Nepřehlédněte

Recenze: Jízda Bullet Trainem je plná akce, krve, fuckování a skvělých herců

Do kin se řítí Bullet Train. V adaptaci komediálního thrilleru spisovatele Kōtarō Isaky se rozehrává dynamický příběh o tajuplném kufříku na palubě japonského rychlovlaku a pětici vrahounů pasoucích po jeho obsahu.

bullet-train-recenze

“Život je vlak, ne nádraží.” (foto: Falcon)

Než se film rozjede, trochu mu to trvá. Úvodní flashback a poměrně zdlouhavá expozice je tak trochu symptomatická i pro zbytek filmu, který k vysvětlování vztahů a peripetií mezi postavami sahá tak často, že si z toho scénář opakovaně dělá prču. Jakmile se ale vrahouni konečně po pár minutách potkají na palubě a vlak i děj naberou rychlost, nezastavitelně se řítí vstříc své finální zastávce a když už zastaví, tak maximálně na minutu.

Zápletka Bullet Trainu je nečekaně zašmodrchaná, nenechte se ale mýlit – v konečném důsledku nejde o nic jiného, než záminku pro to, aby postavy pobíhaly po vlaku sem a tam a pořádně si mydlily držky, jen aby v následující chvíli mohly uzavřít dočasné spojenectví. Proč se to všechno děje, je vlastně jedno. Tady jde spíš o formu než obsah.

“Hurt people hurt people.”

Průvodcem v téhle šlamastice je nám nájemný zabiják Beruška v podání Brada Pitta, který se snaží se ke svým zakázkám přistupovat pokud možno mírumilovně, protože řada z nich se mu v minulosti vymkla z rukou a smůla se mu lepí na paty s otravnou vytrvalostí. Události operních rozměrů, do kterých se náhodou při záskoku za kolegu v Japonsku připlete a kterými se zmateným výrazem proplouvá, jsou pro něj stejnou neznámou, jako pro diváka.

Pitt si roli Berušky a jeho neustálý údiv i marnou snahu o zen a osobní růst viditelně velmi užívá. Na jeho protagonistovi je sympatické i to, že nejde o nezastavitelného ramba, jako spíš vyhořelého joudu, který moc nechápe, co se kolem něj děje. Je ovšem otázkou, nakolik by divák Berušce fandil, kdyby jej hrál méně okouzlující herec, protože i s Pittem na palubě si pro sebe –  snad s výjimkou trochu rozpačité Joey King – většinu scén kradou ostatní postavy.

Platí to zejména pro Citrona s Mandarinkou, dvojku dvoubarevných bratrů s tvářemi Aarona Taylor-Johnsona a Briana Tyree Henryho. Jeden má všeho dost a problémy řeší s britskou sveřepostí a silným, silným přízvukem; druhý svůj čuch na lidi vypěstoval u nekonečného sjíždění epizod Mašinky Tomáše. Tenhle nepravděpodobný párek je dost možná nejsilnější zbraní celého Bullet Trainu a vůbec není zatěžko představit si, že by v budoucnu dostal vlastní spin-off.

johnson-henry-bullet-train

Citron s Mandarinkou (foto: Falcon)

Skupinová jízdenka

Zdaleka nejde o jediná velká jména v našlapaném castingu. Režisér David Leitch začínal jako kaskadér, mj. jako Pittův double v Klubu rváčů, jméno si ale udělal zejména režií Johna Wicka, druhého Deadpoola nebo Hobbse a Shawa, kde si i nasbíral spoustu kámošů. Řada z nich se objevuje i mezi pasažéry Bullet Trainu ve více či méně zásadních miniroličkách.

Leitchovo angažmá je samozřejmě i zárukou obstojné akce, která i díky vlakovému prostředí baví svou nápaditostí. Ať už se Beruška mydlí s Citronem v tichém kupé nebo s Mandarinkou v jídelním voze, rvačky jsou v Bullet Trainu zábavné i relativně přehledné. Díky bohu, protože na nich celý film stojí.

Kromě akce si Leitch viditelně libuje i v nespočtu dějových odboček a flashbacků. Inspirace Tarantinem je zde stejně jako v groteskním násilí silně patrná; v případě Bullet Trainu nicméně jde spíš o cool stylistickou volbu a zdroj gagů, než způsob, jak zásadně prohloubit a dokreslit příběh. Nejlépe je to ostatně vidět na epické dějové lince flašky s vodou.

Beruška a dvojče jedné z hlavních postav (foto: Falcon)

Konečná je teprve začátek

Na Bullet Train je zejména díky hravé kameře a výborným hercům radost koukat. Jde o uvolněnou zábavu, kde prchavá zamyšlení o vrtoších osudu nebo o roli štěstí a smůly v našich životech pravidelně přerušují vybuchující hlavy, zmačkaný had nebo japonská smart toaleta. Některé vtipy se povedou víc, některé prošumí nebo se ztratí v českém překladu. Blbiny, jako je holou rukou rozbité čelní sklo lokomotivy rychlovaku, ale divák v každém případě přechází s úsměvem.

No, ale pak, v posledních minutách filmu, se Leitch evidentně rozhodl zavzpomínat si na svůj exkurz do světa Rychle a zběsile. Přehnanější CGI destrukci jsme od posledního řádění Dieslovy rodiny pravděpodobně neviděli, tak si určitě nechte na závěr trochu popcornu, aby vám mělo co téct ušima. Trochu to možná zabolí, ale odejdete s čistou hlavou.

  • Režie - 65%
    65
  • Scénář - 70%
    70
  • Kamera - 80%
    80
  • Herci - 80%
    80
  • Hudba - 65%
    65

Bullet Train (2022)

Bullet Train je velká, hlasitá, silně stylizovaná zábava přetékající akcí, krví, fuckováním a skvělými herci, která některé diváky svou hyperaktivitou dost možná přejede jak lokomotiva. Je to totiž film kapku delší i pitomější, než nutně být musel, naštěstí si to ale o sobě uvědomuje a na nic si nehraje. V rukou Guye Ritchieho nebo třeba Jamese Gunna by z tohohle komediálního krváku dost možná vznikla nesmrtelná pecka; v podání Davida Leitche jde "jen" o svěží jednosměrnou jednohubku, která ale takhle uprostřed léta za cenu jízdenky stojí.

72 %
Martin Mažári, Totalfilm.cz

foto/video: Falcon © 2022
Bullet Train
Thriller / Akční
USA, 2022, 127 minut
Premiéra: 4. 8. 2022
Režie: David Leitch
Předloha: Kótaró Isaka
Scénář: Zak Olkewicz
Kamera: Jonathan Sela
Hudba: Dominic Lewis
Hrají: Brad Pitt, Joey King, Andrew Koji, Aaron Taylor-Johnson, Brian Tyree Henry, Zazie Beetz, Masi Oka, Michael Shannon, Logan Lerman
Produkce: Antoine Fuqua, David Leitch, Kelly McCormick
Zvuk: Frank A. Montaño
Scénografie: David Scheunemann, Elizabeth Keenan
Masky: Merc Arceneaux
Kostýmy: Sarah Evelyn
Bullet train poster A1
%d blogerům se to líbí: