Loutkový film Marie režiséra a studenta Katedry animované tvorby FAMU Jana B. Piskače zaznamenává výrazný světový ohlas. Film má za sebou světovou premiéru v USA, mezinárodní premiéry v Portugalsku, Kanadě, Chorvatsku, Itálii či Kosovu, českou premiéru na festivalu Anifilm, a čeká jej uvedení na dalších tuzemských festivalech, například v Litoměřicích. Posledním úspěchem je uvedení filmu na Mezinárodním festivalu dětského filmu v Kjótu v Japonsku, kde Piskač zároveň vedl animační workshopy pro děti, mimo jiné také v Českém centru v Tokiu.
Dětská kresba s příběhem
Piskačův film Marie vznikl jako anidok cvičení na katedře animované tvorby. Film je součástí pásma šesti krátkých snímků, které vzniklo v koprodukci s Českou televizi. Režisér zamýšlel vytvořit film bez zobrazení figur, poskládaný pouze z útržků momentů a nálad. To Piskačovi evokovalo dětské kresby na okraji učebnic a sešitů, což jej zavedlo k příběhu o klukovi Františkovi, který nachází únik před monotónní výukou ve své fantazii a platonických úvahách o spolužačce Marii.
Dvanáct dní v Japonsku
V Japonsku Piskač strávil celkem 12 dní a jeho workshopu se zúčastnilo 36 dětí. „Během mého pobytu jsem měl možnost vést 3 animační workshopy a účastnit se několika projekcí s následnou debatou a mám pocit, že japonské publikum je velmi zdvořilé. Děti jsou všude stejné, takže jsme se po chvilce oťukávání skamarádili a práce s nimi byla radost. To bylo i vidět na společných prezentacích vyrobených klipů, kdy byly z odvedené práce nadšené,“ shrnuje Piskač dojmy ze svého pobytu a na otázku, jak vnímá vztah mezi japonským anime a animovanými filmy, které točíme například u nás v Čechách, odpovídá: „Shodou okolností jsem se byl podívat na výstavě Giant Robots – The Core of Japanese Mecha Anime a bylo zajímavé sledovat, jak se toto odvětví od 60. let vyvíjelo a jak odráželo svou dobu. Anime je s Japonskem nedílně spojeno a je dobré zmínit, že tyto snímky vznikají ve velkých studiích (Studio Ghibli, Kyoto Animation Madhouse, Pierott atp.) a jedná se „průmyslově vyráběný produkt“, který má masový dopad. Autorský, krátký animovaný film, na jaký jsme zvyklí u nás, je o to víc vzácnější. I proto jsou pro ně cizí filmy tak přitažlivé.
Česko = Jan Švankmajer
Je zajímavé, že když se zeptáte na Českou republiku, dostanete skoro vždy odpověď Jan Švankmajer. Když jsem se jich ptal, proč si myslí, že je to k jeho filmům tak táhne, nedokázali mi dát konkrétní odpověď, ale myslím si, že je to právě ta odlišnost a surreálnost, kterou ve skrytu hledají.“
Univerzální příběh
Na otázku, proč má podle něj jeho film takový mezinárodní úspěch, odpovídá: „Na to bych já sám rád našel odpověď, ale myslím si že v tom hraje roli několik faktorů, mezi kterými je například to, že se jedná o snadno pochopitelný, univerzální příběh bez dialogů, který je pro lidi čitelný nehledě na jazyk či mentalitu. Určitě hraje roli i to, že se jedná o klasickou techniku Stop Motion animace, která v jiných zemích nemá takovou tradici jako u nás. Pro mě je ten film do jisté míry dětská hra a přistoupíte-li na ní taky, stáváte se jakýmsi Františkovým spiklencem na cestě za Mariiným srdcem a to je na tom, řekl bych, to poutavé. Ještě bych chtěl na tomto místě poděkovat kameramanovi Ondřejovi Mikušovi, střihačce Alexandře Volfové, zvukařce Aničce Hokešové a produkční Berenice Šůsové, bez kterých by film nedošel své finální podoby,“ uzavírá.
-red-
zdroj: K. Ošičková
foto/video: © FAMU 2024
