Recenze: Quo vadis, Aida? – Hutné, děsivé, nepříjemné a dobré

Bosenský válečný film, který byl oceněn účastí v hlavní soutěžní sekci loňského festivalu v Benátkách a nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film konečně po pandemickém zdržení vstupuje i do našich kin. A nebude vám z něj dobře.

Quo vadis, Aida? (foto: Aerofilms)

Jak na premiéře v pražském kině Oko uvedl šéf distribuční společnosti Aerofilms, která Quo vadis, Aida? do českých kin uvádí, pokusit se oslovit diváky depresivním cizojazyčným filmem je vždycky risk, a skutečně. Válečná novinka bosenské režisérky Jasmily Žbanić, líčící očima tlumočnice Aidy srebrenický masakr z roku 1995, je totiž hutný, intenzivní, tematicky těžký, dusivý. Ve svých nejintenzivnějších chvílích připomene Saulova syna, Sofiinu volbu a podobná filmová svědectví o lidském zlu. Přesto, nebo možná právě proto, by bylo chybou se k jeho zhlédnutí neodhodlat.

Šok bez krve

Hypotetický škarohlíd bez špetky empatie, otupělý záplavami otřesných zpráv v médiích i inflací násilných výjevů v pop kultuře, by kvůli absenci naturalistických výjevů možná mohl Aidu prozývat, režisérka ovšem necítí potřebu vypomáhat si potoky krve, aby šokovala a ťal do živého. Daleko víc, než vyloženě explicitní výjevy zraňuje výmluvnými detaily na hlavně pušek nebo třeba pálící se koláč v troubě, jehož autorka jej už nikdy nevytáhne. Velmi sugestivní a doléhavé jsou i davové scény, ve kterých díky kameře i propracovanému mixu zvuku z plátna intenzivně doléhá chaos a tíseň tísíců tlačících se lidí bez přístupu k toaletě, potravinám a s jen pramalou nadějí.

Quo vadis, Aida (foto: Aerofilms)

Bez zbytečné doslovnosti

Notně frustrující a funkčně vyobrazená je bezzubost modrých baretů, jejichž důstojníci bojují s větrnými mlýny kafkovské byrokracie představitelů OSN. Tato – výtečně zahraná – bezmocnost důstojníků spolu s výjevy civilistů před branami základny budí v divákovi pocit tísně, klaustrofobie a nepříjemného napětí v očekávání nevyhnutelného masakru. Žbanić je notno ocenit i za to, že nesklouzává ve svém líčení nešťastné kapitoly evropských dějin k unylé dějepisnosti. Tvůrci si nevypomáhají ani dovysvětlujícími titulky, v těch se omezují na pouhou pietu, přesto se však v ději lze dobře orientovat i bez detailní znalosti skutečné historické události.

  • Režie - 90%
    90
  • Scénář - 80%
    80
  • Herci - 85%
    85
  • Kamera - 70%
    70
  • Hudba - 60%
    60

Quo vadis, Aida? (2020)

Tísnivý bosenský snímek o jedné surové a nelítostné kapitole lidských dějin si nepotřebuje vypomáhat krvavými záběry ani tklivými smyčci, aby ždímal emoce. Quo Vadis, Aida? je velice silným, byť nepříjemným diváckým zážitkem i díky okamžitému napojení na skvěle zahranou protagonistku.

77 %
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms © 2021

Quo vadis, Aida?
Drama
Bosna a Hercegovina / Rakousko / Rumunsko / Nizozemsko / Německo / Polsko / Francie / Norsko / Turecko, 2020, 101 min
Premiéra: 23. 9. 2021 Aerofilms
Režie: Jasmila Žbanić
Scénář: Jasmila Žbanić
Kamera: Christine A. Maier
Hudba: Antoni Komasa-Łazarkiewicz
Hrají: Jasna Đuričić, Johan Heldenbergh, Raymond Thiry, Boris Isakovič, Emir Hadžihafizbegovič, Joes Brauers, Reinout Bussemaker, Teun Luijkx, Izudin Bajrovic, Alban Ukaj, Juda Goslinga, Ermin Bravo, Sanne den Hartogh, Micha Hulshof, Boris Ler, Sol Vinken, Emina Muftic, Dražen Pavlović

%d blogerům se to líbí: