Za třináct let toho člověk stihne leccos. Třeba připravit krásně animovaný film podle milované dětské knížky, ochutit ho písničkami z pera Jiřího Macháčka a pak tuhle ňaminu podávat s pořádnou porcí povědomých situací ze života, vtipu i správných poselství. To se povedlo režisérce Kristině Dufkové, podepsané třeba pod trojkou Fimfára. Život k sežrání je moderní český animák, který nejen ctí loutkařskou tradici a vizuálně je naprosto k sežrání, ale u toho i skvěle baví… A na Anifilmu v Liberci jsou právě k vidění herci, lokace i celé lokace z filmu.
Dušená hovězí líčka!
Dvanáctiletý Ben Pipetka rád sní a jí. A taky zpívá v kapele. A k tomu všemu se mu po návratu do školy po prázdninách začne líbit spolužačka Klárka. Co ale dělat, když ona jeho city neopětuje, a navíc ho školní lékařka zařadí do kategorie obezity druhého stupně? Film vznikl na motivy stejnojmenné a u nás beznadějně vyprodané dětské knihy francouzského autora Mikaëla Olliviera o dospívajícím klukovi s nadváhou, který touží po vlastní restauraci a právě zažívá první okouzlení krásnou dívkou.
Výživná loutková jízda
Jak jsme psali v naší recenzi, roky práce a péče tvůrců jsou na postavičkách i bezvadně nadabovaných postavičkách na první pohled vidět. Stop motion animace tu je tradičně kouzelná a hezký detail i je, že loutky nejsou ze dřeva, ale z na pohled měkkého materiálu, což se k filmu tematizujícímu různé tvary a velikosti lidských těl pochopitelně hodí. I laik vytuší, že točit loutky ve vodě bazénu musela být šílená piplačka.
O loutkách a animaci obecně jsme si před časem povídali třeba s dramaturgem Anifilmu tady, s režisérem Velkého pána tady a s tvůrci Myši patří do nebe zase tady.
Pro natáčení bylo vyrobeno přes čtyřicet loutek a dekorací. Na Anifilmu jsou v paláci Liebieg právě k vidění celé scény, které si můžete pamatovat z filmu – nejen bazén, tělocvičnu nebo školní jídelnu, ale dokonce i celé čtvrti města, kde se Ben s kamarády poflakuje, honí za spolužačkami nebo něčím cpe. Natáčelo se na kompaktní fotoaparáty Nikon Z 6 s manuálními objektivy, které umožnily kameramanům dostat se přímo do malých dekorací a snímat scény zblízka širokým ohniskem. Všechny si je můžete zblízka prohlédnout a ocenit, do jakých detailů tvůrkyně a tvůrci při realizaci filmu dokázali zajít.
Cena za cenou
Milý animák, který do našich kin vstoupil už vloni na podzim a který jsme zařadili mezi nejlepší české filmy loňského roku, už od svého uvedení stihl posbírat cenu poroty z prestižního festivalu v Annecy, tři České lvy, cenu českých filmových kritiků nebo dvě slovenská Slnka v sieti. Už na zahájení právě probíhajícího Anifilmu si pak stihl odnést Cenu České televize za nejlepší animované dílo a na festivalu bojuje i v hlavní soutěži celovečerních filmů pro děti a mládež. V sobotu večer bude jasné, jestli si Kristina Dufková na poličku přidá další zaslouženou sošku.
„Po přečtení knihy jsem hned věděla, že je to látka pro animovaný film. Jedním z hlavních motivů je nadváha a zápas s ní, tedy trojrozměrné a hmotné téma. Klasická loutka tak byla nejvhodnější cesta pro ztvárnění obézního Bena a interpretace světa kolem něj. Díky animaci jsem měla možnost obohatit vyprávění o nadsázku, humor a absurdnost banálních situací, které by v hraném filmu nebyly možné,“ objasnila animátorka a ilustrátorka.
Život k sežrání na Anifilmu:
Cinema City 5: 8. 5. v 14:00
Náměstí Edwarda Beneše: 9. 5. v 20:30
Výstava je v paláci Liebieg otevřena každý den od 9:00 do 18:00.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Totalfilm Media, Aerofilms, Anifilm, archiv © 2025
