Na mezinárodních filmových databázích patří Děsivé dědictví k nejlépe hodnoceným žánrovkám poslední doby. Film Ari Astera navazuje na řadu kritikou oceňovaných krátkých filmů zaměřených na rodinné rituály a traumata. Ve svém celovečerním debutu vypráví hrůzný příběh jedné americké rodiny bojující se svými vniřními démony a nakonec i těmi nadpřirozenými. Příběh volně inspirovaný vlastními zážitky Asterovy rodiny je velmi silným psychologickým dramatem postupně přerůstajícím v čistý a šokující horor s nečekaným vyústěním. Krom originálního zpracování nabízí i opravdu mimořádné herecké výkony. Film s Toni Collette a Gabrielem Byrnem je právě v českých kinech.
Aster začal přemýšlet o natočení filmu Děsivé dědictví poté, kdy jeho vlastní rodinu postihovala po dobu tří let jedna těžká zkouška za druhou. „Neustále se na nás valila jedna hrozná událost za druhou, takže jsme začali být přesvědčeni, že jsme v podstatě prokletí. Vždy píši scénáře vycházející z osobních postojů, ale také miluji tento žánr, a nikdy bych nechtěl stroze dramatizovat utrpení, kterým jsem prošel já či moje rodina, takže myšlenka na scénář o rodině pronásledované kletbou mi umožnila aplikovat na tyto pocity filtr hororového filmu, kde filmové plátno vyžaduje vysokou míru duševní očisty. Pokud člověk dělá film o nefér životě, horor je pro to ideální žánr. Je to svým způsobem zvrácený svět, který životní nespravedlnosti víceméně velebí a dokonce si v nich i libuje.“
„Skutečnost, že Grahamovi nemohou nijak ovlivnit svůj osud, je ústředním tématem filmu, který končí pocitem beznaděje a marnosti,“ říká Aster. „Chtěl jsem natočit hluboce intimní a zároveň rozsáhlý hororový film, který bude celou dobu poutat pozornost diváků. Chci, aby na diváky působil ještě dlouho po skončení filmu a vyprovokoval je k úvahám o něčem hlubším, něčem prapůvodním, aby v nich vyvolal čehosi nevyhnutelného.“
Aster udělal ve festivalových kruzích a na internetu dojem svými velmi úspěšnými krátkometrážními miniaturními psychodramaty, které se svým záběrem mohly měřit se za zavedenou klasikou. V němém filmu Munchausen matka v podání Bonnie Bedelie propadá pocitům žalu a viny, kdy se odchodem svého syna na studia na vysoké škole pokouší zasahovat do ceremoniálu jeho přechodu do dospělosti. V krátkometrážní mysteriózní komedii The Strange Thing About the Johnsons, která vzbudila nadšení na newyorském filmovém festivalu a následně se virálně šířila po internetu, Aster přepracoval rodinné melodrama ve stylu padesátých let minulého století s bulvárním líčením incestního pohlavního zneužívání stárnoucího otce jeho dospělým synem.
Oba filmy se věnují posvátným rodinným rituálům a tradicím, ze kterých se stala otravná záležitost, a objevují černou komedii a hysterii v nepříjemných, byť obecně uznávaných tématech. Oba filmy mají mistrovskou dějovou linii a jsou skvěle natočené – nesou rukopis rozeného filmového tvůrce, jehož cit pro tempo, zápletka a vizualizaci působí naprosto promyšleně. Stejně jako ve filmu Děsivé dědictví, jeho dílo zkoumá dynamiku rodinných vztahů originálními a nepředvídatelnými způsoby.
Soutěž o trička k filmu Děsivé dědictví
[contact-form][contact-field label=’Jméno‘ type=’name‘ required=’1’/][contact-field label=’E-mail‘ type=’email‘ required=’1’/][contact-field label=’Ve kterém filmovém hitu se naposledy objevil Alex Wolff?‘ type=’radio‘ required=’1′ options=’Avengers: Infinity War,Jumanji: Vítejte v džungli,Fantastická zvířata a kde je najít’/][/contact-form]