Recenze | Teheránská tabu odvážně o problémech Íránců

Čtvrtý ročník unikátního projektu SCOPE 100, který se pořádá v ještě v dalších šesti evropských zemích, má letošního vítěze. 100 registrovaných milovníků artového filmu zhlédlo pět titulů, které zatím v jednotlivých zemích nenašly distributora. Následně vybrali jeden, který se pak do distribuce dané země dostane. Letos se to u nás povedlo filmu íránského animátora a režiséra Aliho Soozandeha Teheránská tabu.

Německý debut Íránce Aliho Soozandeha, který od svých 25 let žije a pracuje v Německu, se nebojí šlápnout do vosího hnízda. Je to jasné už z názvu snímku. Pro něj si zvolil originální metodu zpracování. Je jí rotoskopická animace, kterou český divák může znát z tuzemského snímku Alois Nebel. Režisér ji v tomto případě použil hlavně pro to, že z pochopitelných důvodů nebylo možno natáčet přímo v Íránu a žádná jiná destinace mu nepřišla dostatečně autentická. Vlastně jde o vizuální stylizaci. Podporuje divákovo soustředění se na dialogy a jednotlivé akce mezi postavami a nezaměstnává ho tolik vizuálním detailem.

Snímek je to hodně odvážný a bude diváka překvapovat od samého začátku. Nebojí se otevřeně vyprávět a zároveň věcně popisovat. Sex, drogy, korupce, prostituce, touhy a sny nové generace, nicotná důležitost ženy a šaría tady vytváří třaskavou kombinaci. Ta se projeví i v pár náhodně vyprávěných anekdotách, které ve filmu zazní z úst mužů.

V příběhu se divák setká s pomalu se proplétajícími příběhy několika postav, mezi které patří i němý syn jedné z hlavních hrdinek příběhu. Všichni jsou tu nuceni měnit své svobodné chování a na veřejnosti pečlivě selektovat, co je všeobecně přípustné pro přežití. Musí potlačovat svou přirozenost a zejména ženy úzkostlivě hlídat čistý obraz vlastní počestnosti.

Teheránská tabu vypráví o skutečných problémech tamějšího běžného života, který ať chceme nebo ne, je logicky spojen s vnímáním sexuality všeobecně. Nakonec je to příběh velmi smutný a s posledními obrazy snímku si asi každá evropská žena uvědomí, jaké štěstí pro ni znamená její původ.

Režisér používá ve svém snímku často odrazy tváří jednotlivých postav. Efektem zrcadla podporuje momenty dvojité morálky a pokrytectví, které jsou ve společnosti na denním pořádku přesto, že v soukromí jednotlivé postavy žijí životy mnohdy plné nedůstojných ústupků jen proto, aby si zachovaly osobní či rodinnou čest. Snímek má tu moc ve vás vzbudit i lehký vztek a údiv nad lhostejností, kterou ukazuje. Ale nezapomínejme, že jde o Írán, kde platí přísná pravidla stejně jako třeba v Sáudské Arábii. Režim je drsný především k těm, kteří by chtěli začít smýšlet jinak, a tak má každý obyvatel na paměti permanentně naléhavou blízkost možné smrti.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms © 2018