Recenze: Flash je zábavný popcorn, pod nánosem pixelů ukrývá dobrý příběh

„Někdy v životě jsi určitě viděl film, kde ses dozvěděl, že cestování časem do minulosti vytvoří separátní časovou linii v bodě, kam ses vrátil,“ vysvětlují tvůrci Flashe prostřednictvím Batmana… a jasně se tak diferenciují od své marvelovské konkurence. „Čas je ale jako miska špaget. Existuje celá řada linií, různě propletených, zohýbaných, občas rovnoběžných a občas zcela odlišných.“ Tenhle Batman z jiné časové linie musí vědět, o čem mluví. Také měl svého Alfréda a také přišel o rodiče, vypadá ale jako Michael Keaton, ne jako Ben Affleck. A navíc žije ve světě, kde Liga spravedlnosti neexistuje a kde v Návratu do budoucnosti v roli Martyho McFlye zůstal Erik Stolz.

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Mnohovesmír možností[/pullquote]Paralelní světy jsou bordel, podobně jako první odstavec téhle recenze. Koncept mnohovesmíru je ale v aktuálním Hollywoodu tématem číslo jedna, zejména kvůli jeho marketingovému potenciálu. Který producent by ostatně nechtěl z dvacet, třicet let staré kultovky vytáhnout milovanou postavu a lákat na ni do kina další fanoušky?

Třináctý příspěvek do komiksového světa DCEU je prvním samostatným snímkem o titulním rychlonožkovi, kterého pronásleduje násilná smrt matky z jeho dětství. Když jednoho dne prolomí svou rychlostí hranici časoprostoru a najde způsob vrátit se do minulosti, ocitne se v realitě, ve které je o superhrdinské kolegy nouze a jeho staří známí jsou úplně jinými lidmi, než které zná.

Kdyby Flash neprocházel tak šíleným produkčním peklem a jeho premiéra se z různých důvodů o tolik let nezpozdila, mohlo jít o jeden z prvních filmů, který by si s alternativními dimenzemi tímto způsobem hrál; osud tomu ale chtěl jinak a po všech těch pavoučích dobrodružstvích od konkurence nakonec jde o mnohovesmírný příspěvek tak trochu do počtu. Tak či onak, DC svůj restart pro novou éru Jamese Gunna potřebovalo a po zhlédnutí filmu je nutno říct, že režisér Andy Muschietti s jeho historií napříč tvůrčími vizemi a dekádami pracuje moc hezky.

Ukážou to už první vteřiny, kdy na obrazovce problikávají historická loga, a potvrzují to s úctou citované hudební motivy ze starších soundtracků nebo proměny atmosféry a barevnosti filmu směrem k pojetí Tima Burtona či Zacka Snydera. Zrovna ze stylu samozvaného génia, který filmové DC dostal tam, kde je, si toho díkybohu film ale nepůjčuje moc, jakkoli Andy Muschietti má evidentně jeho práci velmi v úctě. Dokonce neopomněl odkázat na jeho alternativní verzi Justice League, kterou před dvěma lety zveřejnilo HBO.

[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Staronové posily[/pullquote]Nemá smysl vyjadřovat se k tomu, že fandové šmahem odsoudili casting Sashy Calle do role Supergirl jenom proto, že nejde o modrookou blondýnu. Herečce a její postavě nejen že jde bez problémů věřit spřízněnost se Supermanem Henryho Cavilla, díky zajímavým rysům, řeči těla i projevu jde o výraznou, byť trochu nevyužitou posilu posilu filmu. Na její případnou účast v dalších DC projektech už teď těšíme.

O něco více prostoru dostává Batman Michaela Keatona, kterého události filmu vytáhnou z důchodu a donutí ho si zase jednou zahrát na cvoky. Návrat do kápě si po třicetileté pauze herec evidentně užívá a nijak zvlášť neruší ani zjevný fakt, že ho evidentně ve větší části scén zastupuje kaskadér. Přesto ale budou fandové původních filmů Tima Burtona s návratem jeho netopýra velmi spokojeni.

Na místě je podotknout, že Batman i Supergirl ve Flashovi hrají podobnou roli, jako Tony Stark ve třetím Captainu Amerikovi. Část scén si kradou pro sebe a jsou zásadními hybateli děje, ani na chvíli ale nekradou prostor hlavní postavě natolik, aby divák zapomněl, že sleduje film s jejím jménem.

Zvlášť, když závěr snímku ukáže, že velkolepá řežba s Kryptoňany teasovaná v trailerech, je vlastně nepodstatná a skutečný konflikt leží jinde, kde ho může vyřešit pouze a jenom Flash samotný. Výsledkem je hezký kompromis, kdy studio nepřišlo o vybuchující digibordel ve třetím aktu, diváci se ale dočkají i komornějšího vyvrcholení, které ostatně vždy emocionálně funguje lépe.

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Nebinární výtržníci[/pullquote]Pokud jste o výkon Ezry Millera, jejichž výtržnictví je jen pár měsíců před premiérou málem stálo svobodu a Warneři proto jejich účast na propagaci filmu stáhli na minimum, nejde oproti starším filmům DCEU o žádnou velkou změnu.

Ponecháme-li chování herců v reálném životě stranou, zaslouží si jejich výkon na plátně určitě palec nahoru o to víc, že ve filmu se objeví v naprosto skvěle zvládnuté dvojroli. Umí ze sebe vymáčknout potřebné emoce, oběa Flashové jsou díky nim pořád stejně zábavně roztěkaní a nechybí jim ani cit pro komediální timing.

Milý je i fakt, že časté gagy utahující si z Flashovy nešikovnosti většinou nenásilně zapadají do děje, aniž by jej shazovaly… snad tedy s výjimkou naprosto mimoňského vtípku s vypadlým a znovu přilepeným zubem, který působí, jako by ve scénáři zůstal omylem.

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Zelená, modrá[/pullquote]Flash je film, v jehož jádru navzdory mnohovesmírnému měřítku a šíleným machinacím s časem stojí příběh a postavy. Ústřední linka o snaze zabránit násilné ztrátě milovaných funguje skvěle, stejně jako oblouk, kterým si hrdina od začátku do konce filmu projde.

V kontrastu s tímhle upřímným srdcem a perfektně zvládnutými momenty, kdy se Miller objevují na plátně dvakrát zároveň, ale vynikne místy naprosto otřesná kvalita a umělost digitálních triků, nad kterou divák musí hodně přivírat oči, aby se nenechal vytrhnout z děje. Gumové poskakování a fackování, které se světem DC line už od Snyderova Muže z oceli, by už po těch letech ani nebyl takový problém. Momenty, jako je na internetu hojně diskutované přistání Supergirl a obou Flashů uprostřed bitevní vřavy, jsou nakonec jedním z těch hezčích momentů, a není problém je přijmout jako součást stylizace filmu. Nejde ani o to, že by jednotlivé sekvence postrádaly zajímavé vizuální nápady, naopak.

Průšvih ale jsou do očí bijící papundeklové postavy, které si nezadají s dvacet let starými odpornostmi z ranku Krále Škorpiona. Ohavní gumoví panáci se ještě dají přežít v trhlé úvodní sekvenci, ve které Flash z hroutícího se porodního křídla nemocnice zachraňuje za letu několik miminek a asistenčního psa. Pravda, nejde o nic, co bychom v o chlup lepší verzi neviděli u Quicksilvera v X-Menech, přesto je tenhle exkurz do pouličního fungování Ligy spravedlnosti sympatickým otvírákem, pochybnému CGI navzdory.

Jakmile ale hrdina cestuje časem, jehož tok je symbolizován souměrnými řadami postav z jeho minulosti, stamilionový blockbuster se mění v cutscénu z nepovedené hry na PlayStation 2, což bolí o to víc, že těhle sekvencí je ve filmu hned několik.

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Lov na easter-eggy[/pullquote]Ve výsledku Flash svou strukturou, kdy hlavní hrdinové postupně navštěvují předchozí filmy, připomene časovou loupež z Avengers: Endgame. V poslední půlhodině pak film rozjíždí tak bohatý švédský stůl fanservisu a odkazů na starší projekty, včetně těch nikdy nezrealizovaných, že běžnému divákovi z toho nutně bude muset jít hlava kolem. Pokud si pamatujete nedávnou dvojku Space Jamu a sekvenci, ve kterém LeBron James doslova prolétal mezi jednotlivými značkami z warnerovského portfolia, můžete v podstatě čekat její DC obdobu.

Na druhou stranu, vršení easter-egů pro ostříží zraky fandů je u komiksových filmů dávno standardem a je i pravda, že zrovna Flashe by si díky emocionálnímu jádru příběhu mohli většinou užívat i ti méně zasvěcení kolemjdoucí.

A mimochodem, pokud byste podobně jako Flashova máma umřeli pro italskou kuchyni, rovnou si před návštěvou kina udělejte někde rezervaci. Když špagety hrají tak zásadní roli v osudu mnohovesmíru, budete si je po tomhle filmu chtít dát.

Martin Mažári, Totalfilm.cz

Flash | The Flash
Akční / Dobrodružný / Fantasy / Sci-Fi
USA, 2023, 144 min
Režie: Andy Muschietti
Předloha: Gardner Fox (komiks), Harry Lampert (komiks)
Scénář: Christina Hodson
Kamera: Henry Braham
Hudba: Benjamin Wallfisch
Hrají: Ezra Miller, Ben Affleck, Michael Shannon, Michael Keaton, Sasha Calle, Kiersey Clemons, Maribel Verdú, Ron Livingston, Rudy Mancuso
Produkce: Barbara Muschietti, Michael Disco
Střih: Jason Ballantine, Paul Machliss
Zvuk: Colin Nicolson, Michael Keller
Scénografie: Paul D. Austerberry, Dominic Capon
Masky: Victoria Down, Zoe Tahir
Kostýmy: Alexandra Byrne