Bratři líčí kontroverzní příběh protikomunistického odboje jako napínavý thriller (recenze)

Pozor, pozor. Češi natočili historický film, který není šedivou didaktikou, má ale výpovědní hodnotu. Je napínavým, akčním bijákem, přitom ale z popisovaných událostí nedělá přehnanou kovbojku. Je kompetentně natočen i ozvučen včetně postsynchronů a kreativně sestříhán. Divákovu emoci si nevynucuje neutuchajícími symfoniemi, soundtrackem šetří, a když už k němu sáhne, jde o moderní hudbu s vhodně dávkovanými prvky elektroniky. Jakkoli se Bratři na pohled a na poslech povedli, leckdo s nimi bude mít apriori problém kvůli zatvrzelému názoru na činy mašínovské odbojové skupiny, které snímek líčí.

Jen málokteré téma moderní české historie vzbuzuje tolik emocí jako právě příběh skupiny bratří Mašínů. S tisíci vojáky v zádech se probojovali na Západ s vidinou, že se připojí k připravovanému boji za vysvobození Československa z područí totality. Nechali za sebou ale spousty mrtvých, leckdo jim tedy dodnes nemůže přijít na jméno. Filmové zpracování jejich příběhu se chystalo několik let a vylámal si na něm během té doby zuby nespočet tvůrců. Jak nakonec dopadlo?

Jan Nedbal s Oskarem Hesem v rolích titulních bratrů předvádí nejlepší výkony svých kariér. Hněv i strach, odhodlání i utrpení jim věříte každou vteřinu. Kvůli natáčení si prošli i obdivuhodnou a nepochybně náročnou fyzickou proměnou, kdy jsou ke konci filmu i díky skvělé práci maskérů oba zcela k nepoznání. Vzájemně navíc nezapřou správnou chemii, pramenící z jejich reálného přátelství.

Ctirad s Josefem v jejich podání působí jako skuteční sourozenci. Mají mnoho společného, zároveň se ale v mnohém zásadně liší. Rozdílnost obou krásně vykreslí už scéna, kdy jejich mladší sestra nahlas zvažuje odchod ze školy. „Mluvíš s mámou,“ napomíná ji ten jeden, zatímco druhý se směje: „Vzdělání je přežitek kapitalismu, ne?“ Josefova lehkovážnost a smysl pro humor bohužel postupně trpí a Ctiradova zatvrzelost se prohlubuje, jak komunistický režim jejich rodinu vystavuje stále tvrdším zkouškám.

Bratři mohou na první dobrou působit jako akční historický biják plný testosteronu, nesou ale i bolavou rodinnou linku. Mimořádný výkon Tatiany Dykové do filmu vnáší grácii, křehkou mateřskost a ženskou sílu v roli Zdeny Mašínové, která se snaží zůstat pro děti oporou, když jim režim s čím dál větší vervou komplikuje život, rozkrádá majetek… dokonce, i když ovdovělou ženu a jejího přítele odporným způsobem vydírá a týrá ve vězení. Postupně se ale cosi za jejíma očima začne lámat. Následné rozervání rodiny na kusy pak rozhodně není lehkou podívanou.

Z normálních kluků se při svižně ubíhající stopáži tváří v tvář odpornostem režimu postupně stane partyzánská bojůvka a nakonec dvojice, jejíž činy při pokusu emigrovat budí kontroverze dodnes. Dostatek prostoru kromě ústřední bratrské dvojice dostávají i jejich přátelé a spolubojovníci, kteří jsou dnes oproti nim pozapomenuti. V paměti zůstane minimálně Milan Paumer v podání Adama Ernesta. Je skvělá zpráva, že producenti se nelekli škatulky herce z crazy komedií a dali jeho talentu příležitost ukázat se v podobné roli.

Neumíme posoudit, jak přesnou historickou výpovědí Bratři ve svém finálním tvaru jsou, nepochybně ale jde o mnohovrstevnatou podívanou, kterou jen těžko lze zredukovat na otřepanou debatu, zda šlo o hrdiny, nebo vrahy. Skutečnost prostě není černobílá, a film ji tak ani nekreslí. Mašínové v něm jsou plnokrevnými charaktery s jasně a podrobně prokreslenou motivací; zároveň jde o univerzální příběh o odvaze postavit se za hodnoty, kterým věříte, tváří v tvář obrovské přesile.

Scénář k titulním Bratrům viditelně má velké pochopení, ale ani je neoslavuje, ani nedemónizuje. Jsou možná hrdiny filmu, ale jestli byli hrdiny i ve skutečnosti, musíte usoudit sami.

Martin Mažári, Totalfilm.cz