Čiré obnažení těla i duše, to je ve zkratce nový dokumentární film Anny Hints Sestry z kouřové sauny. Na prostoru necelých 90 minut nadějná režisérka, která si za svůj počin odnesla i hlavní ocenění z filmového festivalu Sundance, bere diváky na opravdu intenzivní a upocenou cestu do lidského nitra, která je oslavnou sebepřijetí, přirozenosti a rozmanitosti. Zážitek je to však natolik intenzivní, že nepřipraveného pozorovatele dokáže svou tíhou zcela zavalit.
Koncept dokumentu, který stejnou měrou oslavuje ženy a estonské kulturní dědictví, je velice jednoduchý. Skupina žen ve středním věku se schází v příšeří kouřové sauny a v naprosté nahotě spolu sdílí své radosti, smutky a traumata. V tradičním a mýtickém prostoru sauny, který je naplněný posvátnou energií, jako by ze všech protagonistek spadávaly zábrany, stud a předsudky. Zcela přirozeně a bez zaváhání spolu sdílejí nahotu těla i duše.
Ke znásobení pocitu intimnosti pak film využívá především práci s kamerou. Ta je pro dokument opravdu netypická a diváci ji mohou znát spíše z milostných scén v romantických filmech. Kamera nám málokdy ukáže ucelený obraz. Těla i prostor je většinu času zachycený v detailu a film tak diváka nutí domýšlet si celek na základě roztříštěné mozaiky.
Jen málokdy vidíme obličeje protagonistek. Kamera se většinou zaměřuje na kotníky, ramena, ruce, hrudník s bradou, či klín. Když už vidíme protagonistky celé, stojí většinou zády, nebo je kamera zabírá z velké dálky skrze stromy. Jednotlivé scény dokumentu tak do jisté míry působí jako série velice zdařilých a citlivých aktů. Tomu do značné míry napomáhají také zlaté tóny saunového osvětlení.
Na pozadí těchto obrazů pak slyšíme monology jednotlivých ženských postav, které jsou díky decentní kameře povětšinou téměř anonymní. Jednotlivé příběhy všech zúčastněných tak splývají v jeden univerzální a velice silný příběh. Při svých vyprávěních se ženy dotknou témat jako je přijetí vlastního těla, předsudky okolí, společenský tlak, těhotenství, potrat, osamělost i smrt. Nejsilnějším bodem je pak bezesporu několikaminutové, velice upřímné a emotivní vyprávění o traumatech ze znásilnění.
Snímek diváky opravdu nešetří a vrší za sebe jedno těžko stravitelné téma za druhým. Zážitek je to velice intenzivní, a ne každý ho nejspíše dokáže vstřebat na jeden zátah. Jediné chvíle oddychu pak divákovi poskytují němé záběry rituálů, které jsou nedílnou součástí estonské saunové tradice. S tím souvisí také minimalistická hudební stránka filmu. Omezuje se na lidové písně, které před saunou zpívají a hrají samy hrdinky.
Zajímavý kontext pak do snímku vnáší mystická postava stařeny, která se divákům zjevuje vždy zahalená v hustém dýmu. Mluví o rituálech, mystice a duchovním významu sauny, popřípadě vzpomíná na minulost, ve které sex, menstruace, těhotenství i rozvod platily za velké tabu. Její příběh ukazuje, jak velký kus cesty už společnost ušla. Příběh jejich mladších sester pak to, co ještě ujít musí.
Sestry z kouřové sauny (2023) Sestry z kouřové sauny jsou nebývale intenzivní zážitek, který je od začátku do konce nabitý silnými emocemi. Ty jsou navíc umocněné minimalistickou filmovou formou, která pocit intimity zdařile podtrhuje. Tato naléhavost je zároveň nejsilnější i nejslabší stránkou celého filmu. To, co dokáže jednoho zcela strhnout a podmanit si ho, může totiž být na jiného zkrátka moc. Zjistit, do jaké skupiny se řadíte, za to ale určitě stojí.
Tomáš Souček, spolupracovník redakce
foto/video: © Artcam 2023
Sestry z kouřové sauny | Smoke Sauna Sisterhood
Dokumentární
Estonsko / Francie / Island, 2023, 89 min
Premiéra: 23.11.2023 Artcam Films
Režie: Anna Hints
Scénář: Anna Hints
Kamera: Ants Tammik
Produkce: Marianne Ostrat
Střih: Anna Hints, Qutaiba Barhamji, Hendrik Mägar, Martin Männik
