Recenze | Život za život – citlivé drama bez klišé

Smrt dítěte jako námět filmu bývá těžký kalibr, který může nesmírně snadno sklouznout do klišé plných sladkobolných výlevů. Když ale někdo k tématu dokáže přistoupit s jistým citem a zároveň prostřednictvím děje pokládat relevantní otázky ohledně hodnot a postojů, pak může vzniknout dobrý film, jakým bezesporu Život za život je.

Příběh vypráví o sedmnáctiletém Simonovi (Gavin Verdet), který miluje život a skutečně ho žije – tedy alespoň podle těch pár minut snímku, ve kterých ho vidíme na plátně živého. Vášnivě miluje surfování a se svými dvěma kamarády se vydá k oceánu. Při zpáteční cestě všichni tři unaveni usnou. Bohužel včetně chlapce, který auto řídí. Simon je po nehodě převezen do nemocnice. Lékaři u něj ale konstatují mozkovou smrt – nevratný proces, kdy fungují všechny orgány kromě mozku. To vše jen do chvíle, než se pacientovi po odpojení z přístrojů zastaví i srdce. Pro Simonovy rodiče (Kool Shen a Emmanuelle Seigner) nastává nejtěžší rozhodování v životě. Simonovo mladé a zdravé srdce stále bije, a tak by mohlo být darováno někomu, kdo na něj v naději čeká. Třeba Clair (Anne Dorval), matce dvou teenagerů, která trpí degenerativní srdeční poruchou, a pro kterou je každý další den malá výhra, ale zároveň i obrovská fyzická námaha a strach z blízké budoucnosti.

Režisérka se ze svého námětu nesnaží oproti očekávání dělat žádné strhující drama. Klidně, citlivě a nenásilně divákovi ukazuje svět těch, které spojuje Simonovo srdce – rodiče, lékaři, zdravotní sestra, ti, jež se starají o darování srdce, až po nového příjemce. Nabízí spoustu prostoru pro divákovo uvažování, které podněcuje různými pohledy a postoji zúčastněných. V roli lékaře Thomase, který se stará celou dobu o tělo Simona, se představuje francouzský herec alžírského původu Tahar Rahim. Ač v roli lékaře profesionála, zůstává v jeho postavě mnoho ohleduplnosti, citu a úcty.

Snímek se pomyslně dělí do tří příběhů, které ale spojuje jedna základní hodnota. Tou je bezesporu lidskost. K tomu připočtěme skvostný soundtrack francouzského skladatele filmové hudby Alexandre Desplata, který má za sebou už skoro nekonečný seznam velmi úspěšné práce.
Za kamerou stál opět Tom Harari, který s režisérkou snímku pracoval už i na jejích dvou předchozích filmech. Krásné záběry oceánu a surfujících chlapců nebo citlivé chvíle Simona a Thomase na operačním sále jsou estetickou třešničkou hovořící beze slov. Ve snímku jsou i dvě operace, které mají až dokumentární charakter. Vtažena do děje jeho ušlechtilostí a zvláštní posvátností jsem i tyhle záběry v úžasu ukoukala a překvapila tak sebe sama.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Artcam © 2017

Film byl uveden na 52. MFF Karlovy Vary 2017