Nepřehlédněte

Postřižiny po 40 a Samotáři po 20 letech – do kin jde restaurovaná klasika

Tento týden se do kin nepodívá ani jedna nová distribuční premiéra. To ale vůbec nevadí. Na velkém plátně totiž mnozí z nás mohou vidět vůbec poprvé legendární klasiku Jiřího Menzela Postřižiny a kultovní komedii Davida Ondříčka Samotáři. Digitálně restaurované Postřižiny (1980) posílá do kin Národní filmový archiv po čtyřiceti letech. Samotáři (2000) prošli také digitálním faceliftem a na stříbrná plátna se vrací po dvaceti letech.

Postřižiny jsou devátým celovečerním počinem Jiřího Menzela. A zároveň jsou první a jednou ze tří próz Bohumila Hrabala, které zdárně legendární režisér a držitel Oscara za Ostře sledované vlaky adaptoval. Důležitý podíl na divácké příjemnosti Postřižin má i kameraman Jaromír Šofr, který patří k režisérovým častým spolupracovníkům. Světlé, pastelové obrazy tvoří základ podmanivé retroatmosféry, v níž se znamenitě vyjímají postavy láskyplně vytvořené Magdou Vášáryovou, Jiřím Schmitzerem a Jaromírem Hanzlíkem.

Postřižiny (1980)

Novela z roku 1961, na jejímž přepisu do podoby filmového scénáře se vedle Menzela podílel i sám spisovatel, nabízí nostalgickou vzpomínku na prvorepublikovou idylku nesenou na křídlech autobiografického rozjímání. Rozmarný příběh vypráví o krásné paní Maryšce a jejím manželovi Francinovi, mladém pivovarském správci, jehož osudy inspirovala osobnost Hrabalova nevlastního otce. Maryška je navenek křehkou blondýnkou, která miluje pivo, maso i svého akurátního muže, jemuž dělá těžkou hlavu svými rozmarnými nápady. Vše se Francinovi komplikuje příjezdem hlučného bratra Pepina a ohrožením jeho správcovského postu.

Samotáři se v době svého vzniku stali originální generační výpovědí, která mimořádně zarezonovala s pocity diváků. Prostřednictví kaleidoskopu absurdních a bizarních situací si kladou Samotáři otázku, zda v dnešním světě je ještě možné trvale milovat a zda dokážeme lásku vzájemně sdílet a naplnit. A právě proto dokáží také dnes oslovovat i publikum, které v době jejich vzniku ještě nebylo na světě. Samotáře vidělo od premiéry v roce 2000 až dodnes přes 600 tisíc diváků. Hlášky z filmu se staly kultovními, a předávají se v průběhu let mezi dalšími diváky filmu.

Samotáři (foto: Falcon)

 „Film Samotáři jsme natáčeli pro stříbrné plátno a potemnělé sály kin. Proto jsem nesmírně šťastný, že se vrací po 20 letech v restaurované verzi do kinodistribuce. Jsem zvědavý, jestli ho současná mladá generace vezme tak, jako ta v roce 2000. Možná, že i přes všechny sociální sítě jsme si  dnes i ještě vzdálenější a i když žijeme ve velkých městech, jsme stále Samotáři,“ říká David Ondříček.

Oba filmy jsou ode dneška ve vybraných českých kinech.

-red-
foto/video: NFA, Falcon © 2020

%d blogerům se to líbí: