Snímek Slon debutujícího režiséra Kamila Krawczyckiho lze vnímat jako polskou odpověď na Dej mi své jméno, Zkrocenou horu či další podobné filmy s gay tematikou. Dej mi své jméno se ve Slonovi zrcadlí v prvotním milostném pobláznění, zatímco Zkrocenou horu připomene rurální zasazení filmu. Společné všem třem snímkům je láska na zapřenou a kvalitní, citlivá filmařina.
Slon (foto: Queer Kino)
Sexualita Bartka, mladíka pečujícího o nemocnou matku i celé její hospodářství, je nejen pro jeho rodinu tzv. elephant in the room – téma, jehož si jsou všichni moc dobře vědomi, avšak nikdo se neodváží o něm diskutovat. Když se však Bartek zakouká do Dawida, který přijíždí do vesnice vypořádat pozůstalost po svém otci, začne ho opouštět síla skrývat své pravé já. Odpovědí mu je v lepším případě nepochopení a pohrdání, v tom horším fyzické i psychické ostrakizování.
Eponymní „slon“ však značí něco zcela jiného, ba přímo protichůdného. Jedna z postav totiž na adresu Bartkovy sexuality utrousí: „Pro mě za mě bys mohl být třeba slon a stejně bych tě měla ráda.“ Takovéto tvrzení trefně vystihuje všeobjímající akceptaci, jež nečiní mezi jedinci rozdíly, a zároveň poukazuje na absurditu a nahodilost parametrů, podle nichž ostatní odsuzujeme.
Přestože je Slon snímkem osobním a intimním, nelze ho nevnímat v politickém kontextu současného Polska, které se stále ostřeji vymezuje vůči LGBTQ+ komunitě. Postoj Polska, respektive jeho vládnoucích politiků, je s bolestnou přesností parafrázován v postavě Bartkovy matky (vynikající Ewa Skibińska) – té je vlastní privilegovanost rozhodovat o životě druhých a sobectví na úkor štěstí vlastních potomků.
Slon (foto: Queer Kino)
Tíživé drama Slon je připomínkou toho, že vás vaše sexualita za polskou hranicí může stát místo – a to jak v práci, tak i osobním životě. Psychické a fyzické tyranizování není bohužel jen dramatickou hyperbolou, nýbrž děsivou realitou zpátečnické politiky potírající lidsko-právní normy. A jelikož se nezdá, že by se situace v Polsku měla co nevidět zlepšit, nabízí snímek Slon alespoň ždibec útěchy a záblesk naděje.
-
Režie
-
Scénář
-
Herci
-
Hudba
-
Kamera
Slon (2022)
Filmový debut Slon po sobě zanechává silnou stopu v polské kinematografii. Je krokem vpřed pro LGBTQ+ reprezentaci v polském veřejném prostoru a svůj postoj dává nenásilně, avšak neochvějně najevo. Ač je v Čechách postoj k LGBTQ+ komunitě o poznání lepší, je smutným paradoxem, že ve filmové rovině můžeme Polsku takto tematicky hutný a zdařilý snímek – obdobně jako spoustu dalších současných a tak kvalitních polských filmů – jen závidět.
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: © Mezipatra, Queer Kino 2023
