Tajemství loňského léta mělo vždy perfektní námět a chytlavý titul, přesto Hollywood s jeho realizací opakovaně šlapal vedle. Může to změnit legacy sequel režisérky Jennifer Kaytin Robinson? Přináší teen slasher, který se jednoznačně odkazuje k estetice 90. let, ale zároveň přichází s několika vlastními modifikacemi. Za nás sympatická blbina.
Hloupě, ale se vztyčenou hlavou
První Tajemství loňského léta, a řekněme si to na rovinu, není moc dobrý film. Jistě dnes slouží jako úžasná časová kapsle devadesátých let v jejich hrdé naivitě a sebestřednosti. Nejen co do kulis, kostýmů a hudebního doprovodu, ale i příběhu zlaté mládeže, jejíž život je naprosto dokonalý a nebýt hororové zápletky, mohl být dokonalý navždy. Nad rámec chytlavého konceptu a názvu ale snímek jednoznačně prohrál souboj o relevanci s o rok starším revolučním Vřískotem a jeho dvě pokračování okamžitě upadla v kritickou i komerční nelibost.
První pokus o comeback se odehrál v roce 2021 v podobě seriálu Amazonu, který se důsledněji vracel k románu ze 70. let, jímž se snímek inspiroval jen volně. Opět bez větší odezvy, pravděpodobně jste se právě dozvěděli, že takový seriál vůbec existuje. Nyní tedy přichází legacy sequel, který jde k filmovým kořenům a ignoruje víceméně vše krom prvního dílu, z něj si ale bere dost na to, aby se mohl přihlásit k jasné identitě. Teprve uvidíme, jestli to bude správná cesta z masového hlediska – hodnocení zatím nevypadají zvlášť příznivě. My ale půjdeme hrdě proti proudu.
Abychom si hned zkraje udělali jasno: nové Tajemství loňského léta je hloupoučký film. Je ale hloupoučký způsobem, který prozrazuje porozumění tvůrců žánru, jejich lásku k pozdnímu 90s teen slasheru a smysl pro hravost. Jedná se v každém případě o flick, při němž máte chuť volat na postavy, ať se, proboha, přestanou chovat jako idioti, ať se přestanou rozdělovat, ať přestanou do noci vycházet z domu beze zbraně, když vědí, že je pronásleduje maniakální vrah. Ale to není nějaký omyl. Tenhle film existuje proto, abyste to dělali. Ne každý se zjevně dokáže na tuhle notu naladit, ale pokud to zkusíte, pokud žánrovou hloupost filmu nebudete brát jako nedopatření, ale jako jeho záměrnou vlastnost, jste jen krůček od toho, abyste si výsledek užili.
Vím, co jste udělali loni v létě
Opět sledujeme partu mladých lidí, jejichž nezodpovědné chování přivodilo smrt cizího člověka. Snad protože v roce 2025 pohlížíme na nehody způsobené opilým řízením o řád přísněji, tentokrát hrdinové jen zevlují na silnici a vyplaší kolemjdoucího řidiče. Výsledek je stejný – jeden mrtvý na dně moře a skupinka vyděšených děcek, jež se rozhodnou ututlat svou účast, k čemuž tentokrát explicitně přispěje bohatý tatík jednoho z nich. Vše jde podle plánu, tedy až na černé svědomí, které rozloží jejich vztahy. Vše vyvrcholí o rok později, kdy obdrží ikonický vzkaz: „I Know What You Did Last Summer.“
Hrdinové ale žijí ve světě, kde k těmto událostem již došlo – dění původní série je zde realitou. Vyhledávají tedy dva přeživší (Jennifer Love Hewitt, Freddie Prinze Jr.), aby jim pomohli. A tady se už projevuje ona žánrová absurdita, protože hrdinové tu automaticky následují logiku teen slasheru, kdy se vyhledává pomoc postav z předchozích dílů, což však v tomto případě nedává sebemenší smysl. Nemáme tu co do činění s nějakou nadpřirozenou kletbou, na jejíž zlomení mají přeživší jedinečné know-how, ale s šílencem, který kopíruje tři dekády staré sériové vraždy – původní oběti tu nemohou poskytnou žádné užitečné informace nad rámec morální podpory. Hrdinové by mnohem lépe udělali, kdyby si jednoduše pořídili střelnou zbraň a po setmění nevycházeli z důkladně zamčeného domu, což by vyřešilo 100 % jejich problémů. Jenže víte co? Pak bychom tu neměli film, takže asi tak.
