Téma: Stane se Morbius kariérním restartem hereckého chameleona Jareda Leta?

Do kin se řítí letošní druhá komiksovka a spousta dalších nás jich po věčných odkladech ještě čeká. Kdo přesně je Morbius, jak zapadá mezi ostatní marvelovky a na co se můžeme těšit v podání Jareda Leta, který od Klubu poslední naděje, za kterého vyhrál Oscara i Zlatý globus, ne a ne najít tu správnou roli?

Michael Morbius je, jako spousta komiksových záporáků a antihrdinů, bývalý vědec, který se stal obětí vlastního experimentu při snaze zvrátit průběh zničující nemoci. Pokud zaměníte jméno a příjmení, můžete tuto úvodní větu použít jako shrnutí původu velké části Spider-Manových protivníků. Stejně jako oni se i Michael Morbius stane krvežíznivým padouchem, jenže v jeho příběhu to platí trochu víc doslova než pro ostatní. Experimentální léčba ho promění v upíra, v monstrum děsící všechny kolem sebe.

Morbius pak velkou část svého bytí věnuje snaze s touto nepřekonatelnou touhou po krvi bojovat a také vyléčit svou novou nemoc, která mu zachránila život. Podobně jako třeba z Deadpoola se z Morbia stane brzy spíše antihrdina, samozvanec, který své schopnosti a vzezření využívá ke strašení padouchů a boji s nekalými živly. Trochu to může znít jako popis Batmana, ale ono je opravdu těžké přijít s ryze originálním nápadem, když dvě komiksová studia dohromady mají 180letou historii psaní o fiktivních gerojích.

Morbius je známý divákům možná z animovaného seriálu z 90. let, ve filmu se ale objevuje vůbec poprvé. Jeho domovské studio Sony je bezesporu po Spider-Manovi: Bez domova na koni a Morbius jako jeden z úhlavních nepřátel pavouka toho bude chtít náležitě v kinech využít. Navíc právě po událostech na konci posledního pavoučího filmu se otevírají netušené možnosti.

Neméně zajímavý než komiksový upír je i jeho herecký představitel. Kolem roku 2000 jste těžko mohli zapnout televizi nebo jít do kina a nenarazit na film, kde by se frontman kapely 30 Seconds To Mars neobjevil. Tenká červená linie, Klub rváčů, Requiem za sen, Americké psycho, to všechno jsou výborné filmy, kde hrál Leto větší či menší role, ve kterých se bez ohledu na jejich velikost vždycky blýsknul. Kdo před dvaceti elty nechtěl Leta zmasakrovat sekerou, rozbít mu obličej na padrť ve sklepě nebo ho nechat se skoro ufetovat k smrti, jako by nebyl. Za roli transsexuála Rayona ve filmu Klub poslední naděje si vysloužil dokonce Oscara.

V poslední době jsme Leta mohli zaznamenat ve snímku Klan Gucci od Ridleyho Scotta. Pokud jste jej ve filmu nepoznali, nic se neděje, Leto byl nalíčen k nepoznání a i z projevu jeho postavy byste ho na první dobrou identifikovali jen těžko.

Leto byl dokonce v těchto filmech tak skvělý, že jeho obliba v srdcích diváků přetrává dodnes, po řadě různých hereckých přešlapů. Tragickým zlomovým momentem se stal telefon od producentů z DC Comics.

Klub poslední naděje vynesl Leta na vrchol a tak si ho všimli Warner Bros., kteří akorát začínali se svými zoufale marnými pokusy o budování vlastního superhrdinského univerza. Jared Leto v tomhle zkázonosném projektu dostal roli nejnevděčnější – měl na plátna kin vrátit postavu Jokera, postavu, kterou si většina diváků nejvíce pamatovala díky poslednímu herci, který ji hrál a kterou v jeho podání zbožňovali.

Heath Ledger po sobě zanechal opravdu ikonické dílo a jeho Jokera si zamilovala jak veřejnost, tak akademici, a Heath za ztvárnění nejšílenějšího padoucha DC dostal Oscara in memoriam.V dnešní době, kdy odborné filmové kruhy komiksovkami opovrhují, to zní skoro jako zápletka sci-fi filmu.

Leto tak dostal na bedra nelehký úkol, který ale splnil nade všechna očekávání. Tak špatnou postavu, jako byl Letův Joker, aby jeden pohledal. Díky všem filmovým bohům si ji zahrál jen v jediném filmu a tato verze maniakálního klauna je už i v DC filmovém univerzu zapomenuta, vyjma Snyderovy verze Ligy spravedlnosti. Jeho zahořknutí podle některých zdrojů bylo následně tak velké, že v zákulisí silně brojil proti novému zpracování s Joaquinem Pheonixem a pokoušel se ho všelijak bojkotovat.

Nezbývá tak jen doufat, že Morbius bude pro Leta tím, čím byl Deadpool pro Ryana Reynoldse. Sympatický Kanaďan totiž také ponejprv koketoval s postavami DC a na svou roli v jejich universu by nejraději úplně zapomněl, stejně všichni ostatní. Green Lantern z roku 2011 je etalonem špatných komiksovek, a to už je co říci. Přechod pod konkurenční Marvel byl pro Reynoldse jakýmsi znovuzrozením, jehož potenciál využil na maximum. Už kvůli starým časům by Letovi jeden přál, aby ho čekala podobná situace.

připravil Jakub Martinů, spolupracovník redakce
foto/video: Falcon, Sony, Marvel, Fox Kids, CinemArt, Forum Film, Vertical © 2022