Krásné bytosti: Drsné islandské drama míchá syrovou šikanu se severskou mystikou (recenze)

Krásné bytosti zarezonovaly už v sekci Horizonty letošních Varů, nyní ale drsný snímek o partě teenagerů vstupuje i do běžných kin. Islandský režisér Guðmundur Arnar Guðmundsson se v něm věnuje dětské krutosti i něze, ale i nepravděpodobným kamarádstvím, které nás formují v období dospívání a mohou nás ovlivnit na celý zbytek života. 

Na další okouzlující cestopisy z kulis drsné islandské přírody zapomeňte. Krásné bytosti jsou místy velmi nepříjemným sociálním dramatem, překvapivě okořeněným snovými sekvencemi posouvajícím film do rovin magického realismu.

Bolavý příběh vypráví o kamarádství kvarteta kluků z disfunkčních rodin plných chlastu a domácího násilí. Společně se potloukají po ulicích a střechách šedivého městečka a perou se nejen mezi sebou, ale i s neustálou nutností šikanovat, nebo být šikanováni. Funkční mužský vzor v rodinném zázemí všichni do jednoho postrádají, berličku rozhodně nenachází ani v ezoterických filosofiích matky jednoho z nich.

Duchovno do životů perfektně zahraných kluků přeci jen ale prosákne ve zvláštních jasnovidných výjevech, na jejichž poutavých vizuálech se mimochodem díky české koprodukci podíleli tuzemští trikaři. Magické rozbíjení neveselé, přízemní reality je překvapivě funkční a dodává palčivé výpovědi o násilných tendencích ostrakizované islandské mládeže nečekanou další vrstvu.

Něco společného Krásné bytosti s většinou filmů z prostředí Islandu ale přeci jen mají – nádhernou kameru. Sturla Brandth Grøvlen proslul svou prací na Chlastu od Thomase Vinterberga nebo na jednozáběrovém thrilleru Victoria, za který získal Stříbrného medvěda. Výjimečnou obrazovou práci odvádí i zde, ať už pečlivě zkoumá hlavního hrdinu od hlavy až k patě okopaných tenisek nebo třeba bez zbytečných střihů snímá rvačky, které se divákovi zaryjí do paměti svou adrenalinovou syrovostí a uvěřitelností.

S přibývající stopáží, která mimochodem vzhledem k pozvolnému tempu příliš neodsýpá, může být všech těch útrap na někoho možná moc. K dobru filmu je nutno podotknout, že tahle řada nešťastných příhod si rozhodně nelibuje v samoúčelné exploitaci utrpení, přesto ale Krásné bytosti určitě nejsou vhodnou podívanou pro slabé povahy. Psí sperma zamražené v pití a vynucený homosexuální styk se vrší na vystřelené oko vzduchovkou či popis soulože slabomyslného chlapce s ovcí. V možná o to větším kontrastu ke všemu tomuhle zmaru nicméně stojí samý závěr snímku, který nabídne uvěřitelnou trochu naděje a stává se tak neveselému příběhu i milou katarzí.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Artcam Films © 2022