Jedním z divácky nejvíc citovaných porevolučních filmů jsou určitě Pelíšky autorské dvojice Jan Hřebejk – Petr Jarchovský. Legendární komedie katapultovala jejího režiséra mezi českou režisérskou špičku a postavila ho vedle uznávaných filmařských veličin evropského formátu. I další tvorba ukázala, že Hřebejk umí. Svoji univerzálnost a umné bruslení mezi žánry dokládá jeho bohatá tvorba čítající na 17 titulů po Pelíšcích. Občasné klopýtnutí potká každého tvůrce, ale jinak zůstal Hřebejk velmi zručným rutinérem, který si drží vysoký standard. A nejen ve filmu. Jeho režie detektivních seriálů (Pět mrtvých psů) nebo romanticko – komediálních sérií (Až po uši) dokládají pevné filmařské zásady i na televizní obrazovce.
Rodinný přítel (foto: CinemArt)
Proč tak dlouhý úvod? Mám totiž pocit, jako by se Hřebejk na trilogii Zahradnictví podvědomě chystal. Na české projekty megaprojekt, který čítá tři filmy, uváděné na distribuční ploše sedmi měsíců, je opravdu velmi ambiciózní. Každý titul divákovi nabízí odlišný žánr. Rodinný přítel je romantické melodrama, Dezertér drama a Nápadník se vrací k čisté komedii. Pomyslně na novinky navazují právě vzpomínané Pelíšky, které můžeme považovat za čtvrtý díl. Zahradnictví je tedy jejich prequelem, který některé postavy představuje v mladším vydání.
Do kin právě vchází Rodinný přítel. A hned na začátku musím konstatovat jediné – povedl se. Jarchovského scenář je velmi konzistentní, výborně představuje jednotlivé postavy. A je dokonce úplně jedno, jakou mají ve filmu plochu. Například David Novotný se na plátně spíše párkrát mihne a přesto zůstane divákovi dokonale v paměti. Stejně tak Sabina Remundová, která získá u diváků podobně silný zápis jako Jiří Kodet v Pelíškách. Pochopitelně je nutné mít velmi silný a charismatický herecký ansámbl, ale bez dobře napsaných dialogů a situací, by to nezachránila ani Remundová.
Rodinný přítel (foto: CinemArt)
Ústřední trojice, která zajišťuje smutno-romantický trojúhelník v podání Aňy Geislerové, Ondřeje Sokola a Martina Fingera nenudí. Přináší dobře budované vnitřní pnutí postav, přirozený a pochopitelný vývoj a na samém závěru zcela jistě zamáčkne nejeden slabší jedinec slzu. Co víc by si ostatně tvůrci mohli přát.
Rodinný přítel kombinuje romanticko – dramatickou linku s upuštěním páry v komediálních situacích a temnou válečnou atmosférou, která z filmu čpí, přestože zobrazované rodiny nepatří k nejchudším a nejpotřebnějším obyvatelům protektorátu.
Rodinný přítel (foto: CinemArt)
Nejlepší česká porevoluční výprava
Skladatele Petra Ostrouchova není potřeba představovat.
Rodinný přítel (foto: CinemArt)
Silná hudba
Celkový vizuál pak stál na polském kameramanovi Barteku Cierlicovi. Umí malebné velké celky ale i intimní záběry v komorních scénách. Těch je v Rodinném příteli mnohem víc a dobře se na ně kouká. I díky citlivým postprodukčním barevným korekcím.
Jediné, co by se filmu dalo vyčíst je stopáž (130 minut). Určitě se dalo stříhat a film zkrátit minimálně o čtvrt hodinku. Ale Rodinný přítel je úvodním filmem, který měl za úkol udělat hrdinům zásadní entrée. A to se podařilo. Dovedu si představit škrtnutí několika scén, ať už tu s husou nebo koněm a ruským vojákem. Ale vidím to jen jako drobné kosmetické chyby, které vás budou mrzet asi jen ve chvíli, kdy budete sedět v kině s nepohodlnými sedačkami.
- Režie - 80%80
- Scenář - 80%80
- Výprava, masky, kostýmy - 100%100
- Herci - 80%80
- Kamera - 80%80
- Hudba - 80%80
Rodinný přítel (2017)
Rodinný přítel je poctivá filmařina. Je na něm vidět silný vklad všech tvůrčích složek. Nikde nejsou vidět žádné kompromisy. Ven šel produkt, za kterým jeho tvůrci pevně stojí a odráží se to na celkovém výsledku. Mám radost i za sebe, protože jsem po velmi dlouhé době otevíral u českého filmu pusu údivem a nikoliv pocitem trapna.
foto/video: CinemArt, Totalfilm © 2017
Zahradnictví: Rodinný přítel
Drama
Česko / Slovensko / Polsko, 2017, 130 min
Premiéra: 27. dubna 2017 CinemArt
Režie: Jan Hřebejk
Scénář: Petr Jarchovský
Kamera: Bartek Cierlica
Hudba: Petr Ostrouchov
Hrají: Ondřej Sokol, Aňa Geislerová, Martin Finger, Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Klára Melíšková, Karel Dobrý, David Novotný, Lenka Krobotová, Sabina Remundová
Vážení filmoví příznivci a nadšenci, asi jsem byl na zcela jiném filmu, než je zde adorovaný Rodinný přítel. Bohužel NE tohle je strašlivý nemelodramatický a hlavně..nesmyslný film. Shlédl jsem jej v téměř prázdném sále společně s s lidmi, kterým stejně jako mě neřekli že je to špatný kus. Avšak, po shlédnutí se o tomto „předpelíškovým“ filmu živě diskutovalo,kdo jaký nesmysl, trapnost objevil. A byla to dlouhá diskuse..Začátek s V+W byl tím jediným dobrým momentem. Nicméně, na 2.díl se cimrmanovsky těším, zda další kus bude stejně špatně udělaný, jako ten první.
Dívat se na tento film považuji za ztrátu času. Není na něm nic věrohodného ani insporativního. Myslím, že by se měli jeho tvůrci postavit před zrcadlo a zeptat se sebe sama, co tím chtěli říci. Zajímaly by mě jejich odpovědi, protože ve filmu jsem nic takového nenašla. Přirovnala bych to k nevyžáané poště, nebo něco takového.
Prostě jeden velký omyl.
To,že film bude více jak dobrý,jsem víceméně čekala,protože kde je podepsaný Jarchovský,Hřebejk,to je záruka kvality,ale na co jsem se nemohla vynadívat bylo přesně,vybavení kadeřnického salonu,vily,bytu atd.Nádhera.