Všechno, všude, najednou: Mnohovesmír jinak a zábavně! (recenze)

Všichni se všude a najednou rozhodli točit filmy o mnohovesmíru a paralelních realitách. Kde se ale Marvel držel poněkud na uzdě s pizzou ve tvaru koule, servírují Dan Kwan a Daniel Scheinert jeden z nejzfetovanějších filmů roku. Vypráví o čínské migrantce Evelyn, která si v USA s manželem otevřela prádelnu a čile válčí nejen se šrumcem zákazníků a odcházejícími sušičkami, ale i zákeřnou daňovou úřednicí, přísným otcem a kapku vzpurnou dcerou, která se nechala potetovat a ještě si našla přítelkyni. Tahle nepravděpodobná hrdinka s tváří Michelle Yeoh je zkrátka na nejlepší cestě se naprosto zvencnout, když je znenadání vtažena do mnohovesmírného konfliktu a cestou za uvědoměním, že ode dna se lze jedině odrazit k jinému z nespočtu našich potenciálních životů.

Na ničem nezáleží, zní jedno z poselství žánrové anarchie, která se čtvrt roku od příjemného překvapení diváků i kritiků v amerických kinech konečně podívala i na naše plátna. V souladu s tím tvůrci naprosto povolují uzdu své fantazii a po poutavě frenetickém úvodu zobrazujícím každodenní pracovní i rodinný stres protagonistky servírují absurdní a přehnaný průlet alternativními světy. Tu se lidé vyvinuli s párky místo rukou, tu k nakopání zadku protivníka stačí pouhé malíčky, jinde je z hlavní postavy filmová hvězda a tvůrci tak mohou vesele používat skutečné záběry její představitelky. Film ke znázornění přechodu mezi dimenzemi mnohdy třeba i mění poměr stran či snímkování, což sice není nic nevídaného, funguje to ale dobře.

Aby postavy mohly skočit do jiné reality, musí nabourat veškerou pravděpodobnost něčím zcela nečekaným. V zápalu boje si proto postavy foukají do nosu, vyznávají lásku, fackují se obřími robertky nebo naskakují na falický předmět na stole, aby získali zpět své bojové schopnosti. Ano, zní to jako naprostá pakárna, připomínající ty nejujetější scény ze seriálové Bandy nebo třeba Stopařova průvodce po galaxii, na který si divák vzpomene hned několikrát. Třeba když osud vesmíru závisí na sezamovém bagelu nebo když dva kameny zírají na propast a diskutují o životě.

Jak tohle všechno může fungovat? Může. Všechno, všude, najednou je dobře nasnímaná, zahraná i sestříhaná zábava… tedy pokud se dovede v prvních minutách naladit na trhlý styl filmu. Ke Huy Quan v roli uťáplého manžela těží ze svého návratu k hraní po dvacetileté odmlce maximum, Michelle Yeoh je pak samozřejmou sázkou na jistotu a kotvou, která celý příběh drží pohromadě a využívá na plno své emoční i kaskadérské umění. Nejšílenější herecký výkon pak předvádí určitě Jamie Lee Curtis, která jako úzkoprsá, nanicovatá úřednice z berňáku předvádí velkou show, byť jde do jisté míry o poměrně jednoduchou karikaturu.

Příběh působí na vrub všem těm dimenzionálním skokům a anekdotám při sledování 140 minut stopáže trochu rozháraně, před závěrečnými titulky se do sebe ale bez problémů uzavře v relativně koherentním dějovém oblouku. Přes všechny ty absurdní dada prvky a kung-fu plné improvizovaných nunčaků z ledvinek či pudlů jde primárně o příběh o rodině a nesmyslnosti starostí, jejíž povaha je mnohdy prchavá a v kontextu všech vesmírů a dimenzí hlavně pak zcela nicotná. Film tak nemá problém skákat z těch nejulítlejších sci-fi scén k intimní, umně zrežírované konverzaci o těch nejobyčejnějších věcech. Možná u toho nedojme všechny diváky a některé z nich ve svých pomalejších pasážích i ponudí, přesto ale tahle mnohovesmírná taškařice stojí za zhlédnutí.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Bontonfilm © 2022