Pokud patříte k publiku, které ještě nesetřáslo trend desátých let zakládat svou osobní filmovou kritiku na vyjmenovávání plot holes a věcí, co nedávají logický smysl, bude pro vás Tajemství loňského léta skutečným peklem. Jenže slashery (a vlastně žádné filmy) tu nejsou od toho, aby dávaly přísný logický smysl. A Robinson jde vyloženě cestou hrdého nesmyslu.
Vlastně proč ne
Záležet bude hlavně na tom, jestli si oblíbíte postavy, což je tím problémovější, že mnohé z nich jsou záměrně nesympatické. Třeba Madelyn Cline má hrát holku, která si tvoří persónu nesnesitelné blbky, za níž se skrývá, aby unikla před svými problémy. Ne že by byla ve skutečnosti génius, svou hloupost a povrchnost ale jednoznačně zveličuje. Herečka pak dobře zvládá momenty, kdy tahle maska sklouzne a její postava například na chvíli opustí panenkovsky afektovaný tón hlasu. Nejde o něco, na co by film zvlášť upozorňoval, je to ale jeho nedílnou součástí. Tvůrci tu o kus promyšleněji pracují s privilegiem postav a jejich společenskými rolemi, pro něž vědomě hrají karikatury sebe sama.
Tajemství loňského léta má také jednoznačný popfeministický nádech, což pasuje do filmografie režisérky filmů Pomsta na druhou a Někdo skvělý, ale i historie subžánru slasheru s jeho inklinací k final girls bojujícím proti manifestacím maskulinních perverzí. Teď tu ale máme rok 2025, není tedy třeba zůstávat u náznaků. Jedna z hlavních hrdinek je bisexuálka a cestou do Southportu se vykousne s girl boss true crime lesbou, jež následně partičku zasvěcuje do vražedné minulosti. Nosným vztahem filmu pak nejsou pletky s muži, byť jsou přítomné, ale přátelství mezi dvěma protagonistkami.
Film se v tomto ohledu, jako ostatně ve všech ostatních, nebere v nejmenším vážně. A jakkoliv to možná tak zní, v praxi se vším tím pracuje poměrně mírně – Robinson tu rozhodně nerecituje manifesty, všechno to je jen textura na povrchu okázale povrchního filmu. Nakonec se přihodí i poměrně odvážná práce s legacy prvky filmu, jež drze variuje zavedená pravidla o tom, co očekávat. A když dojde k nějakým těm nevyhnutelným zvratům, tak jejich odhalení dává tematický smysl, což u původního filmu příliš neplatí.
Proč to nenávidět? Není důvod.
Dosavadní reakce na film jsou značně nevraživé, což je poněkud překvapivé poté, co svět s otevřenou náručí přijal nový Nezvratný osud. Tajemství loňského léta je ale film prakticky stejných kvalit, sdílející mnohé klady i zápory. Je tedy trochu k nevíře, proč je jeden film tak adorován a druhý, alespoň zatím, proklínán. Jistě, Tajemství loňského léta postrádá stejné akční set piecy, o kus lépe však drží pohromadě jako celek a má rozhodně lépe načrtnuté postavy. Jedná se ale o stejně bezelstnou zábavu pokládající elementární logiku na oltář pocty slasherové tradice. A je to zábava.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2025
-
Režie
-
Scénář
-
Herci
-
Kamera
-
Hudba
Tajemství loňského léta (2025)
Tajemství loňského léta je šarmantně hloupoučký slasher, ale co byste chtěli? Originál měl především silný námět a chytlavé jméno, tohle je vlastně první díl série, který drží pohromadě jako plnohodnotný film. Že si uchovává pořádný kus devadesátkové naivity, je nejen dobře, ale přímo nezbytné. Na elevated horor si musíte počkat na něco od A24.
Tajemství loňského léta
I Know What You Did Last Summer
Horor / Mysteriózní / Thriller
USA, 2025, 111 min
Česká premiéra: 17.7. 2025, Falcon
Režie: Jennifer Kaytin Robinson
Scénář: Sam Lansky, Jennifer Kaytin Robinson
Kamera: Elisha Christian
Hudba: Chanda Dancy
Hrají: Madelyn Cline, Chase Sui Wonders, Jonah Hauer-King, Tyriq Withers, Sarah Pidgeon, Jennifer Love Hewitt, Freddie Prinze Jr., Billy Campbell, Austin Nichols
Produkce: Neal H. Moritz
Střih: Saira Haider
Zvuk: Michael Minkler, Steve Morantz
Scénografie: Courtney Andujar, Hillary Andujar
Kostýmy: Mari-An Ceo
