Il Boemo: Český bojovník o Oscara je výpravně opulentní, pomalý a náročný (recenze)

Po vřele přijatém uvedení v hlavní soutěži festivalu San Sebastian a festivalu Finále Plzeň se i v běžné distribuci představuje životopisné drama Il Boemo, které bylo jako reprezentant české kinematografie vysláno do boje o oscarové nominace. Vojtěch Dyk se v něm představuje v roli skladatele a hudebníka Josefa Myslivečka, nejslavnějšího českého umělce 18. století, který ovšem byl po smrti takřka dokonale zapomenut.

Vojtěch Dyk v hlavní roli (foto: Pilot Film)

Ve výpravné dobovce sledujeme, jak se hudebník přezdívaný Il Boemo vypracovává mezi nejprestižnější italskou elitu, v místy překvapivě erotických sekvencích se zaplétá s vysoce postavenými šlechtičnami, komponuje i hraje své největší úspěchy a ve velmi působivé scéně se setkává i s mladým Mozartem, jemuž se posléze stal mentorem právě jejich vzájemná korespondence je dnes jedním z hlavních pramenů o Myslivečkově životě.

Hudba ve filmu pochopitelně hraje zásadní roli (foto: Pilot Film)

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Dyk po italsku[/pullquote]Dyk ve filmu exceluje. Hraje na klavír, zcela přirozeně diriguje, uvěřitelně ztvárňuje Myslivečka ve velmi vážné fázi syfilisu, kdy ztratil celý nos a jeho každodenní existence musela být velmi bolestivá. Kombinace triků a make-upu fešáckého herce a hudebníka proměňuje k nepoznání; postupující choroba potrápí nejen postavu, ale díky naturalistickému provedení není vůbec příjemná ani divákovi.

Dykův výkon je o to úctyhodnější, že herec a zpěvák italsky neumí a repliky svoje i kolegů se musel našprtat nazpaměť. Divák, který rovněž jazyk neovládá, to přitom na jeho zcela přirozeném projevu nemá šanci poznat a Dykova italština nijak nevyrušuje ani mezi tamními rodáky.

[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Film překypující hudbou[/pullquote]Mamutí stopáž 140 minut štědře natahují performace Myslivečkových árií, pro které byl angažován barokní orchestr a profesionální operní sólisté a další umělci. Hudebních pasáží je ve filmu skutečně štědře, ačkoli ne vždy na první pohled přímo slouží ději.

Už tak nepříliš spěchající tempo tím místy lehce trpí; jelikož cílem filmu ale dle slov režiséra Petra Václava bylo připomenout pozapomenuté skladatelovo dílo i jeho osobu dnešnímu publiku, toto dramaturgické rozhodnutí dává smysl. Vzhledem ke skromnému množství dochovaných materiálů o Myslivečkovi navíc film prostřednictvím jeho hudby alespoň trochu poodhaluje jeho vnitřní svět.

Il Boemo je místy překvapivě erotický film (foto: Pilot Film)

Rozpočet 138 milionů, jeden z největších v naší historii, je na filmu znát. Po stránce dobových kulis, scénografie, masek a kostýmů je snímek nesmírně bohatý a opulentní; zároveň je Il Boemo nicméně i pomalý a poměrně náročný kousek, ke kterému si jen obtížně bude hledat cestu kdokoli, komu jsou obdobné dobovky, barokní prostředí či opera cizí. Pokud se však ke zhlédnutí i tito diváci odhodlají, univerzální příběh lidského života jednoho pozapomenutého génia v jeho středu by nicméně i díky nezpochybnitelným formálním kvalitám mohl strhnout i je.

Martin Mažári, Totalfilm.cz