Čtyřletý lockdown a 50% smrtnost Covidu – Michael Bay přichází s filmem o pandemii (trailer)

Rok 2024. Celosvětový lockdown se nikdy nerozvolnil, ale trvá již přes čtyři roky. Covid-19 postupně zmutoval v Covid-23 a napadáním mozkových buněk hostitele dosahuje hodnot smrtnosti 50 %.  Američané s agresivní nemocí, která se rozšířila z Číny a zabila několik milionů lidí, bojují pomocí karanténních táborů a stanným právem. Zákaz vycházení se nevztahuje pouze na jednotky imunních občanů.

To naštěstí není odborná prognóza budoucnosti, ani výsledek věštění z premiérovy křišťálové koule – pouze fantazie scenáristy a režiséra Adama Masona, který jako první filmově podojí koronavirovou pandemii.

Poměrně záhy po wuhanské netopýří hostině na všemožných VoD službách vystřelil na první příčky sledovanosti polozapomenutý snímek Nákaza režiséra Stevena Sodenbergha z roku 2011. Ačkoliv film v leckterých ohledech děsil diváky podobností mezi fiktivním virem MEV-1 a reálným Covidem-19, katastrofický scénář s masově vymírajícím lidstvem se naštěstí nevyplnil.

Kate Winslet ve filmu Nákaza (2011)

Režisér a scenárista Adam Mason ovšem pro příběh filmu Songbird o bezmála post-apokalyptické budoucnosti bezprostředně čerpá z aktuální reality a maluje divákům černočernou budoucnost. Námět komentuje takto: „Je to dystopický, strašný svět, v něm se ovšem odehrává romantický film o dvou lidech, co touží být spolu, ale nemohou.“ Hlavními hrdiny jeho filmu je pár Sarah a Nico, který se ovšem osobně nikdy nesetkal. Veškeré jejich interakce probíhají na displeji telefonů; Sarah totiž trčí ve svém bytě, zatímco imunní Nico pracuje jako kurýr, rozvážející jídlo a léky po liduprázdném Los Angeles. „Jsou jako Romeo a Julie, kteří jsou oddělení dveřmi a virem,“ uvedl Mason.

KJ Apa ve filmu Songbird

Film vznikl za 17 dní

Mason i jeho spoluscenárista Simon Boyes nasbírali zkušenosti u nízkorozpočtových hororů, i díky tomu byli schopni projekt dotáhnout do postprodukce navzdory polním podmínkám koronavirových omezení (Mason se sám např. postaral o nasvícení a kameru, díky čemuž hravě splnil omezení počtu lidí na place) a v rekordně krátké době 17 dní (přičemž natáčení celovečerního filmu běžně trvá alespoň dva měsíce). Od prvního nápadu na realizaci filmu přitom neuplynulo ani půl roku. Covid paradoxně štábu v něčem i pomohl. Díky omezení pohybu bylo Los Angeles v době natáčení v podstatě liduprázdné, což přesně scénář potřeboval a štáb si ušetřil spoustu práce s logistikou a zábory ulic.

Los Angeles ve filmu Songbird

Byť by bleskové zpracování mohlo budit pochyby o kvalitě výsledného materiálu, ten dle traileru vypadá poměrně slibně a takto aktuální tematika může bezesporu pro mnohé diváky atraktivní. K zamyšlení je, zda štáb v čele s produkujícím Michaelem Bayem nenaráží na určité etické hrany a neměl se Songbirdem nějakou dobu vyčkat. Katastrofické filmy jsou po zásluze oblíbeným a poutavým žánrem, málokdy ovšem tak blízce vytěžují neveselou, aktuální realitu. Nabízí se tak otázka, jestli se svět potřebuje v tuto chvíli deptat vizemi covidem zdevastované společnosti.

Tak či onak, Songbird si svého diváka najde a my určitě budeme sledovat, jestli se jej ujme jeden ze dvou možných českých distributorů. Datum premiéry ani bližší informace k uvedení zatím nejsou známy.

-red-
foto/video: STX Films, Totalfilm.cz © 2020

%d blogerům se to líbí: