Recenze: Mezinárodní filmová terapie Utéct je aktuální poselství

Donekonečna v životě před něčím utíkat je únavné. Kdy, a jestli vůbec, v životě přijde chvíle, ve které člověk plný traumat zklidní svoje myšlenky a konečně si dovolí uvelebit se v místě a čase, ve kterém se právě nachází? I tak by se dalo shrnout univerzální poselství dokumentárně-animovaného snímku Utéct. Natočil ho dánský dokumentarista Jonas Poher Rasmussen v koprodukci deseti zemí.

Utéct (foto: Film Europe)

Vypráví v něm pravdivý příběh svého kamaráda Amina, se kterým před čtvrt stoletím chodil na gymnázium a s nímž se přátelí dodnes. O Aminovi, který utekl z Afghánistánu, tehdy kolovalo spousta „šeptand“, ale nikdo netušil, jak se věci doopravdy mají. Utečenec o svém příběhu mlčel. Nejspíš bylo lepší na spoustu událostí komplikovaného a téměř pět let dlouhého útěku z rodné země zkusit nemyslet a raději se pokusit zabydlet v nové zemi bez zbytku své rodiny.

Tou zemí se stalo Dánsko, konkrétně Kodaň. Aminova cesta do ní ale vedla přes nechtěné opakované uvíznutí v Moskvě, kterým předcházely a které také následovaly děsivé situace, z nichž běhá mráz po zádech. Do svého vyprávění se Amin pouští před kamerou za přítomnosti režiséra, který se přizpůsobuje jeho tempu a pokládá svému kamarádovi otázky. Své vyprávění začíná Amin nejrannějšími vzpomínkami na svou rodinu a Afghanistán. Rozpomíná se na své dětské kratochvíle, a hlavně na maminku. Snímek také pracuje s faktem, že Amin je gay. Právě třeba vzpomínky na Aminovy platonické lásky dovedou odlehčit těžké a život ohrožující situace.

Utéct (foto: Film Europe)

Kombinace animace a archivu

Režisér se ale úspěšně vyhnul konceptu často únavné „mluvící hlavy“ před kamerou. Aminovo vyprávění Rasmussen „přelívá“ do animace, a ještě pro dokreslení situace přidává archivní záběry. Ve filmu se objevují dva typy animace. Jedna, ta méně častá, je čistě monochromatická, grafická a expresivní. Vykresluje chvíle, které jsou pro Amina silně traumatizující. Druhým typem, který je použit pro většinu snímku a také v momentech, kdy sledujeme Amina při hovorech s režisérem, je klasická barevná 2D animace.

Biografický příběh doplňují historické filmové záznamy – z doby, kdy už i Kábul začal být nebezpečným místem kvůli pomstychtivým mudžahedínům, záběry z komunisty zubožené Moskvy či tragédie dopravní lodi plující z Estonska do Švédska, která se stala branou ke svobodě pro část Aminovy rodiny.

Utéct (foto: Film Europe)

Doma všude a nikde

Dnes se skoro čtyřicetiletý muž postupně svěřuje svému posluchači s palčivou ztrátou otce, se strachem o své sourozence i maminku, pocitem zodpovědnosti i nezbytné odolnosti, odvaze, která se stala denním chlebem, a nakonec i divnou pachutí kterou cítil, když ve svých patnácti letech přistál na kodaňském letišti. Jeho boj s osamělostí a osobními frustracemi ho nepřestaly provázet ani tehdy. Spíše naopak. Amin žije s dánským přítelem Kasperem, je z něj vážený akademik, kterého si žádá Princeton. On ale pořád cítí neklid. Je doma všude a nikde. Je ale jasné, že jeho odhodlání svůj příběh konečně vyprávět je pro něj osobně obrovský krok se značně terapeutickým účinkem.

Své kvality prokazuje Utéct už od doby své premiéry loni v létě. Od té doby už film vyhrál mnoho cen po celém světě. Je doprovázen také vydařeným soundtrackem Una Helmerssona, který vznikl z koláže hitů zobrazované doby a originálních hudebních kousků ze skladatelovy dílny. Brzy čeká snímek boj o Oscary, a to hned ve třech kategoriích.

  • Režie - 80%
    80
  • Scénář - 85%
    85
  • Animace - 70%
    70
  • Střih - 70%
    70
  • Hudba - 80%
    80

Utéct (2021)

Utéct je silným biografickým snímkem, který dokázal propojit výtvarnou stránku s realitou, a zachovat příběhu naléhavost i autentičnost. Výsledkem je aktuální skrumáž trendy témat. Pro někoho právě tohle může být dobrý důvod film vidět, jiného diváka právě tahle konstelace může odradit.

77 %
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Film Europe © 2022

Utéct
Flugt
Flee
Dokumentární / Animovaný
Dánsko / Francie / Švédsko / Norsko / USA / Slovinsko / Estonsko / Španělsko / Itálie / Finsko, 2021, 93 min
Premiéra: 3. 2. 2022 Film Europe
Režie: Jonas Poher Rasmussen
Scénář: Jonas Poher Rasmussen
Hudba: Uno Helmersson
Produkce: Monica Hellström, Signe Byrge Sørensen, Charlotte de La Gournerie
Střih: Janus Billeskov Jansen
Zvuk: Edward Björner, Tormod Ringnes