Fantastická 4: První kroky vsází místo akce na retro stylizaci a upřímnost (recenze)

Při opakovaném neúspěchu se často vytahuje pořekadlo „do třetice všeho dobrého“. Fantastická 4 je ale kvůli svému jménu nejspíš prokletá, protože to na velkých plátnech letos zkouší už počtvrté. První verze z devadesátek se točila prakticky za puberťácké kapesné a na velká plátna se nikdy ani nepodívala. Dvoudílný pokus o reboot z přelomu tisíciletí zadupali do země mnohem kvalitnější Spider-Man s Batmanem a na pověstně otřesnou Fant4stic z roku 2015 je pak vyloženě škoda slov. Kdyby se tedy ani čtvrtá variace na první rodinu Marvelu nevyvedla, žádný příčetný producent už by těmto ikonickým postavám další film nejspíš nikdy neodkýval. Novinka s podtitulem První kroky je naštěstí zábavnou kosmickou jízdou, kterou hodně podpírá její výborné řemeslné provedení.

Zpátky do minulosti

Protentokrát si můžeme nechat zajít chuť na hologramy nebo nanotechnologie. Namísto nich nás čekají stará dobrá tlačítka, krabicové televize nebo gramofonové desky. Fantastická 4: První kroky se totiž na rozdíl od všech ostatních marvelovek odehrává v alternativní realitě 828, retro-futuristickém světě zaseknutém v nekončících šedesátkách.

Žádní Avengers se tu nikdy nezformovali, před pár lety se ale na scéně objevila Fantastická 4, rodinka bývalých astronautů, která se z vesmíru vrátila s nadlidskými schopnostmi. Už nesčetněkrát zachránili celou planetu, svět na ně nedá dopustit a společně s nimi právě nadšeně očekává narození jejich prvního super-potomka. Idylka ale vezme za své, když se z nebes snese stříbřitá mimozemská surfařka a ohlásí lidstvu, že na Zemi dostal chuť vesmírný požírač světů, Galactus.

Mnohovesmírná svoboda

Zasadit novou Fantastickou 4 do zcela odděleného koutu multivesmíru se mohlo ze začátku zdát jako dost riskantní rozhodnutí. Vzájemná propojenost a provázanost byly totiž jedny z hlavních z předností, které mohl na plátnech dlouhá léta nabídnout opravdu jen Marvel. I spousta slabších projektů se tedy mohla opřít o berličku, že je prostě potřeba na ně do kina zajít, aby vám náhodou neunikla nějaká důležitá potitulkovka. Hlavně když přihlédneme k posledním několika letům, kdy si Marvel svou značku i pověst solidně pošramotil, bylo ale rozhodnutí distancovat se od roků a roků nabalené kontinuity zpětně to nejlepší, co mohla Fantastická 4 udělat.

Nejenže se tvůrci nemuseli zaobírat otázkou, jak nový tým superhrdinů přirozeně integrovat do již existujícího světa (problém, s nímž hodně bojovali například Eternals), ale zcela nový vesmír jim zároveň umožnil se kreativně rozmáchnout po čistém papíru. První kroky maximálně těží ze skutečnosti, že se její hrdinové prohání po ulicích fiktivního New Yorku s estetikou 60. let, který ale geniální Reed Richards vyšperkoval spoustou revolučních a správně ujetých nástrojů, robůtků, létajících aut či teleportérů.

Surfování ve hvězdách

Řemeslné provedení paralelní dimenze působí uvěřitelně, tvrdá práce rekvizitářů i počítačových animátorů dostává dostatečný prostor zazářit a mezi více než třiceti dosavadními marvelovkami tak novinka vyčnívá svou specifickou výtvarnou identitou. Ani soundtrack od Michaela Giacchina v tomto ohledu nezaostává. Jeho správně přepálený, sborem nazpívaný hlavní motiv a jeho četné hudební variace v průběhu filmu vám v hlavě utkví, ať chcete nebo ne.

Režisér Matt Shakman pochází primárně z televize, už jednou se ale studiu osvědčil u podobně stylizovaného seriálu WandaVision. S Fantastickou 4 dokazuje, že mu vizuální cit nechybí ani na velkých plátnech. Na rozdíl od spousty dalších současných velkofilmových tvůrců dovede ale poutavě zpracovat i scény, ve kterých zrovna v pozadí neřachají exploze. Akční scény jsou ve filmu paradoxně docela okrajovou záležitostí a upřímně nemají příliš čím oslnit. Zdaleka největší dojem zanechá vesmírná honička mezi kosmickou lodí a surfařským prknem. Finální konfrontace s monstrózním Galactusem v ulicích New Yorku ale ve srovnání s ní působí téměř triviálně a nejde se zbavit dojmu, že potenciál prastarého obra požírajícího planety zůstal kromě líbivého komiksového vizuálu docela nevyužitý.

Kamenný otloukánek a šílený génius

S castingem se většinou Marvel trefuje do černého, a šťastnou ruku měl i tentokrát. Všichni čtyři hlavní hrdinové si dovedou vaše sympatie získat velmi rychle a jejich vzájemná chemie i rodinné pouto jsou citelné prakticky v každé scéně. Byť jako společná jednotka působí skvěle, ve scénáři se bohužel nenašla dostatečně silná individuální zápletka pro každého z nich. Hlavně Ebon Moss-Bachrach jako kameňák Ben Grimm tedy působí mírně do počtu. Hercova přirozenost a nenucené charizma se neztratí ani pod nánosem digitálních šutrů, po většinu filmu ale plní hlavně roli supersilné chůvy.

Za jednoznačnou hvězdu filmu je potřeba vyzdvihnout Vanessu Kirby v roli Invisible Woman, která má díky mateřskému i manželskému úhlu neustále s čím pracovat. Ohnivý Human Torch s tváří Josepha Quinna se pak stará hlavně o komediální vložku, jeho zpočátku prvoplánová romantická linka s ženskou verzí Silver Surfera má ale nakonec také něco do sebe. Největší obavy před premiérou nejspíš vzbuzoval Pedro Pascal, který poslední dobou sbírá filmové franšízy jako Thanos Kameny nekonečna. Elastického Mr. Fantastica se mu naštěstí od zbytku jeho filmografie povedlo dostatečně odlišit a místy dokonce i protkat záblesky kalkulujícího génia, u kterého inteligence místy hraničí se sociopatií. Potkávat se s touhle čtyřkou v dalších projektech a jako s novými tahouny celé značky bude tedy radost.

Petr Schön, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2025

Fantastická 4: První kroky
The Fantastic Four: First Steps
Akční / Dobrodružný / Sci-Fi
USA, 2025, 115 min
Režie: Matt Shakman
Předloha: Jack Kirby (komiks), Stan Lee (komiks)
Scénář: Josh Friedman, Jeff Kaplan, Eric Pearson
Kamera: Jess Hall
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Pedro Pascal, Vanessa Kirby, Joseph Quinn, Ebon Moss-Bachrach, Julia Garner, Ralph Ineson, Natasha Lyonne, Paul Walter Hauser