Il Boemo: Český bojovník o Oscara je výpravně opulentní, pomalý a náročný (recenze)

Po vřele přijatém uvedení v hlavní soutěži festivalu San Sebastian a festivalu Finále Plzeň se i v běžné distribuci představuje životopisné drama Il Boemo, které bylo jako reprezentant české kinematografie vysláno do boje o oscarové nominace. Vojtěch Dyk se v něm představuje v roli skladatele a hudebníka Josefa Myslivečka, nejslavnějšího českého umělce 18. století, který ovšem byl po smrti takřka dokonale zapomenut.

Ve výpravné dobovce sledujeme, jak se hudebník přezdívaný Il Boemo vypracovává mezi nejprestižnější italskou elitu, v místy překvapivě erotických sekvencích se zaplétá s vysoce postavenými šlechtičnami, komponuje i hraje své největší úspěchy a ve velmi působivé scéně se setkává i s mladým Mozartem, jemuž se posléze stal mentorem právě jejich vzájemná korespondence je dnes jedním z hlavních pramenů o Myslivečkově životě.

Dyk ve filmu exceluje. Hraje na klavír, zcela přirozeně diriguje, uvěřitelně ztvárňuje Myslivečka ve velmi vážné fázi syfilisu, kdy ztratil celý nos a jeho každodenní existence musela být velmi bolestivá. Kombinace triků a make-upu fešáckého herce a hudebníka proměňuje k nepoznání; postupující choroba potrápí nejen postavu, ale díky naturalistickému provedení není vůbec příjemná ani divákovi.

Dykův výkon je o to úctyhodnější, že herec a zpěvák italsky neumí a repliky svoje i kolegů se musel našprtat nazpaměť. Divák, který rovněž jazyk neovládá, to přitom na jeho zcela přirozeném projevu nemá šanci poznat a Dykova italština nijak nevyrušuje ani mezi tamními rodáky.

Mamutí stopáž 140 minut štědře natahují performace Myslivečkových árií, pro které byl angažován barokní orchestr a profesionální operní sólisté a další umělci. Hudebních pasáží je ve filmu skutečně štědře, ačkoli ne vždy na první pohled přímo slouží ději.

Už tak nepříliš spěchající tempo tím místy lehce trpí; jelikož cílem filmu ale dle slov režiséra Petra Václava bylo připomenout pozapomenuté skladatelovo dílo i jeho osobu dnešnímu publiku, toto dramaturgické rozhodnutí dává smysl. Vzhledem ke skromnému množství dochovaných materiálů o Myslivečkovi navíc film prostřednictvím jeho hudby alespoň trochu poodhaluje jeho vnitřní svět.

Rozpočet 138 milionů, jeden z největších v naší historii, je na filmu znát. Po stránce dobových kulis, scénografie, masek a kostýmů je snímek nesmírně bohatý a opulentní; zároveň je Il Boemo nicméně i pomalý a poměrně náročný kousek, ke kterému si jen obtížně bude hledat cestu kdokoli, komu jsou obdobné dobovky, barokní prostředí či opera cizí. Pokud se však ke zhlédnutí i tito diváci odhodlají, univerzální příběh lidského života jednoho pozapomenutého génia v jeho středu by nicméně i díky nezpochybnitelným formálním kvalitám mohl strhnout i je.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Pilot Film, audio: Totalfilm Media © 2022