Recenze Be2Can: Chlast mixuje komedii, drama i společenský komentář

Existuje teorie, že bychom se měli rodit s malým množstvím alkoholu v krvi a že mírná podnapilost otevírá naši mysl světu kolem nás, zmenšuje naše problémy a zvyšuje naši kreativitu. Povzbuzeni touto teorií se Martin (Mads Mikkelsen) a jeho tři přátelé, všichni znavení středoškolští učitelé, pustí do experimentu spočívajícího v tom, že si během pracovního dne udržují stálou hladinku. Jestliže Churchill vyhrál druhou světovou válku v alkoholovém oparu, co by pár kapek mohlo znamenat pro ně a jejich studenty?

Dánské drama Chlast spojuje v sobě dvě z největších osobností tamní kinematografie – po zásluze oblíbeného herce Madse Mikkelsena v hlavní roli a legendárního režiséra Thomase Vinterberga, který spolu s Larsem von Trierem založil hnutí Dogme 95. Jejich spolupráce je apriorní zárukou určité kvality; přitom námět o nonstop přiožralých kantorech by se v nesprávných rukou mohl stát sandlerovsky křupanskou, nablblou komedií. Vinterberg ale balancuje na hraně seversky nepodbízivého, černého humoru a zároveň dramatu a společenského komentáře. Výsledek, pravda, může působit trochu nedopečeně, protože ani jednu žánrovou rovinu film přílišně neakcentuje. Na komedii nabízí pomálu skutečně humorných momentů (s čestnou výjimkou totálně ožralého honu na čerstvou tresku), na drama mu zas chybí výrazný konflikt.

Dánsko není jen hygge a Lego. Chlast klade spoustu otázek ohledně alkoholismu a depresí, které v tamní společnosti nejsou ničím nevídaným, nenabízí ale na stříbrném podnose odpovědi – spíše je bez přílišného moralizování komentuje. Některé situace jsou v jinak chytrém filmu příliš doslovné – jako je třeba vpád nalitého učitele na schůzku pedagogického sboru, diskutujícího údajné požívání lihovin na pracovišti. Na druhou stranu velmi umně, implicitně a sugestivně je vyobrazena potlačovaná archetypní nespokojenost bublající pod povrchem pomalu stárnoucího muže, který žije v blahobytu západní společnosti, ale cítí, jako by mu život utekl mezi prsty. Nestal se hvězdou v oboru, studenti ho neposlouchají a manželka žije spíše vedle něj, než s ním. Mikkelsen podává bezchybný výkon jako obvykle, ostatní postavy, než jeho Martin, pak dostávají znatelně méně prostoru.

Po formální stránce není Vinterbergově nejnovější festivalovce příliš co vytknout. Kamera je civilním, nepřikrášleným společníkem postav a hudba je převážně kombinací dánských lidových popěvků v podání dětských sborů a původní generické popíkové hitovky What A Night, která vám utkví v paměti zejména kvůli finální taneční sekvenci, svou bezelstností připomínající až muzikály, jako je Mamma Mia.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Film Europe © 2020