Autenticita, upřímnost, naivita, větrné mlýny. To všechno se vám může honit hlavou při sledování debutového dokumentu režisérky Marty Kovářové Jiříkovo vidění. Na prostoru krátké stopáže 77 minut pojednává o jejím otci, Jiří Svobodovi, který se živí jako fyzik a ve svém volném čase nalezl jednoduchý a efektivní způsob, jak pomocí mezinárodní spolupráce zcela odvrátit hrozbu klimatické krize. Jediným problémem zůstává, že o jeho myšlenkách nemá okolní svět nejmenší tušení.
Ve snaze to napravit a rozšířit jeho názory spatřil světlo světa zajímavý mix dokumentu a roadmovie. Umělecky založenou dceru sledujeme spolu s vědecky chladným otcem objíždět lokální klimatické akce, plánovat cesty po celém světě a navštěvovat jeden klimatický summit za druhým. Jejich snahy však komplikuje mnoho peripetií, které vycházejí jak z celosvětového dění a covidové pandemie, tak i z jejich odhodlaného, snad ale kapku naivního přístupu.
Že vám to zní spíše jako námět pro komedii než pro dokument, který získal ocenění na prestižním festivalu v Jihlavě? Jiříkovo vidění opravdu silně vybočuje z toho, co si divák pod pojmem dokument běžně představí, a právě to ho činí jedinečným. V kontextu současné laviny kriminálních a bulvárních dokumentů produkovaných streamovacími službami, nebo již zaběhnutými postupy současných českých dokumentaristů, lze film Martiny Kovářové považovat za závan čerstvého vzduchu.
Za zmínku také stojí hudební složka filmu. O tu se postarala sama režisérka filmu spolu se svou experimentální kapelou Budoár staré dámy. Možná lehce prvoplánové, zato ale vtipné texty písní vždy dění na obraze zdařile dokreslují.
Zdá se, že Jiříkovo vidění je v prvé řadě jakýmsi komentářem k současnému nastavení společnosti. Kromě klimatické myšlenky film akcentuje témata jako neporozumění, střet odlišných světů, rodinných vztahů nebo mezilidské komunikace či tvorby mediálního obrazu. Silným aspektem je také motiv myslitele žijícího ve své slonovinové věži, zcela odtrženého od okolního světa, a jeho interakce s okolím.
Výsledek tak do jisté míry klame svým tělem. Nejednoznačný název s mnohými literárními přesahy mnoho neprozradí a ústřední myšlenka filmu se místy ztrácí pod lavinou vedlejších komentářů, či obrazů každodenního života protagonistů. Díky všem těmto prvkům však film dalece přesahuje škatulku klimatické agitky a dokáže diváky ponoukat k přemítání o mnoha závažných tématech současné doby. Důraz na každodennost, podpořený řadou domácích videí, pak jen umocňuje autenticitu celého díla, kterou místy dokážou narušit snad jen poněkud strojené a návodně vedené rozhovory.
Jiříkovo vidění (2023) Jiříkovo vidění je vtipný, osobitý a originální počin, který mnoha ohledech vybočuje ze zaběhnutých kolejí dokumentárního žánru. Na příběhu stárnoucího muže, donkichotsky bojujícího za nový svět, dokáže film ilustrovat řadu témat, které hýbou současnou společností. Vše však činí s nebývalou lehkostí a i závažná témata dokáže ilustrovat s náležitou porcí tragikomiky.
Tomáš Souček, spolupracovník redakce
foto/video: © Gnomon Production 2023
Jiříkovo vidění
Dokumentární
Česko / Slovensko, 2023, 77 min
Režie: Marta Kovářová
Scénář: Marta Kovářová
Kamera: Marta Kovářová, Petr Kačírek
Hudba: Budoár staré dámy
Produkce: Jan Bodnár, Jan Hubáček, Silvia Panáková
Střih: Varvara Šatunova
Zvuk: Klára Jašková, Michal Gazdag
