On se bojí: Temná komedie režiséra Slunovratu se postupně mění v naprosté psycho (recenze)

Začínáme skutečně na začátku. Tak moc na začátku, jak to jen jde. Ještě v lůně Beauovy matky, kde jeho očima sledujeme, jak se drápe na svět… než doktorům novorozeně vyklouzne a praští se do hlavičky. Je to jen první z řady naprosto absurdních neštěstí, které hrdinu ujeté novinky režiséra Slunovratu Ari Astera čekají. Zdaleka ale ne ta nejhorší.

Skoro jako by Todd Phillips a Ari Aster dostali stejné zadání. Joaquin Pheonix se v ulicích dystopického města snaží neztratit zbytky příčetnosti, na paty se mu ale lepí neuvěřitelná smůla a ničemu nepomáhá ani jeho neobvyklá zdravotní indispozice nebo nezdravý vztah s matkou, se kterou od porodu pupeční šňůru nikdy úplně nepřestřihli. Jak stopáž On se bojí ubíhá, velmi rychle ale divák pochopí, že u těchhle povrchních souvislostí veškerá podobnost s Jokerem končí.

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Stačí jediný den…[/pullquote]Úvodních zhruba čtyřicet minut, kdy s tímhle zvláštním hrdinou strávíme terapeutické sezení a následně ten naprosto, ale naprosto nejhorší možný den, co si dovedete představit, patří mezi to nejlepší, co jsme na plátnech mohli v poslední době vidět. Způsob, jakým na sebe Astair vrší šílené situace, jako by svému hrdinovi trhal metaforické nožičky, je bravurně vypointovaným, zábavně absurdním a geniálně nasnímaným psychothrillerem, který by obstál sám o sobě jako mimořádný krátký film. Není to náhoda, právě z režisérova pár let starého sedmiminutového skeče pojmenovaného Beau aktuální celovečerák vychází.

Film ve svém úvodu perfektně zachycuje do extrému vyhrocené stresy, které všichni známe z každodenních životů. Pohřešované klíče, nefunkční kohoutky, sebediagnózy podle informací na internetu, nestíhání letadel, podivíni na ulici. Kumulací a intenzitou těchhle povědomých nesnází Astair vytváří tak imerzní a intenzivní tíseň, až se musíte katarzně uchechtávat, abyste se spolu s Beauem nezbláznili. Podrobnější popis děje by byl zbytečným spoilerem, ale noční vzkazy od sousedů, sprint pro vodu nebo dvojici nezvaných hostů na stropě koupelny z hlavy určitě nevymažete.

[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Penis na půdě[/pullquote]Vyprávění Astairovy tříhodinové novinky je ale silně epizodické, a jeho hrdina před sebou má pinocchiovskou cestu vstříc dalším, čím dál divnějším, svízelům. Z jeho nehostinné bytovky se tedy zhruba ve třetině děje vydáváme dál, do načančaného rodinného domu, kde je Beau nucen se pár dní rehabilitovat. Byť už v této části tempo a drajv filmu lehce poleví, divákova spokojenost zůstává vysoká.

Po překlopení do druhé poloviny ale veškerá pravidla letí oknem a On se bojí se postupně proměňuje z černé komedie v čím dál ujetější a zfetovanější sérii snových sekvencí, halucinací, prapodivných obrazů, hrátek si s realitou a penisových monster na půdě. Stručně řečeno, stejně jako ve skutečné noční můře tu všechno přestane dávat smysl. Diváci se zvlášť vytříbeným vkusem právě tehdy procitnou a začnou spokojeně vrnět ve snaze přijít s co nejšťavnatější interpretací a rozborem Astairova vztahu k matce; ty ostatní ale film se svou gradující fantaskností bohužel spíš začne ztrácet a je bez pochyby, že leckdo film ani nedokouká.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms, A24 © 2023

On se bojí | Beau Is Afraid
Drama / Horor / Komedie
Premiéra: 20. dubna 2023, Aerofilms
USA / Kanada, 2023, 179 min
Režie: Ari Aster
Scénář: Ari Aster
Kamera: Pawel Pogorzelski
Hudba: The Haxan Cloak
Hrají: Joaquin Phoenix, Michael Gandolfini, Parker Posey, Amy Ryan, Zoe Lister Jones, Richard Kind, Nathan Lane, Kylie Rogers
Produkce: Ari Aster, Lars Knudsen
Střih: Lucian Johnston
Zvuk: Paul Hsu
Scénografie: Fiona Crombie, Paul Hotte
Masky: Erik Gosselin
Kostýmy: Alice Babidge