Recenze | Hastrman se svou kvalitou vymyká běžnému českému standardu

V případě českých celovečerních snímků málokdy píšu recenzi tak ráda, jako je tomu v tomto případě. Že půjde v případě Hastrmana o český nadstandard bylo jasné už z vydařeného traileru. Už jen pouhá upoutávka se vymyká tomu, na co jsme bohužel většinou v tuzemsku zvyklí.

Hastrman (foto: CinemArt)

Magnesia Litera za předlohu

První celovečerní hraný snímek multitalentovaného Ondřeje Havelky vznikl podle stejnojmenné knihy spisovatele Miloše Urbana, který za ni získal cenu Magnesia Litera. Havelka se na filmové adaptaci knihy podílel se scenáristou Petrem Hudským (Kriminálka Anděl, Labyrint).
Urbanův vrstevnatý příběh je v knize rozdělen na dvě části. První se odehrává ve 30. letech 19. století a ta druhá na konci 20. století. Režisér se ve svém snímku rozhodl zpracovat především první část a druhé se dotkl jen mementem, jež se objeví na konci. A to v případě jeho pojetí úplně stačí.
První část je celistvým vyprávěním o lásce k přírodě a souznění s ní. Lehká ironie přispívá k mystickému tónu snímku s akcentem na milostné baronovo pobláznění, do kterého se každý divák může projektovat podle svého.

Člověk ve zvířeti a zvíře v člověku

Baron de Caus se vrací do rodného kraje rybníků, jež kdysi budoval a spravoval jeho otec. Vše se odehrává pod horou Vlhošť, kde se hastrman potkává s obyvateli vesnice a především s Katynkou, dcerou tamějšího rychtáře. Ta je díky své silné osobnosti, chytrosti a kráse obdivována snad všemi muži z vesnice. I hastrman je jejím kouzlem zaskočen a díky novému silnému citu se stává křehkým a mnohdy až směšně jednajícím tvorem. Navíc svou přirozenou animálnost těžko ukrývá a je-li třeba, trestá každou nespravedlivost, jíž se stane svědkem. Trefně tohle vše popisuje podtitul snímku, který zní „člověk ve zvířeti a zvíře v člověku“.

Hastrnan (foto: CinemArt)

Žena mužům vládne

Mám-li ale jako čtenářka knihy a divačka snímku porovnat své dojmy z obou forem příběhu, pak u mě přetrvává pocit, že snímek oproti knize vyznívá spíš ve prospěch Katynky. Zdá se mi, že nakonec ve snímku kraluje především ona se svou razancí, silou osobnosti a hladovou touhou po světě, který nekončí jenom na kopci za vesnicí. Hastrman se pro mě ve snímku stává téměř bezbrannou obětí, i když fascinace a náklonost těchto dvou postav je vzájemná. A i ona se při své mladosti setkává s odlišnou a novou formou citu. Její jedinečnost z ní dělá ženu, která se svým uvažováním vymyká době, ve které žije, ale která si je zároveň dobře vědoma svých předností.

Hastrman (foto: CinemArt)

Dobrý je opravdu “dobrý”

Roli hastrmana režisér svěřil charismatickému a pro roli stvořenému herci Karlu Dobrému. Ten bývá často obsazován do snímků zahraničních produkcí. Teď může konečně také českému divákovi ukázat svou rozmanitost hereckého projevu, ať už skrze baronovu aristokratickou ušlechtilost nebo pudovost a rozpolcenost hastrmana. Na plátně předvádí excelentní výkon. Jak přesně instruoval režisér Havelka Dobrého pro roli Hastrmana, nevím. Nicméně od prvního záběru, ve kterém se herec na plátně objeví, si nelze nevšimnout unikátního pohledu, který Dobrý své postavě propůjčuje. Jeho upřené oči bez zamrkání mají lehce udiveně melancholický výraz, kterým divákovi ilustruje svůj život skrz pár století zpátky.

Skvělé herecké výkony

Do svého kraje přijíždí de Caus se sluhou Franzlem, kterého si zahrál Jiří Lábus a který je mu věrným průvodcem a společníkem po dlouhý čas. Výjimečnou Katynku s jedním okem zeleným a druhým modrým ztvárnila Simona Zmrzlá, divadelnice brněnské Husy na provázku. Její živelnost a nebojácnost se skvěle před kamerou potkává s tou, jež vyzařuje z Dobrého hastrmana. Snímku nechybí ani humor, jistá kapka ironie a nadhled. Ten se víc než kde jinde projeví v postavě faráře Fidelia ztvárněného Janem Kolaříkem. V dalších rolích se objeví Jiří Maryško jako učitel Voves, David Novotný v roli rychtáře, Vladimír Polívka nebo Norbert Lichý.

Hastrman (foto: CinemArt)

Vizuální pastva

Hastrman je bohatý na folklór a pohanské zvyky, kterými jsou uvozeny jednotlivé kapitoly, provázející diváka cyklickým rokem. Ilustrují sílu venkova, ukazují blízkost k přírodě a nechávají vládnout víc srdce než hlavu. Právě tohle pojetí dává snímku tón, který může diváky rozdělit na dva tábory. Pro někoho tím může být snímek až moc etnografický, někomu to může vyhovovat.

