Recenze: Kořist – výborná hororová jednohubka

Ve filmu Kořist zuří bouře a řádí hurikán, avšak přírodní katastrofy nejsou největší hrozbou. Tu představuje množství aligátorů, které se dostalo do neustále se zvedajících hladin vod. Na pozadí katastrofy a půdorysu rodinného vztahového dramatu se odvíjí thrillerově a hororově laděný příběh. Snímek funguje výborně na první dobrou a překvapí až nečekaně zručným zpracováním.

Haley Kellerová, hlavní postava Kořisti, začíná svůj den jako každý jiný, a to náročným plaveckým tréninkem. Navzdory drasticky zhoršujícímu se počasí a přes všechna varování se po tréninku vydává za svým otcem, jelikož nereaguje na zprávy a telefonáty, do samotného srdce hurikánu. Kvůli otcovým zraněním s ním Haley zůstává uvězněna v zaplaveném sklepení jejich domu. Krom vodního elementu se musí nečekaně vypořádat ještě s krokodýly, kteří se v důsledku záplav dostali až do jejich domu. V zoufalé snaze zachránit sebe i svého otce, musí Haley využít veškerých dostupných prostředků včetně svého největšího daru – nadání pro rychlé plavání.

Krom hororové zápletky se film točí kolem složitého vztahu mezi Haley a jejím otcem. Oproti snímkům, kde je přírodní katastrofa spouštěčem pro silné rodinné drama, jako například ve filmu Nic nás nerozdělí, však tato dramatická rovina v Kořisti ne zcela funguje. Vinu na tom nese především scénář, který v emočně vypjatých momentech nese známky jisté kostrbatosti a vypomáhá si tak berličkou frázových klišé.

Kořist se ovšem ani nesnaží evokovat citový dopad typický pro Nic nás nerozdělí, stejně tak si ani nehraje s myšlenkou, že by se přiblížila nejlepším hororům o predátorech jako například Spielbergovy Čelisti. Film spíše spadá do kategorie menších thrillerů a hororů, které překvapí kvalitou a zručností svého zpracování. Za všechny uveďme například Mělčiny s Blake Lively, kde se místo krokodýlů musí hlavní hrdinka vypořádat se žralokem, nebo Smrt ve tmě, která tím, že se odehrává ve stísněném prostoru jednoho domu, využívá podobných klaustrofobních a hororových postupů. Oba tyto snímky mají navíc s Kořistí společnou skromnou stopáž nepřesahující 90 minut. Ve všech případech se tak jedná o svižnou podívanou, jelikož si tvůrci – pravděpodobně – uvědomili, že právě časová úspornost je jednou z nejsilnějších zbraní tohoto typu snímku.

Kořist je v podstatě perfektní jednohubkou. Tak jako má skutečně kvalitní kanapka za úkol zaujmout během pár vteřin a za použití minimálních prostředků aktivovat chuťové pohárky, pak i Kořist dokáže během chvilky upoutat pozornost a vyvolat cílené reakce na své hororové kličky i beze snah o megalomanii. Pokud je pomyslná jednohubka skutečně dobrá, může sice navnadit na hlavní chod, ale de facto uspokojí i sama o sobě. Podobně Kořist může otevřít dvířka zájmu o další hororové snímky o jakýchkoliv predátorech, avšak film vystačí až překvapivě dobře a sebevědomě i samotný.

Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2019