Program Kreativní Evropa MEDIA vstupuje do další sedmiletky

Evropské filmy Šarlatán, Chlast a Naděje se probojovaly do užšího výběru na letošní Oscary. Na Českých lvech se Šarlatán střetl ve čtrnácti kategoriích se snímkem Havel a nominován byl i animovaný film Mlsné medvědí příběhy, nedávno uvedený v České televizi jako večerníček. Co mají všechny tyhle tituly společného? Nevznikly by bez podpory programu Kreativní Evropa MEDIA. Jeho logo není příliš nápadné a navíc je v evropské kinematografii tak všudypřítomné, že ho mnohdy ani nevnímáme. Bez MEDIA by ale evropské filmy, seriály, festivaly, videohry a další aktivity spojené s audiovizí byly daleko chudší. Program Evropské unie MEDIA letos slaví 30 let existence a odpichuje se k další sedmiletce.

„Scházelo mi 33 milionů korun na dotočení. Bez téhle půjčky bych Ptáče prostě nedokončil,“ vzpomíná scenárista a režisér Václav Marhoul na strastiplné natáčení svého Nabarveného ptáčete, které to stejně jako Šarlatán dotáhlo až na oscarový shortlist a bylo uvedeno na festivalech po celém světě. Za půjčku se zaručil Záruční fond Kreativní Evropy. Marhoul předtím od programu MEDIA získal plnou podporu 60 000 eur na vývoj scénáře. Svůj opus magnum Marhoul spojuje například s filmy Ida nebo Bílá stuha – nejen proto, že jde o černobílé evropské snímky s tematikou druhé světové války, ale i proto, že jejich vznik systematicky podpořila právě MEDIA. Oscarem oceněná Ida čerpala hned tři složky podpory programu, režisér rovněž oscarové Bílé stuhy Michael Haneke žádá MEDIA o pomoc s každým svým snímkem.

Právě systematičnost pomoci ze strany MEDIA je klíčová – a vede k soustavným výsledkům. Program před třiceti lety vznikl s myšlenkou povzbudit distribuci evropských filmů a vytvořit tak hráz proti dominanci hollywoodských titulů v evropských kinech. Bez podpory MEDIA by v 90. letech nejspíš nevznikly tituly jako kultovní Trainspotting nebo artový hit Vše o mé matce. V další dekádě MEDIA stála mimo jiné za filmy, které triumfovaly právě i na Oscarech a pomohly vrátit evropskou kinematografii na globální scénu – třeba snímky Pianista, Milionář z chatrče nebo Králova řeč. A v neposlední řadě logo MEDIA nesli vítězové nejprestižnějších festivalů v Cannes či Berlíně, namátkou 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, Zvedá se vítr, Tanec v temnotách, Proti zdi a mnozí další.

Program se nicméně postupně rozrostl v celou síť aktivit a Kreativní Evropa MEDIA dávno nepodporuje „jen“ jednotlivé snímky, nýbrž evropskou kinematografii nebo ještě šířeji audiovizi jako celek. Jednotlivé filmové projekty mohou být podpořeny v několika fázích vzniku. Bez grantů na distribuci bychom v kinech prakticky neměli šanci vidět desítky hitů ze zahraničních festivalů, podporovány jsou i online distribuční platforma DAFilms nebo alternativní distribuční síť KineDok, které fungují celoročně.

Dále MEDIA stojí za festivaly. U nás by se bez ní neobešla mimo jiné dokumentární přehlídka Ji.hlava, o velkou část rozpočtu by přišel festival lidskoprávních dokumentů Jeden svět, výrazně chudší by byly akce Anifilm, Letní filmová škola nebo Zlín Film Festival… A v neposlední řadě MEDIA pomáhá vzdělávacím programům pro filmové profesionály jako jsou scenáristická dílna MIDPOINT, workshop na vývoj dokumentů dok.incubator a jiné aktivity.

425 milionů podpory

Programu Kreativní Evropa MEDIA loni skončilo sedmileté rozpočtové období. Během něj skrze MEDIA česká kinematografie získala z fondu EU přes 425 milionů Kč. Zhruba čtvrtina z toho padla na vývoj filmů, další čtvrtina na distribuci, pětina na vzdělávání, opominuty nezůstaly ani třeba videohry nebo televizní projekty. Logo MEDIA nicméně znamená mnohem víc než „jen“ štědré finanční injekce: jde i o záruku stability a určité razítko kvality.

Slávek Horák

„Podpora MEDIA na vývoj pro nás byla nesmírně důležitá i proto, že napsat scénář trvá dva až tři roky a nedá se to dělat po večerech po natáčení reklam,“ říká scenárista a režisér Slávek Horák o práci na svém filmu Havel. „Je taky potřeba zaplatit celé týmy dramaturgů, specialistů a rešeršérů, musí se sestavit přesný rozpočet… Následné instituce jako Státní fond kinematografie absolutně nelze žádat o podporu s nedodělaným scénářem, projekt musí být dotažený do detailu. Dnes už opravdu nejde někam přijít jen s tím, že mám skvělý nápad a že to bude diváky zajímat. MEDIA taky dala projektu určité razítko kvality, které otevíralo dveře dál, potvrzovalo jeho evropský rozměr a pomáhalo shánět další peníze.“

A právě evropský rozměr je to, co všechny různorodé aktivity pod hlavičkou MEDIA spojuje a zastřešuje. Napříč podpořenými projekty je patrný humanistický étos starého kontinentu prodchnutý hodnotami tolerance, otevřenosti či spolupráce. Tento přesah má MEDIA společný s dalšími komunitárními programy EU jako je vzdělávací Erasmus+ nebo program pro vědu, výzkum a inovace Horizont 2020. V případě MEDIA jde „jenom“ o filmy – ale i ty můžou měnit svět k lepšímu.

Článek jsme oštítkovali takto:

Sdílet?