Výrazné písně a hudba

V Hastrmanovi kromě vydařených autorských skladeb Petra Wajsara zazní také zpěv lidových písní. Ten má za úkol cíleně budovat atmosféru snímku a divákovi také trochu napovědět, ale naštěstí nedoříkávat. Stejně jako je tomu i v závěru filmu, kde opět může zapracovat divákova představivost. Hastrman se také stává vypravěčem příběhu, čímž si zachovává knižní styl vyprávění.

Hastrman (foto: CinemArt)

Zkušená kamera

Kameramanem snímku je Marek Diviš, zkušený muž, jehož kariéra je spojena především s filmy Bohdana Slámy. V Hastrmanovi dovede svými krásnými panoramaty, leteckými záběry krajiny a citlivým a zkušeným kameramanským okem rozbušit srdce nejednoho milovníka české krajiny. Svou práci na filmu odvedly kvalitně i další profese – střih, kostýmy, zvuk a triky.

  • Režie - 85%
    85
  • Scénář - 80%
    80
  • Zvuk - 80%
    80
  • Kamera, vizuál - 85%
    85
  • Herci - 90%
    90
  • Kostýmy - 80%
    80
  • Hudba - 75%
    75

Hastrman (Česko, 2018)

Ondřeji Havelkovi se vyplatilo počkat si na autorská práva ke knize a společně s producentem Čestmírem Kopeckým do kin přináší romantický thriller, který je jedinečný svým námětem, zpracováním a poctivě i nápaditě provedeným řemeslem. Havelkova všestrannost i jeho nepopiratelná odvaha a jak sám říká, do jisté míry i určitá drzost a věčná touha nesetrvávat profesně na jednom místě, se myslím u diváků setká s nadšením. Jsem si jistá, že se s ním v roli filmového režiséra nesetkáváme naposledy.

85 %
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt, První Veřejnoprávní, Totalfilm © 2018

Hastrman
Romantický / Thriller
Česko, 2018, 100 min
Premiéra: 19. 4. 2018 CinemArt

Režie: Ondřej Havelka
Producent: Čestmír Kopecký
Předloha: Miloš Urban (kniha)
Scénář: Ondřej Havelka, Petr Hudský
Kamera: Diviš Marek
Hudba: Petr Wajsar
Hrají: Karel Dobrý, Simona Zmrzlá, Jiří Lábus, Jan Kolařík, Jiří Maryško, David Novotný, Norbert Lichý, Vladimír Polívka, Vojtěch Hrabák, Andrea Berecková, Jan Komínek, Anna Kratochvílová, Ivan Sochor
Střih: Jan Daňhel
Zvuk: Jiří Melcher
Scénografie: Petr Pištěk
Masky: Jana Červenková
Kostýmy: Eva Kotková

  1. Myslel jsem, že podobné věci točí jen Američani. Doprzněná pohádka+ X-men (mutanti) + lehce ujeté lehké porno. (: Jinak moc hezky natočený, herci super, hlavně hlavní role. Příběh se dal postavit ale o trochu reálnější. Chlapík mohl být zdatmý plavec s temnou stránkou sériového vraha, který si ale do hranečků nestrká dušičky (třeba jiné talismany) a bez žáber a drápů. Nevím,…já vydržel film jen se zájmen, zda bude konec stejně slabý jako začátek. Asi je to jen pro ženské….

    Reagovat na tento komentář
  2. Včera jsem shlédla film u nás na vesnici v krásném kině a byl naprosto úžasný. Uchvátila mne herecký výkon Karla Dobrého i Simony Zmrzlé, kamera, kostýmy, hudba, písně, prostě vše. Máme krásnou krajinu, zvyky. Určitě si pořídím i stejnojmennou knihu od Miloše Urbana. Moc se těším, až si ji přečtu. HB

    Reagovat na tento komentář
  3. Film jsem shlédla včera. Do kina jsem šla sama v rámci festivalu Best film a neměla jsem o filmu, na který jdu, příliš informací. Byla jsem nadšena, potěšena, dojata, zaujata, dohnána k přemýšlení… Úžasný poetický a přitom vysoce dramatický film. Opět jsem si uvědomila, jak máme krásnou krajinu, zvyky, písně, jak je člověk spjatý a závislý na přírodě… A hlavně, jaká může být láska…. O herci panu Dobrém jsem moc neslyšela, ale jeho výkon byl úžasný… Vychutnávala jsem si jeho minimalistický způsob hraní, jeho gesta, obličej, držení těla … Klobouk dolů, pane režisére Havelko! A děkuji za zážitek. Vřele doporučuji ke shlédnutí.

    Reagovat na tento komentář
  4. Jiří Zlámal 20.4.2018, 23:57

    “Hastrman je bohatý na folklór a pohanské zvyky, kterými jsou uvozeny jednotlivé kapitoly, provázející diváka cyklickým rokem. Ilustrují sílu venkova, ukazují blízkost k přírodě a nechávají vládnout víc srdce než hlavu”
    Ano, lépe to nejde napsat, působivý a pocitově čím dál více vtahující příběh vodní krajiny a její syrové síle života, která jakoby se prolínala i do tamních lidí a jejich životů. A v tom se vrací pán s touto zemí celými generacemi svých předků bytostně spjatý a tajemným způsobem s ní i odvěků spojený…

    Reagovat na tento komentář

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.