Ve Varech měl premiéru restaurovaný Spalovač mrtvol (video)

I letos pokračuje Národní filmový archiv spolu s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary v tradici premiér klasických českých filmů, které byly vybrány pro digitální restaurování. Pro letošní 54. ročník bylo vybráno jedno ze stěžejních děl československé nové vlny 60. let, film režiséra Juraje Herze Spalovač mrtvol. Ten se po uvedení na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech vrátí, po padesáti letech, 11. července na plátna kin. 

Digitální restaurování tohoto filmu z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery realizoval MFF Karlovy Vary ve společnostech UPP a Soundsquare ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie.

Temný příběh je adaptací stejnojmenné novely spisovatele Ladislava Fuchse, která v žánru psychologické grotesky rozehrává přerod obyčejného muže v psychopatického vraha. Karel Kopfrkingl je zaměstnancem krematoria, ale jinak vede šťastný a klidný život s manželkou a dětmi. Stálá přítomnost smrti ho však pohlcuje natolik, že se nechává ovlivnit sílící nacistickou propagandou, podle níž jakákoliv rasová nečistota nemá právo na existenci. Kopfrkingl se stává aktivním členem nacistické strany, účastní se štvanice na Židy a neváhá ve jménu ideologie zlikvidovat i vlastní rodinu. Pozvolná proměna mírumilovného muže v lidskou zrůdu odhaluje se vší naléhavostí, jak je člověk schopen nechat pod vlivem ideologie vyhřeznout své temné stránky.

Spalovač mrtvol – Rudolf Hrušínský

Cílem digitálního restaurování bylo zpřístupnit film v podobě co nejbližší tomu, jak jej mohli vidět diváci v době jeho prvního uvedení v roce 1969. Ve filmu byly proto ponechány prvky, které vznikly při natáčení nebo laboratorním zpracování, a jsou tedy dokladem dobových technologií a tvůrčích postupů.

Spalovač mrtvol – Vlasta Chramostová

Spalovač mrtvol, který patří k nejvýraznějším snímkům režiséra Juraje Herze, poskytl mimořádnou hereckou příležitost hereckým představitelům – Rudolfovi Hrušínskému v hlavní roli a také Vlastě Chramostové, pro niž se role Kopfrkinglovy manželky stala jednou z posledních filmových příležitostí. Herečka se díky svým otevřeným politickým názorům vzápětí dostala na seznam zakázaných osob československého komunistického režimu. Podobně jako její manžel kameraman Stanislav Milota, který tomuto černobílému snímku dodal originální vizuální styl. Pohnutý osud provázel i dílo samotné. Po premiéře v roce 1969 se režim snažil zabránit, aby se film dostal do širšího diváckého povědomí, byl postupně stažen z domácí distribuce, a do kin byl znovu uveden až v roce 1990.

Další projekce:
3N1 Neděle, 30. 6. v 10:00 v Kinosále Národní dům
6P3 Středa, 3. 7. v 16:00 v Kinosále Pupp

-red-

foto/video: NFA © 2019

%d blogerům se to líbí: