Mario a Sonic se prohupkali a prosprintovali ke stovkám milionů dolarů, kina za jásotu vřískajících pařanů decimuje Minecraft a seriálové Last of Us slaví u kritiků i diváků obrovský úspěch. Komiksy jsou minulostí, Hollywoodem hýbou adaptace videoher. Jenže Until Dawn na to jde jinak. Místo doslovného převyprávění děje se pokouší přenést na plátno to, co bylo na hře nejzajímavější – způsob, jakým ji hráči prožívali. Jako sérii voleb, následků a pokusů přežít.
Horor, který nesledujete, ale prožíváte
Jediná možnost, jak uniknout? Přežít do svítání. Kultovní horor Until Dawn nabídl v roce 2015 hráčům na PlayStationu napínavý zážitek z teenagerského slasheru v podobě interaktivního filmu. V hlavních rolích se tehdy objevili mimo jiné Rami Malek a Brett Dalton, později známý ze seriálových Agentů S.H.I.E.L.D., a právě jejich digitální verze se spolu s dalšími šesti postavami ocitly uprostřed hororové noci v odlehlé horské chatě.
Co se příběhu týče, je herní Until Dawn trochu šablonovitá, ale poctivá žánrovka. Partička mladých lidí se vrací na výročí tragické události do opuštěného domu, kde kdysi zmizely dvě sestry; brzy je ale začne pronásledovat vrah v děsivé klaunské masce a postupně se odhalují temná tajemství z minulosti. V horách se navíc skrývá cosi mnohem děsivějšího než maskovaný psychopat. Pradávná legenda o stvořeních zvaných wendigo se ukazuje být víc než jen mrazivým folklorem. Do toho se přimíchá ještě tajemná nehoda v opuštěném dole, radioaktivita a několik flashbacků, které rozplétají spletitou síť osobních traumat i dávných křivd. Ale to všechno je vedlejší. To, co hru povyšuje, je zcela unikátní forma vyprávění.
Until Dawn staví na herní mechanice rozhodnutí, která mají dalekosáhlé následky. Klíčovým prvkem je tu efekt motýlích křídel – každé zdánlivě nevinný krok, každá volba dialogu či reakce může změnit osud postav. Některé z nich může jedna neuvážená akce stát život, jiné mohou odhalit skrytá tajemství nebo odemknout novou linii příběhu. Otevřete dveře, abyste si zpřístupnili únikovou cestu? Nebo je raději necháte zavřené, protože nechcete riskovat, že jimi později něco vklouzne dovnitř? Podobné volby určují, po které větvi čím dál rozvětvenějšího stromu možností se vydáte – a kolik postav vám do svítání vůbec přežije.
Díky tomu si hra rychle získala oddané fanoušky, kteří oceňovali nejen atmosféru a vizuální styl, ale především možnost příběh ovlivnit a zažít ho pokaždé jinak. Šlo o horor, který jste jen pasivně nesledovali, ale který jste díky ovladači v ruce prožili.
Zpátky na začátek, ale trochu jinak
Jak ale něco takového přenést na filmové plátno? Jak převyprávět zážitek, který není pevně daný, ale vzniká kombinací napětí, rozhodování a opakovaného hraní? Většina filmových adaptací videoher se s tím vypořádává jednoduše: vezmou příběh a zfilmováním ho uzamknou do jediné možné verze. Adaptace režiséra Davida F. Sandberga, podepsaného pod Shazamem nebo dvojkou Anabelle, přistupuje k předloze jinak. Nesnaží se převyprávět konkrétní děj, ale pracuje s její klíčovou myšlenkou o tom, že noc můžete prožívat znovu a znovu, pokaždé s jiným výsledkem.
Poslední klapka filmu padla vloni v říjnu, shodou okolností přesně v den, kdy vyšla remasterovaná verze hry. Její hráče ale možná zamrzí, že na Joshe, Sam nebo Emily se v kině těšit nemůžou; kvůli věku původních herců přichází zcela nové obsazení, nové postavy a nový příběh. Spojitost s hrou zůstává spíš symbolická, objeví se známá klaunská maska, děsivé wendigo, několik nenápadných easter eggů a také Peter Stormare, který ve hře ztvárnil tajemného psychiatra. Tentokrát hraje jinou, neméně zlověstnou postavu.
Hlavní hrdinkou je tu ale Clover s tváří Elly Rubin, která se s přáteli vrací do údolí, kde před rokem zmizela její sestra. Co začne jako pátrání po odpovědích, se rychle promění v krvavou noční můru. A pak přichází zvrat. Smrt není konec, postavy se po každém úmrtí probouzejí zpět na začátku večera.
Jak scénář filmu v jednom meta dialogu přiznává, časová smyčka patří mezi nejvděčnější a nejprověřenější filmové koncepty. V komediích jako Na Hromnice o den více nebo Palm Springs, případně v akčním Na hraně zítřka, jde ale často o záležitost, kterou postavy zvládají s obdivuhodným nadhledem. Přitom je představa prožívat znovu a znovu tentýž den vlastně děsivá a k zbláznění – a právě proto je osvěžující vidět ji aplikovanou v hororu. Ale pozor, Clover a její přátelé neprožívají stále tutéž noc. Výzvy a monstra, kterým čelí, se s každou smrtí a restartem mění a pokaždé tu platí jiná pravidla.
Pro hráče i ostatní
Until Dawn tak má potenciál zaujmout na dvou frontách. Fanoušky původní hry může potěšit svěží pohled na známé téma i zajímavé přenesení interaktivního principu do filmového jazyka, čímž připomíná, že někdy nejde o to převyprávět příběh znovu, ale pochopit, proč nás bavil v první řadě. A zároveň dokáže oslovit i diváky, kteří o hře nikdy neslyšeli. Zkusit v kinech přežít do svítání můžete už 24. dubna.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Sony, Falcon © 2025
