Recenze: Hlas lásky zní v kinech a rozhodně stojí za to si jej poslechnout

Letošní Festival francouzského filmu zahájil snímek Hlas lásky, který je volně inspirován životem zpěvačky Céline Dion. Film rozhodně nespadá do pasti oslavných životopisných filmů. Valérie Lemercier, režisérka, scenáristka a představitelka hlavní role, v něm sice slavnou zpěvačku vyzdvihuje, ale využívá při tom nadsázky a pořádné dávky humoru.

Hlas lásky (foto: Bioscop)

Příběh sleduje cestu dívky Aline, čtrnáctého potomka Sylvette a Anglomara Dieuových. Aline má jedinečný pěvecký talent a od útlého věku vystupuje na nejrůznějších společenských akcích. Ve dvanácti letech si jí všimne manažer nahrávací společnosti Guy-Claude, který jí pomůže nastartovat kariéru. Osobitý příběh nejslavnější kanadské zpěvačky barvitě a nápaditě ukazuje jak vrchol její kariéry, tvrdě vybojovanou lásku k o dvacet šest let staršímu Guy-Claudovi, tak i nejtěžší momenty zpěvaččina života.

Režisérka změnila jméno zpěvačky úmyslně. Jméno Aline Dion v doslovném překladu znamená „Aline bohyně“, Lemercier tak zpěvačce vzdává hold, ale zároveň může jít i o právní krytí v případě, že by zpěvačka dílo příliš vřele nepřijala. Ostatně ne ke všem hitům od Dion získali producenti filmu práva. Ve snímku je hudebních scén sice mnoho, ale žádná netrvá příliš dlouho. Například nejznámější píseň My Heart Will Go On ve filmu nezní déle než dvacet vteřin.

Úctyhodný výkon

Valérie Lemercier v roli Aline podává úctyhodný herecký výkon a v mnoha scénách je od Céline téměř k nerozeznání. Ovšem kdyby Aline jako dvanáctiletou holčičku hrál někdo jiný, a ne téměř šedesátiletá Lemercier, moje dojmy z filmu by mohly být o něco lepší. Takto jsem se nedokázala rozhodnout, jestli je pohled na digitálně zmenšenou herečku spíš směšný nebo hrozivý. Od tohoto – přinejmenším zvláštního spojení – naštěstí odvádí pozornost scény ve kterých se objevuje Aliina rodina.  Tato prostá, ale zábavná a milující rodina v čele s ráznou maminkou ve filmu vytváří spoustu humorných situací. S postupným dospíváním dívky ve filmu bohužel těchto scén ubývá. Druhé polovině filmu pak dominuje především vztah Aline a Guy-Clauda, který po Aliině vítězství v Eurovizi přerůstá z profesionálního do milostného.

Hlas lásky (foto: Bioscop)

Film je spíše skutečnými životními osudy inspirovanou fikcí než biografickým snímkem. A nejspíš by dobře fungoval i bez spojení se slavným jménem. Z příběhu je cítit režisérčina osobní fascinace zpěvačkou a jejím nevšedním životem. I díky tomu snímek působí na diváka pozitivně, zábavně a po příchodu domů z kina si někdo možná i pár Céliiných hitů s chutí pustí.

  • Režie - 75%
    75
  • Scénář - 70%
    70
  • Herci - 75%
    75
  • Kamera - 75%
    75
  • Hudba - 80%
    80

Hlas lásky (2021)

Snímek Hlas lásky s nadsázkou popisuje život nejslavnější kanadské zpěvačky. Režisérka ji představuje jako ztřeštěnou, tvrdohlavou, sebevědomou, a především lidskou a milující ženu, která i přes nabytou slávu nepodlehla hvězdným manýrům a rodina pro ni zůstala na prvním místě.

75 %
Kateřina Slavíková, Totalfilm.cz
foto/video: Bioscop © 2021

Hlas lásky
Aline
Drama / Životopisný / Hudební
Kanada / Francie, 2020, 128 min
Premiéra: 20. 11. 2021 Bioscop
Režie: Valérie Lemercier
Scénář: Valérie Lemercier
Kamera: Laurent Dailland
Hrají: Valérie Lemercier, Carole Weyers, Véronique Baylaucq, Sylvain Marcel, Martine Fontaine, Danielle Fichaud, Alain Zouvi, Jacques Girard, Jean-François Porlier, Antoine Vézina, Mathieu Dufresne, Denis Lefrançois, Yann Papin

%d blogerům se to líbí: