Drama Minamata mohli diváci vidět už vloni na festivalu v Karlových Varech, až nyní ale konečně vstupuje i do běžné kinodistribuce. Johnny Depp v něm ztvárňuje legendárního fotografa Williama Eugena Smitha, který nachází nový životní smysl v dokumentaci komunity japonského městečka trpícího devastující chorobou.
Minamata (foto: CinemArt)
Péče o životní prostředí, kterou je Japonsko tak proslulé, se pevnou součástí tamního způsobu života stala až v průběhu 70. let. Chemická továrna Chisso zamořovala vody městečka Minamata, kde zaměstnávala více než polovinu obyvatel, v polovině minulého století po dlouhých třicet let, než byla přijata první protiepidemická opatření. Nezanedbatelnou roli v této změně sehrály právě i Smithovy fotografie.
Nervový systém ryb rtuti dost dlouho odolává, na úlovcích se tedy nákaza nepoznala a celé město je po desetiletí konzumovalo jako hlavní zdroj obživy. Minamatští obyvatelé byli chemikáliím vystaveni ve velkém, což mnohdy končilo jejich šílenstvím, kómatem či dokonce smrtí. Tekuté kovy vstřebávaly i nenarozené děti, které před otravou během těhotenství chrání matku, na svět ale přicházely nemocné, obvykle ochrnuté a s nefunkčním zrakem, sluchem či řečí. To všechno pochopitelně vedlo k množství lidských a rodinných tragédií, ale i lítém boji za uznání viny a odškodnění.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Konvenční drama s několika nápady[/pullquote]Filmová Minamata v tomto směru symbolicky a výmluvně působí už od prvních záběrů, kdy vidíme pořízení slavné fotografie tamní maminky s ochrnutou holčičkou, aby záhy hotovou fotografii v temné komoře Deppovy ruce vytáhly z krvavě rudého roztoku. Režisér Andrew Levitas přitom nijak netlačí na pilu a citově diváka nevydírá. Minamata je citlivě a jemně zrežírované drama o vítězství nad nepřízní osudu a síle jej změnit, kterému se daří vyhýbat přílišnému patosu.
Časté využití ruční kamery pak přispívá autenticitě a až dokumentárnímu dojmu z filmu. Levitas hezky filmařsky pracuje i se zvěčňováním minamatské komunity protagonistovým objektivem. Do filmu jsou s mírou propleteny archivní záběry, při pořizování Smithových snímků obraz postupně vybledne do černobílých odstínů a pokud si fotografovaný muž nepřeje, aby Smith zabíral jeho tvář, nevidíme ji ani my, diváci.
Obrazových nápadů Levitas využívá i k zpřítomnění neustálé hrozby postupného zamořování životního prostředí. Sídlo společnosti Chisso a její kouřící prostředí občas místy nenápadně vykouknou za školou, u které si hrají děti, nebo jej výmluvně vidíme v obraze spolu s minamatským hřbitovem, který leží hned vedle továrny.
Minamata (foto: CinemArt)
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Bohém hraje bohéma[/pullquote]Na počátku 70. let, kdy se film odehrává, s krizí potýkal Smithův osobní život i fungování časopisu Life, kde pracoval. Šéfredaktor Robert Hayes s tváří Billa Nighyho oceňuje Smithovu genialitu, po letech spolupráce je unavený fotografovou nespolehlivostí pramenící z bohémského způsobu života, přesto se jej do Japonska potají a mimo oficiální záznamy časopisu rozhodne vyslat.
Některé recenze a komentáře k Minamatě vyzdvihují Deppův výkon a zmiňují, že se v postavě jednoho z nejlepších fotografů historie zcela ztrácí. Herec ve filmu nepochybně exceluje, jeho charisma nicméně prosvítá i skrz šedivý plnovous a kudrnatou paruku. Deppa se Smithem spojuje jak bohémský životní styl, problémy v osobním životě a svého času i jistá profesní vyhořelost, skoro se tedy dá s jistou dávkou klišé říct, že se pro ztvárnění fotografa narodil. Nepochybně jde o jeden z jeho nejlepších výkonů. Scény, jako je opilecká zpověď ochrnutému chlapci a následný fotografický rychlokurz jsou i díky autentickému Deppově výkonu dost silným zážitkem.
Minamata (2022) Johnny Depp v jedné ze svých nejlepších rolí bojuje s korporací, která v okolí otravuje vodu a ničí tak zdraví a životy obyvatel japonského městečka. Minamata je konvenční drama, které je nejsilnější, když se věnuje příběhům obětí. Není sice po stránce formy příliš objevné a po půlce tempo filmu kapku zpomalí, daří se mu ale plnit svůj cíl šířit povědomí o zásadních tématech a nešťastné historické události.
foto/video: CinemArt © 2022
Drama
USA, 2022, 115 min
Premiéra: 1. 9. 2022, CinemArt
Režie: Andrew Levitas
Scénář: David Kessler
Kamera: Benoît Delhomme
Hudba: Rjúiči Sakamoto
Hrají: Johnny Depp, Bill Nighy, Minami, Hirojuki Sanada, Džun Kunimura, Tadanobu Asano, Rjó Kase, Masayoshi Haneda, Lily Robinson, Katherine Jenkins
Produkce: Johnny Depp, David Kessler, Andrew Levitas, Kevan Van Thompson, Gabrielle Tana
Střih: Nathan Nugent
Zvuk: Ben Barker, Sven Taits
Scénografie: Tom Foden
Masky: Kenny Niederbaumer
Kostýmy: Momirka Bailovic
