René Stejskal: Ivan má v Šarlatánovi tři různé podoby – rozhovor se špičkovým maskérem

Do českých kin už ve čtvrtek 20. srpna vstoupí mimořádné drama Agnieszky Holland Šarlatán. Nebývá příliš zvykem, že by se v médiích v souvislosti s filmem mluvilo i o jiných profesích než těch klasicky nejexponovanějších. V případě Šarlatána je ale skoro povinností udělat výjimku a vyzvednout práci českého maskéra světového kalibru. Je jím René Stejskal. Krom jiného je také jediným českým maskérem oceněným prestižní cenou EMMY za SFX make-up.

René Stejskal v maskérně s Ivanem Trojanem

Jak se vám spolupracovalo s Ivanem Trojanem? Byl trpělivý během aplikace masek?

S Ivanem Trojanem se známe velmi dlouho. Už před asi třiceti lety jsme společně točili několik projektů v ČT. Potom jsme se mnoho let nesetkali. Já jsem často pracoval na zahraničních filmech, on se mezitím stal tuzemskou filmovou hvězdou. Z nabídky naší spolupráce na Šarlatánovi jsem měl opravdovou radost také proto, že jsme naladěni na stejnou strunu. Po mnoha letech u filmu si totiž stále víc vážím práce s profesionály, práce lidí, kteří umí. Ivan je maximalista a profík každým coulem. Spolupráce s ním je radost, protože nic nenechá náhodě a je připraven pro roli něco vydržet. Oba pak víme, že naše práce má smysl. Ivan je navíc velmi příjemný parťák. Při líčení byl ochotný trpělivě snášet nezbytné maskérské technologie i jiné lahůdky jako třeba aplikace různých lepidel na obličej a krk, do vlasů, očí, na zuby, a přitom nehnutě sedět na křesle dvě a půl hodiny.

Jak dlouho vám práce v maskérně trvala a jaké jste vlastně dostal zadání k postavě Mikoláška?

Postavu Jana Mikoláška sledujeme ve filmu od 20 do 70 let jeho věku. Zadání bylo tedy jasné – realistické masky Mikoláška v každém věku jeho životního příběhu. Dvacetiletého Jana ale hraje Ivanův syn Pepa, který je tátovi velice podobný. Ivan hraje Mikoláška ve věku 40, 55 a 70 let, má tedy tři různé podoby, a reálně je mu 55 let. Jak už jsem řekl, líčení a aplikace masek trvala 1,5 – 2,5 hodiny každé ráno. Někdy se během dne maska také měnila. Pro tyto účely jsem vyrobil také dvě vlásenky (paruky) a podle odlitku Ivanovy hlavy také šest druhů silikonových prostetických doplňků obličeje pro masku stárnutí – tváře, váčky pod oči, čelo a podbradek. Nejsložitější byla maska Jana v 70 letech, která měla nejdelší aplikaci. Ivan měl pro ty účely na obličeji udělané vrásky kolem očí, na krku a nalepeno a zalíčeno šest dílů ze silikonu, které nesměly být pochopitelně vidět ani v těch největších detailech tváře. Na každý den aplikace masky se musely vyrobit nové silikonové doplňky, protože se při odličování pokaždé zničily. S touhle variantou masky jsme natáčeli 22 dní, takže se celkem pro tyTO účely muselo vyrobit 132 silikonových dílů!

Můžete v krátkosti shrnout kam až sahá vaše kariéra?

Pracoval jsem doposud na více než 140 filmech a seriálech. Po revoluci jsem se osamostatnil a od té doby dělám převážně na zahraničních filmech. Z těch známějších je to třeba seriál Britannia (2017), Borgia (2014), film Návštěvníci 3 (2016), Wanted (2008), Doom (2005), Hartova válka (2002), seriál Duna 2000. Z našich snímků je to teď nedávno do kin uvedený Havel, Nabarvené ptáče (2019), Zrádci seriál (2020), Vodník seriál (2019), Sanitka 2 (2013), Zdivočelá země (2012), Bathory (2008). Na maskérském křesle mi seděla řada zahraničních herců např. oscarový Wiliam Hurt (Duna), John Doman (Borgia), Rutger Hauer (Emperor), Mario Adorf (Marx), Jean Reno a Christian Clavier (Návštěvníci 3), Teresa Russel (King Arthur). Z našich herců snad celá naše elita počínaje Milošem Kopeckým, Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, František Filipovský, Radovan Lukavský, Petr Čepek, Boris Rösner, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Martin Dejdar a další.

René Stejskal

Spolupracoval jste poprvé s Agnieszkou Holland – těšil jste se?

U filmu pracuji přes 40 let a poznal jsem mnoho režisérů, našich i zahraničních. Dnes vím, že na spolupráci s opravdovou osobností musíte mít velké štěstí, protože těch opravdových málo. Já jsem to štěstí měl. Agnieszka Holland takovým režisérem je. Pracuje se s ní v naprosté pohodě a já si jí nejenom proto velice vážím. Ještě bych rád dodal, že mou pracovní kolegyní byla Gábina Poláková.

Jak a kde hledáte inspiraci pro svou práci?

Dnes na internetu, a hlavně spoléhám na svoji fantazii.

Co musí člověk, který se chce takovému řemeslu věnovat, umět?

Pro realizaci SFX mup je potřeba ovládat spoustu dalších profesí – být také výtvarníkem, sochařem, štukatérem, malířem, chemikem. V zahraničí tohle všechno řeší celý team odborníků v jednotlivých profesích, u nás to musí zvládnout jeden člověk. Zaměřil jsem se na SFX Make up effects – speciální maskérské efekty. Tahle práce řeší složitější problémy při výrobě a aplikaci masek. Dále vyrábím také modely lidských a zvířecích těl nebo jejich částí a umím vyrobit také loutky pro speciální efekty ve filmu. Dělám vlastně práci hollywoodských specialistů.

Jak jste se ke své práci dostal?

Maskérskému oboru se věnuji přes 40 let. Začínal jsem ve Filmovém studiu Barrandov, kde jsem absolvoval obor maskér-vlásenkář. Pak jsem absolvoval Školu uměleckých řemesel a složil také kvalifikační zkoušky oboru Filmový maskér. Jsem také držitelem americké ceny EMMY za SFX make-up na seriálu Duna.

Změnil se váš obor zásadně v průběhu let?

Obor se mění především dle potřeb nových technologií snímání. Nové elektronické kamery s vysokým rozlišením HD jsou neúprosné a v detailech odhalí vše. Proto jsou potřeba nové technologie líčení – jiná líčidla, pudry, lepidla, odličovadla, vlásenkářské tyly a materiály k aplikaci efektů.

Kudy vede cesta pro to, aby se někdo mohl věnovat takové krásné a kreativní práci jako je ta vaše?

Základy profese je možné získat ve Škole uměleckých řemesel nebo na Maskérské škole Petra Fadrhonse. Obě školy jsou v Praze. Potom řadu let asistovat zkušenému maskérovi. Pro vyšší kvalifikaci jsou pak určeny kurzy v Anglii, USA, Kanadě.

Existuje ve vaší branži ještě něco, co byste si rád vyzkoušel, k čemu byte se rád profesně dostal?

Myslím, že jsem už zkusil téměř vše. Dnes mě zajímá přesná a detailní práce na životopisných snímcích jako je Šarlatán.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt, archiv Reného Stejskala, Totalfilm.cz © 2020