Odhodlaný padesátník Jaroslav má v životě dvě vášně – rychlá auta a školní lásku Jitku, která mu po zpackaném manželství vrátila naději a chuť jít dál. Jitka, služebně nejstarší autokrosová řidička v Čechách, by sotva našla lepšího mechanika a kouče, než je Jaroslav. Ten pro ni znovu a znovu staví z ojetin závodní auta a společně doufají ve vítězství.
Láska pod kapotou (foto: Aerofilms)
Film režiséra Mira Rema, který se před pár týdny dočkal spokojených reakcí publika v Karlových Varech, observačně pracuje s obrazy z moravsko-slovenského pohraničí. Ačkoliv jde o dokument, situace ze života Jaroslava a Jitky, kteří velkou část svého života rozmělnili řadou nesprávných rozhodnutí, divákovi prezentuje ve formě filmového vyprávění, ve kterém je zásadní komediální vložkou Jaroslavova svérázná matka Jiřina a její neúnavný souboj s hejnem much, a v závodních scénách je skoro až akčně laděné: „Experimentovali jsme, upevňovali kamery, kde nás napadlo. Ve filmu jsou použity jen střípky, ani ne zlomek procenta záznamů ze závodů, které se nashromáždily během tří let, z desítek hodin jízdy na různých tratích z mnoha kamer,“ popisuje režisér tvorbu závodních sekvencí.
Co se ale může na první pohled jevit jako sonda do světa malé tuzemské závodnické komunity je ve skutečnosti bezmála sociálním dramatem, kterému je autokros spíše jen kořením funguje spíš jako kulisa skutečného „závodu života.“ Prim ve filmu hraje zachycení zkušenosti lidí, kteří velkou část svého aktivního života rozmělnili řadou nesprávných rozhodnutí a s nadějí se pokouší o restart svých osobních vztahů i pracovního naplnění.
Láska pod kapotou (foto: Aerofilms)
Otec to řešil alkoholem, já někomu rozbiju držku
„Od dětství to neměl snadné. Jeho otec se rád napil. Znárodnili mu majetek a řešil tím patrně i svůj konflikt s komunistickou stranou, do které odmítl vstoupit. Kvůli tomu se Jaroslav nestal mechanikem, ale skončil jako horník. Když se na povrchu odehrával převrat, pokračoval v těžbě ze všech sil vysoce nad plán. Revoluci přijal s nadějí, po vážném úrazu opustil důl a začal podnikat,“ popisuje životní dráhu protagonisty Jaroslava režisér Remo. Jaroslavova snaha zorientovat se v porevolučním systému ale nedopadla zdárně: „Z posledních sil bojoval proti svým dluhům, ale v boji, v němž vzal spravedlnost do svých rukou, ztratil mnoho sil. Odnesla to jeho rodina. Situace se tam v obtížném období destabilizovala a vztahy se vyhrotily, až se rozvedl. Bohužel také ztratil kontakt se svými dětmi a dnes se soudí s vlastní dcerou.“
Láska pod kapotou (protagonisté na červeném koberci MFF Karlovy Vary)
Pro Jaroslava je tak práce mechanika závodního bouráku cestou k hledání životního smyslu a důstojnosti, o kterou dle svého názoru přišel, když po listopadu 1989 přišel o slušně placenou i považovanou práci horníka. Porevoluční období zásadně zasáhlo do sociálních vztahů lidí v České i Slovenské republice. Protagonista Lásky pod kapotou se tedy cítí zrazen systémem a současnou politickou situaci sleduje jen s hořkostí.
„Natáčeli jsme tři roky. Situace se vyvíjely postupně, my jsme jen následovali realitu, čekali jsme, co se stane. Mělo to i své výhody. Dobře jsme se poznali a mohu říct, že jsme se spřátelili. Toto přirozené kamarádství je předpokladem pro intimní vyprávění o muži, který svým příběhem zastupuje mnoho dalších, kteří přišli o iluze. Jaroslav se nevzdal, jde si svou cestou, hraje na vlastním písečku s vypětím všech sil, které mu ještě zbývají. I po tolika fackách se nevzdává. Je to fascinující,“ popisuje svůj vztah s Jaroslavem režisér.
Snímek dneškem vstupuje do českých kin v distribuci Aerofilms.
-red-
foto/video: Aerofilms © 2021
