Festival francouzského filmu: Vzpomínka na Belmonda vyvrcholí legendárním Mužem z Ria

Jsou tomu teprve dva měsíce, co evropský film přišel o jednu ze svých nejznámějších hereckých hvězd, a to francouzského velikána Jeana-Paula Belmonda. Tato ikona napínavých a dobrodružných filmů se ve svých letech počítala jako evropský ekvivalent amerických akčních hrdinů. Přestože vrchol jeho kariéry přišel okolo sedmdesátých a osmdesátých let, jeho filmy se podle mnohých nikdy neohrály a ani dnes není vůbec nezvykem, když po zapnutí televize na některý narazíte. Letošní ročník Festivalu francouzského filmu se tedy nedávno zesnulého herce rozhodl poctít částí programu věnovanou čistě jeho nejlepší a nejznámější tvorbě. Jestli tedy patříte k jeho fanouškům, můžete se ještě v pondělí zajít podívat na akčňák Muž z Ria v původním francouzském znění. 

Jean-Paul Belmondo (foto: archiv)

Odmítnut kritiky, milován diváky

Mladý Jean-Paul se již narodil s předpoklady pro kariéru v oblasti umění. Jeho otec se totiž živil sochařstvím a matka byla pro změnu malířkou. Už od malička navštěvoval s rodinou řadu kulturních akcí a divadelních představení. Přesto ovšem nebylo herectví ani zdaleka jeho první volbou. Jako mladík střídal školu za školou a studiem se příliš nezaobíral. Zálibu totiž našel ve sportu, hlavně ve fotbalu a boxování. Jeho slibné začátky v ringu ovšem přerušilo nečekané onemocnění tuberkulózou. Při léčbě tedy Belmondo přehodnotil své cíle a rozhodl se podat přihlášku na francouzskou konzervatoř. Přijetí se mu vyhýbalo, a když se konečně po třetím pokusu na školu probojoval, čelil odmítnutí od řady učitelů. Diváci na něj ovšem už tehdy reagovali s daleko větším entuziasmem.

Jean Paul Belmondo

Ideál protagonisty

Po studiích se tedy začal věnovat divadlu, začal hrát v Paříží a absolvoval několik turné se svými hereckými přáteli. Jeho první pokus prorazit do filmu byl ale neúspěšný. Jeho role byla totiž z finálního snímku zcela vystřižena a ihned nato byl povolán do vojenské služby a poslán do Alžírska. Kvůli úrazu byl naštěstí brzy propuštěn a k herectví se mohl vrátit. Začal spolupracovat s tvůrci nové vlny francouzského filmu, sbírat filmové role a brzy se nevyhnutelně dostavil úspěch. Kriminální drama U konce s dechem od režiséra Jeana-Luca Godarda mu konečně získalo mimořádnou popularitu a katapultovalo ho mezi francouzskou hereckou elitu. Role hlavního hrdiny protkaného chybami, který je ale přesto v jádru dobrákem, Belmondovi evidentně sedla a další nabídky se jen hrnuly.

U konce s dechem (1960) Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg (foto: © Société Nouvelle de Cinématographie)

Drsňák bez kaskadérů

V rozmezí pouhých několika let zvládal Jean-Paul Belmondo točit desítky různých filmů a čím dál více prokazoval, že se bez problému dokáže vtělit do každé role, kterou by mu režiséři naservírovali. Dramatické i komediální scénáře s přehledem zvládal a tvůrci akčních filmů zase oceňovali, že Belmondo nikdy necouvl před fyzicky náročnými scénami. Jeho sportovní zkušenosti přišli vhod, rychle si totiž vybudoval reputaci herce, který nepotřebuje žádné kaskadéry. Tohoto talentu naplno využil režisér Philippe de Broca, s nímž Belmondo natočil řadu akčňáků jako výše zmíněného Muže z Ria, Muže z Hongkongu a Muže z Acapulca. Zatímco na svůj repertoár přidával film za filmem, vytvořil si také dobrý pracovní vztah s další francouzskou hvězdou Alainem Dellonem. S tím se bohužel rozhádal po uvedení snímku Borsalino a dokonce se spolu soudili o podíl na zisku. Spor přivedl Belmonda k založení vlastní produkční společnosti a dalších 30 let se s Dellonem už na plátně neobjevil.

Muž z Ria (1964)

Od rvaček zpátky do divadla

Následovaly další a další akční filmy, díky Belmondově přirozenému charizmatu a ochotě vrhnout se po hlavě do kaskadérských kousků ovšem jejich kvalita naštěstí neupadala. V sedmdesátých a osmdesátých letech si herec na konto připsal například snímky Strach nad městem, Nenapravitelný či Policajt nebo rošťák a celkově se jednalo o jeho komerčně nejúspěšnější období. Navzdory narůstajícímu věku se ovšem při natáčení odmítal nechat zastupovat dubléry a začalo tedy přibývat i více zranění. Po neúspěchu filmu Samotář a více než ročnímu uzdravování z poslední újmy na zdraví se tedy rozhodl dát akčním filmům sbohem. Střihl si ještě dramatickou roli ve snímku Cesta zhýčkaného dítěte a v průběhu devadesátek se objevoval už prakticky jen na divadelních prknech.

Policajt nebo rošťák (1979)

Odchod legendy

V roce 2001 herce bohužel dohnala dlouhá a náročná pracovní léta a postihla jej těžká mrtvice. Přestože se lékařům povedlo Belmonda zachránit, incident na něm zanechal trvalé následky a herec se prakticky přestal objevovat na veřejnosti. V roce 2008 natočil pouze komorní drama Muž a jeho pes, herectví se ale dále nevěnoval. Po dlouhodobých zdravotních komplikacích bohužel Belmondo 6.9. tohoto roku zemřel. Podle rodiny byl už nějaký čas značně unavený, odešel ale poklidně. Ocenění se mu sice na vrcholu jeho kariéry vyhýbala, po přelomu tisíciletí ale obdržel mimo jiné Zlatého lva i Zlatou palmu za celoživotní přínos kinematografii.

Muž a jeho pes (2008)

připravil: Petr Schön, Totalfilm.cz
foto: © Société Nouvelle de Cinématographie,  Océan Films Distribution, archiv

%d blogerům se to líbí: