Recenze: Z historického dramatu Kryštof vám bude úzko, ale stojí za to ho vidět

V říjnu se do kin chystá novinka režiséra Zdeňka Jiráského Kryštof. Dramatický příběh se odehrává v ponuré atmosféře 50. let a popisuje události spojené s komunistickou Akcí K, jejímž cílem byla likvidace klášterů a mužských řeholních řádů.  Z kina divák nebude odcházet s dobrým pocitem, ale možná si uvědomí, že v naší době se přeci jen nežije tak špatně. Film byl v předpremiéře k vidění na letošním Finále Plzeň.

Příběh vypráví o Kryštofovi, mladém muži, který je součástí mnišské komunity usazené v klášterním statku na Šumavě poblíž česko-německé hranice. Čeká na přijetí do katolického řeholního společenství a pomáhá mnichům při převádění osob perzekuovaných komunistickým režimem přes hranice do Bavorska. Při jednom z nočních návratů z hranice je svědkem krvavého zásahu proti skupince prchajících studentů. Té samé noci je zlikvidován i řád mnichů a Kryštof se tak ocitá bez přátel a bez domova. Po ránu nalézá jediného přeživšího studenta Cyrila a jejich cesty se spojují. Protože je Cyril zraněný, Kryštof vyhledá pomoc svého otce, lékaře. Setkání s otcem divákovi odkrývá Kryštofovu rodinnou minulost a důvody, proč se Kryštof rozhodl pro život v klášteře. I přes veškeré neshody otec Kryštofovi radí utéct společně s Cyrilem. Všichni totiž vědí, že jejich jedinou šancí na normální život je útěk přes hranice.

Režisérovi se skvěle podařilo vykreslit zoufalou a děsivou atmosféru tehdejší doby. Již úvodní záběry filmu, kdy Kryštof pomáhá pronásledovaným osobám s přechodem, či obrazy z klášterního statku, navozují intenzivní nepříjemný, mrazivý a ponurý pocit, který diváka pevně svírá. Vše potom vrcholí při brutálním útoku na studenty a násilném transportu mnichů. Je třeba ocenit i skvělou práci s kamerou – zvolená paleta barev, záběry na krajinu v mlze či obrazy ze sakrálního prostředí jen umocňují beznadějnou a klíčivou atmosféru tehdejší doby. Vše doplňuje dobře zvolená jednoduchá hudba, která podtrhuje napětí a divák při sledování cítí tíseň, jako by byl on sám pronásledován. Filmu se navíc daří vyvolávat tyto emoce až do konce.

Příběh ale pár slepých míst obsahuje. Zarážející je především to, proč Kryštof a Cyril neutekli přes hranici v prvním možném vhodném okamžiku, ale delší dobu putovali bez jasného důvodu v pro ně nepřátelském a ohrožujícím prostředí. Děj by poté sice neměl o čem příliš vyprávět, ale tvůrci filmu toto určitě mohli lépe zdůvodnit. Slabší jsou i některé dialogy. Ve filmu se toho mnoho nenamluví a tak by na jednotlivé dialogové pasáže mohl být kladen větší důraz. Místo toho věty mnohdy nemají jasný význam a divák si sám musí mnohé domýšlet. Jako nedostatek také vidím, že část herců mluví česky, část slovensky a část slovenských herců se pak snaží mluvit česky. Rozumím tomu, že se tvůrci snažili o co největší autenticitu, ale na diváka to působí rušivým dojmem a v mnoha slovenských pasážích je těžké některá slova pochytit. I přes tyto slabiny si myslím, že se jedná o film, který stojí za to vidět. Nejen kvůli události, kterou zobrazuje, ale také skvělým hereckým výkonům a výbornému technickému provedení.

Kateřina Slavíková, Totalfilm.cz
foto/video: Bontonfilm © 2021