Před čtyřmi lety diváky uchvátil příběh bývalého elitního vojáka, který předstíral svou smrt, aby mohl v poklidu odejít na odpočinek. V něm dlouho nepobyl a začal pomáhat. Sice brutálním, ale účinným způsobem. A pokračuje i v sequelu, který právě vešel do kin. Equalizer 2 je mimochodem pro zručného režiséra Antoina Fuquu i samotného Denzela Washingtona prvním pokračováním v jejich dosavadních kariérách.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Z oddělení řeziva do taxíku[/pullquote]Robert McCall už nepracuje v hobby marketu, ale jezdí jako luxusní taxikář. Následně je ale díky své kamarádce zatažen do vražedného spiknutí a protože odhalí viníky, hrozí mu smrt. A nejen jemu. Equalizer nepomáhá mimoděk jen klientům v taxíku, ale i svým sousedům i jednomu klukovi, kterého se snaží nasměrovat správným směrem…
Ačkoliv Denzelovi bude za pár let sedmdesát, stále platí za velmi cool akčního hrdinu. Přestože na plátně pod vedením režiséra předvádí psí kusy, vše vypadá naprosto přirozeně. Antoine Fuqua je dobrý režisér, to všichni víme. Jediným problémem pokračování Equalizera je jeho částečná roztříštěnost. Fuqua si evidentně užívá psychologické momenty, které akcentuje úspornou kamerou. Na druhé straně dokáže v průběhu filmu inscenovat dech beroucí akční sekvence. Ta závěrečná svou atmosférou a nápady dokonce nemá obdoby. Je opravdu perfektní.
Dá se ale říct, že akční momenty nejsou rozesety v celé stopáži rovnoměrně a diváky, kteří si pamatují nadupanou jedničku, to může trochu vykolejit.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Brutální asketa[/pullquote]Pokračování samozřejmě celé stojí opět na osobnosti a charismatu Denzela Washingtona. McCall je stále ten přemýšlivý rónin. Přesný, brutální, spravedlivý, asketický. Divák se s ním lehce ztotožní – bez ohledu na jeho neortodoxní metody. Stále se nevyrovnal se smrtí své ženy a rodinu nahrazuje mladým klukem ze sousedství, kterému se snaží ukázat správnou cestu.
Fuqua se tady ale také snaží. Podstatně víc prostoru dává hlavní postavě a tlumí svoje manýry. Obzvlášť co se týče kamery. Záběry jsou tentokrát dostatečně dlouhé na to, aby zachytily pocity a atmosféru. Není to tentokrát překotné, nehraje si to na velký efekt. Opět se ale vrátím k závěrečné epické scéně. Je téměř westernová, skvěle choreograficky a nápaditě čistá. Je natolik sugestivní, že by si zasloužila 3D brýle. Ty ale v případě sequelu Equalizera v kině nedostanete. Přesto je zážitek z finále obrovský.
-
75%
-
60%
-
80%
-
80%
-
60%
Equalizer 2 (2018)
Rozhodně se jedná o povedené pokračování. Bohužel má víc nevyvážených momentů než první díl. Finální scéna i pocit z atmosféry celého filmu tyhle sporné momenty napravuje.
foto/video: Falcon © 2018