomáše Mašína a scenáristy Marka Epsteina, který bohužel patří do ranku titulů, u nichž si říkáte, zda je před premiérou viděl aspoň jeden elementárně soudný a příčetný člověk. Wilsonov totiž zatím suverénně kraluje tomu nejhoršímu, co jsme letos v kině viděli.

Wilsonov má být především komedie, což tak nějak z principu věci budí očekávání humoru, vtipu, zábavy, tedy věcí, co zde naprosto absentují. Pokud má být Wilsonov komedií, je tedy Auschwitzem humoru a ekvivalentem nevtipného člověka bez smyslu pro humor, co si v příručkách nastudoval, jak by se ten humor měl teoreticky dělat, a teď zkouší vyprávět vtipy. Příklad?

Takových situací jsou ve filmu DESÍTKY a svědčí především o naprosté tvůrčí nemohoucnosti napsat a zinscenovat vtipnou slovní výměnu/skeč/situaci. Není to přitom ani o odlišném smyslu pro humor, v narvaném sále na novinářské projekci se nesmál nikdo, což se nestává. Nejhorší na tom všem potom je, že tenhle toxický, vychtěný humor je zároveň v mnoha případech agresivně xenofobní a rasistický, pro což si už Wilsonov nezaslouží opravdu žádnou shovívavost. Tvůrci se sice do zemdlení ohánějí tím, že přece dělají parodii, že jsou nekorektní, a že si přece dělají legraci ze všeho a ze všech, výsledkem ale je, že jen prázdně urážejí. Připomínají tak takové ty diskutéry na Facebooku, kteří tradičně špatně maskují svojí nenávist kecy o tom, že „teď teda budou nekorektní“.

Poslední tragédií je, že zápletka Wilsonova nedává žádný smysl. Vážně. Celý film působí, jako kdyby byl přestříháván a poslepováván, až vznikl patvar prostý napětí, který nikdo nepochopil, což jsem si ověřil u několika kolegů. Na Wilsonov se zkrátka nedá koukat a ano, o stylizaci a vizuálu vím. Odmítám ale udělovat body navíc – když v dnešní době máte peníze, production values si prostě zajistíte.

Pozn.: Postava Táni Pauhofové je degradována na roztomilé hovězí, co říká věty typu „Rozdupej mi věneček!“ Učiněná česká Furiosa!
Pozn. 2: Lamentování nad kvalitou české kinematografie je jako sdílení hoaxů na Facebooku. Je to už mimořádně otravný národní sport, praktikovaný nejčastěji lidmi bez přehledu, co v kině nebyli několik let. A tak třeba vůbec neví, že se třeba letos urodilo hned několik slibných debutů od mladých filmařů vzešlých z pražské FAMU, na konci října navíc přijde do kin výtečný snímek Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově.

Jan Škoda, spolupracovník redakce
foto/video: Falcon © 2015

Totalfilm.cz je mediálním partnerem filmu. Tato skutečnost nijak neovlivňuje pozitivně recenzi.
Distribuční společnost je s tímto před uzavřením partnerství obeznámena.