Recenze | Na mléčné dráze – Monica Belucci ve své životní roli

Dlouho trvalo než světlo světa spatřil nový snímek srbského režiséra Emira Kusturici. Jmenuje se Na mléčné dráze. Snímek se u nás letos poprvé promítal na Febiofestu za přítomnosti režiséra a nyní vstoupil i do české kinodistribuce. Film nese i tuzemskou stopu. Jedním ze dvou kameramanů snímku byl Martin Šec. Ten už se předtím podílel s dalšími kolegy na Kusturicově mexickém povídkovém filmu Palabras de Dioses z roku 2014.

Kusturica jako někdejší absolvent pražské FAMU tentokrát svůj film nejenom režíroval, ale napsal si k němu i scénář. Navíc se obsadil i do hlavní role Kosty, který každý den na svém oslíkovi podniká nebezpečnou cestu palební linií s věrným sokolem vznášejícím se nad jeho hlavou, aby přivezl zásobu mléka z nedaleké usedlosti. Tam si na něj dělá nároky Milena (Sloboda Mićalović), ale on svou lásku najde v nevěstě (Monica Bellucci) svého budoucího švagra – široko daleko známého generála – Žagy Bojoviće (Predrag Manojlović). Válečné příměří, které za pár dnů nastane, má být i příležitostí k dvojité svatbě už zmiňovaných postav. Ale všechno bude jinak poté, co vojáci vypálí celou vesnici. Kosta a nevěsta se ale zachrání a z příběhu se stane pohádkově čistý jihoamerický magický realismus, který nechá dva ztracence žít alespoň chvilku v milostném objetí kdesi daleko od válečné vřavy. Tedy alespoň do chvíle než se ke slovu opět dostane armáda. Posledních patnáct minut dvouhodinového filmu je epilogem o životním údělu. Poustevník Kosta čeká než se i jeho čas na zemi naplní. A jestli se nepletu tahle část filmu připomíná na začátku zmiňovaný snímek Palabras de Dioses, který Kusturica natočil v roce 2014.

Role pokorné a laskavé ženy, která za války už leccos zakusila, Monice Bellucci sluší svou vyzrálostí, klidem a mírností. Podle Kusturicových slov je to její životní role. A řekla bych, že se úplně neplete. (I když pro mě je top její postava Malény ve stejnojmenném snímku.) Nutno dodat, že Bellucci Kusturicovi velmi příjemně sekunduje. Její velkou devizou je jednoduše její krása a ušlechtilost. Bellucci ve filmu mluví srbsky a v žádné ze scén, které leckdy vyžadovaly i slušnou kondičku, se nenechala zastupovat. Nutno poznamenat, že její ženskost a přirozenost by jí stále mohla závidět leckterá i mnohem mladší žena!

A co ještě dělá Kusturicu Kusturicou? Jistě je to hudba, sestra filmu, jak trefně při našem rozhovoru poznamenal. Frenetické tempo balkánské dechovky a režisér sedící u cimbálu stejně jako popíjení rakije a divoké taneční scény, jsou koloritem a očekávanou atmosférou pro každého skalního fanouška Kusturicových filmů.

Co se ale ve snímku nepovedlo je nezvládnutá CGI zmije, která se tam několikrát objeví. V první části se film mění v crazy komedii. To je vpořádku a člověk to vlastně od Kusturici očekává, ale groteskní scény na oko, za které jmenujme tu se starými obřími hodinami, mě osobně spíš unavovaly než bavily. Zato záběry s absurdním a surreálným chováním zvířat, ke kterým patří scény se slepicí před zrcadlem, hus koupajících se v krvi, zmije pijící mléko, jsou řečí podobenství, které mě nutily přemýšlet.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Film Europe/Totalfilm.cz © 2017