Recenze | Všechno bude – jednoduchý příběh plný originality a nápadů

Co všechno ještě bude, se teprve uvidí! Každopádně nejnovější snímek slovinského režiséra Olmo Omerzua, který studoval pražskou FAMU a pak tu zakořenil, už ve Varech při své premiéře nenechal nikoho na pochybách o svých četných kvalitách. Nakonec to byla Cena za nejlepší režii, kterou si film Všechno bude z Varů odvezl. V následujících dnech se film Všechno bude objeví i v prestižní sekci na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. Vy na něj ale můžete právě vyrazit do kin.

Svěží dobrodružství dvou náctiletých kamarádů Máry (Tomáš Mrvík) a Heduše (Jan František Uher), v sobě má svobodu a určitou milou neučesanost. „Všechno“ začíná záběry na oplácaného kluka v maskovacím oblečku s airsoftovou zbraní přes rameno, který se trochu neohrabaně snaží překonat teplovodní trubky vedoucí uschlým rákosím. Slyšíme přitom jenom jeho mrmlání a oddechování. O pár minut později se na přilehlé silnici setkává s Márou, který odhodlaně vyráží na cestu v ukradeném autě. Odkud nebo kam se ale divák dozvídá až z pozdějšího výslechu na policejní stanici. Nezvykle se tahle road-movie odehrává v zimní krajině, a postupně se osazenstvo auta rozroste ještě o psa a stopařku (Eliška Křenková), kterou kluci po cestě zachrání stejně jako psa.

Všechno bude v sobě kombinuje dvě časové linky a zároveň taky dva různé světy. Jeden je ten dětský, ve kterém se stírá hranice mezi realitou a fantazií. Všechno je tu možné, čisté a možná tu funguje nějaká vyšší moc či ochrana, neohroženost. V tom druhém dostává slovo svět dospělých a ještě ke všemu policistů (Lenka Vlasáková a Martin Pechlát). Působí jako narušitelé. A tak divák pocitově stejně zůstává nakloněn klukům, kteří nejsou klasickými sígry, ze kterých by šel strach. Naopak, jsou zranitelní, laskaví, což nakonec několikrát dokážou, a zábavné dialogy vznikají zejména při jejich hovorech o sexu. Mára se snaží chovat jako opravdový světák, kdežto Heduš je spíš takový roztomilý mazel, který bedlivě poslouchá moudra, která Mára sype z rukávu. Oba dva představitelé hlavních rolí jsou neherci. Vzhledově jsou naprosto nesourodí, ale i díky koučování herečky Elišky Křenkové tvoří na plátně nerozlučnou dvojku.

Je to veskrze jednoduchý příběh, jehož síla je v nápadech a zpracování. I přes určité tragično a serióznost celé situace dvou kluků je vyznění snímku svěží a neupadá do melancholie i přes nehostinné kulisy a výpravu. Kromě psa hraje ve filmu i moucha. Objeví se několikrát v záběru z policejní stanice a její následné oživování cigaretovým popelem je možná metaforou nebo možná jenom něčím, co má naoko nahodile odvádět pozornost od nudného světa dospělých plného starostí. Každopádně dva dny dobrodružství nakonec musí skončit. Jak? Omerzu společně se scénáristou Petrem Pýchou příběhu nechali otevřený konec.

Kameramanem snímku je opět Lukáš Milota, který s Omerzuem spolupracoval na všech jeho celovečerních snímcích. Velmi zásadně u filmu zafungovala originální hudba s titulním rozpustile veselým píšťalkovým motivem, kterou složili Monika Midriaková a Šimon Holý.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2018